Klubový den ACK ČR – diskuse i tipy pro další podnikání

Co udělat pro přežití českých cestovních kanceláří – a jak obohatit jejich nabídku řešil zářijový Klubový den ACK ČR.

Dnes už je bohdá nebezpečí zažehnáno, ale 30. září, kdy se poslední Klubový den ACK ČR konal, šlo do tuhého: první cestovní kanceláře postihly výpovědi či neprodloužení pojistných smluv, jenže MMR situaci stále zlehčovalo a využívalo souhlasné stanovisko AČCKA ke schválené novele. ACK ČR byla první a tou dobou jediná, kdo vyjednával, klepal na dveře senátorů a vyzýval k podpoře pozměňovacího návrhu všechny cestovní kanceláře a agentury. Teprve pak došlo k prozření a jednotnému postupu všech tak, aby se pojišťovny zase věnovaly pojišťování záruky a cestovní kanceláře se mohly věnovat svému poslání.

Nyní je tedy čas věnovat pozornost druhé odborné části Klubového dne, a sice produktům, které mohou nabídku cestovních kanceláří vhodně doplnit a obohatit, a to zvláště těch s menším objemem nebo větším rozptylem klientely. České dráhy– hostitel Klubo­vého dne – přišly s velmi zajímavou nabídkou:

včasná jízdenka na lince Praha–Drážďany a Praha–Berlín určená pro cestovní kanceláře k prodeji v kombinaci s další službou jako balíček; cestovní kancelář nemusí soustředit skupinu tak jako u autobusové dopravy – a vlakem jste tam ještě rychleji; snadná manipulace a nízká cena, zaručená až do dne odjezdu,

svozy na letiště Praha vlakem, odkudkoliv v rámci ČR na Letiště Václava Havla a zpět, které mohou vyřešit svoz i pro ta místa, odkud se nevyplatí organizovat autokar,

výjezdní vlak pro incentivní apod. akce na trasách Praha–Ostrava, Praha–Olomouc –Vsetín–Žilina, Praha–Brno–Břeclav včetně cateringu.

A zapomenout nesmíme ani na možnost pronájmu vládního salonku na Hlavním nádraží, který si účastníci Klubového dne vyzkoušeli na vlastní kůži včetně pohoštění, za něž by se nemusel stydět žádný hotel.

www.ackcr.cz

Právní okénko

Vznikl-li dosud mezi cestovní kanceláří a klientem spor ze smlouvy o zájezdu nebo jiné spotřebitelské smlouvy, a nedošlo k dohodě, byl k řešení sporu příslušný pouze soud. Obdobné platilo pro spory mezi cestovní agenturou a klientem.

Situace byla vnímána jako nevýhodná pro spotřebitele, kteří, aby nemuseli zahajovat zdlouhavé a finančně náročné soudní řízení, raději nad svými nároky mávli rukou. Parlament projednává návrh novely zákona o ochraně spotřebitele, která má situaci změnit prostřednictvím systému mimosoudního řešení sporů.

V okénku se dozvíte, jakým způsobem má být systém nastaven, jak do něj budou zapojeny cestovní kanceláře a agentury i jaké konkrétní povinnosti jim nově vůči klientům vzniknou.

Povinné zapojení cestovních kanceláří a agentur do mimosoudního řešení sporů

Navrhovaná novela zákona o ochraně spotřebitele provádí do práva ČR směrnici 2013/11/EU, o alternativním řešení spo­tře­bitelských sporů, tzv. ADR a ­nařízení (EU) 524/2013, o ře­šení spotřebitelských sporů on-line, tzv. ODR. Oba předpisy ukládají České republice povinnost zajistit, aby veškeré spory mezi spotřebitelem a obchodníkem, které se týkají smluvních závazků v souvislosti s prodejem zboží nebo s poskytováním služeb, a to jak off-line, tak i on-line, prakticky ve všech hospodářských odvětvích, mohly být předloženy subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, a to rovněž prostřednictvím on-line prostředků. Na základě nařízení ODR bude dokonce vytvořena evropská on-line platforma pro mimosoudní řešení sporů, což bude interaktivní webová stránka dostupná zdarma ve všech jazycích Evropské unie.

Návrh novely počítal s tím, že subjektem příslušným k mimosoudnímu řešení sporů v oblasti cestovního ruchu bude výhradně Česká obchodní inspekce. Takové pojetí bylo důvodně kritizováno, protože subjekt mimosoudního řešení sporů, obvykle označovaný jako mediátor, musí být ze své podstaty nezávislý, což Česká obchodní inspekce těžko splní. Více o budoucích povinnostech v této souvislosti v pokračování článku na www.ackcr.cz.

www.ackcr.cz

ACK ČR přivítala nové členy:

		CK A-Z Tour, Praha
		CK Turista, s. r. o., Ostrava-Poruba
		CA Sunny.cz, Domažlice

Viliam Sivek, předseda Fóra cestovního ruchu a ACK ČR: „Cestovní ruch potřebuje zákon!“

Cestovní ruch je důležitým hospodářským fenoménem. Koncepce jeho rozvoje schvaluje přímo vláda – ale plnění nemá v rukou jeden zodpovědný subjekt. Měl to zlepšit zákon o cestovním ruchu, ale MMR jej opustilo ve stadiu věcného záměru a sází na dobrovolnou koordinaci. Přední odborník, prověřený léty jak úspěšné praxe, tak i vedení podnikatelských sdružení, k tomu říká: Cestovní ruch překračuje oborové i administrativní hranice, a tak v ČR patří všem – a nikomu.

Zažili jsme léta snah o koordinaci na meziresortní úrovni formou meziresortních setkání. Vždy šlo o komisi nebo o poradní orgán bez jakýchkoliv pravomocí. Výstupy z takových jednání byly formální a často zůstaly na papíře – a samy poradní orgány většinou tiše usnuly, případně zanikly. Když jsou problémy s vízy, musí bít na poplach podnikatelé, a to přímo u dveří MZV. MMR má na starosti řadu veledůležitých sfér, jako je územní a bytová politika, veřejné investice a regio­nální rozvoj, kde cestovní ruch je jen kamínkem v mozaice, a tak se postupem času dostal do společné kategorie s pohřebnictvím, a tomu také logicky odpovídá pozornost, která je cestovnímu ruchu věnována.

Evropské peníze cestovnímu ruchu pomohly, ale…

Masivní příliv peněz z evropských fondů v minulých letech cestovnímu ruchu bezesporu pomohl. Jenže ty prostředky mohly být využity mnohem účelněji, kdyby nebyly rozdrobeny na vzájemně nenavazující místní projekty. Udělalo se hodně, zlepšila se infrastruktura ubytování, vybudovaly se cyklostezky, střediska cestovního ruchu a památky ožily. Jenže často k nim chybí jasná navigace, přístupové cesty atd. Informační kanály a materiály jsou sice četné a díky kvalitnímu papíru i krásné, ale postrádají přehlednost a často končí na hranici obce, okresu či kraje.

Je správné spoléhat na dobrou vůli a „neviditelnou ruku trhu“?

Dobrými úmysly je dlážděna cesta do pekel a neviditelná ruka trhu funguje až prostřednictvím krachů, a to přece nikdo nechceme. Skelety nikdy nedostavěných či opuštěných budov se tyčí v krajině už léta – na rozdíl od promarněných šancí, které nevidíme a kterých je mnohem víc. Efektivní využití možností a příležitostí potřebuje jasný program a rámec. Mezinárodní konkurence je v cestovním ruchu obrovská stejně jako prostředky vkládané jinými zeměmi do marketingu. Každé zaváhání znamená ztrátu. Tím spíše pak „bratrovražedný boj“ nebo honění vlastního trička místo synergie a spolupráce.

Kolegia cestovního ruchu bez jasného ukotvení a zasíťování zákonem nejsou řešením. Kolegia cestovního ruchu jsou obdobou dřívějších meziresortních komisí – jen na jiné územní úrovni. Byly by na tom obdobně jako v současnosti již mnohde fungující destinační společnosti: kde se mezi sebou dohodnou, dohodnou se i bez vzniku kolegií již dnes, kde nebude síla nebo ochota řešit vnější součinnost, nebude to s kolegii bez zákonného rámce fungovat o nic lépe. Poradní hlasy snadno zapadnou jak na místní správě, tak především mezi územními celky a už vůbec v ose stát–kraj–obec.

Bez investic nejde produkovat

Cestovní ruch přináší peníze i pracovní místa. Aby se dál rozvíjel, je potřeba do něj část těch peněz vracet. Je bezpodmínečně nutné zajistit, aby část finančních prostředků, která je generována turisty, byla investována do rozvoje cestovního ruchu. Jenže daně jdou do rozpočtu státu a jeho územních celků – a tamtéž jdou i poplatky z ubytování a místní taxy. Je jen na uvážení jednotlivých územních orgánů, na co tyto prostředky použijí. Pamětníci vědí, že kdysi existoval fond cestovního ruchu, kam šla 1 Kč z každé prodané pohlednice. Jak se měnili ministři, tak se i tento zdroj vytratil. Jako prvořadé vidím zajistit, aby se část ubytovacích poplatků – tedy finančních prostředků, které jsou generovány turisty –, vracela zpět do cestovního ruchu v místě, kde jsou poplatky odváděny. Pokud se to nechá pouze na obci, je zcela logické, že když obec potřebuje peníze na péči o děti, seniory nebo na nějakou místní investici, tak podpora cestovního ruchu utře opět nos. Ani případný nový zákon o poplatcích sám o sobě nemůže zajistit, aby ty prostředky byly využity účelně z širšího než jen místního hlediska.

Zákon prý naráží na současnou legislativu?

Fakt, že kompetence jsou nyní rozdány jinak, přece neznamená, že by se nemohly upravit, když je to ve prospěch všech. V legislativní praxi je běžné, že jeden zákon obsahuje i novelizaci souvisejících zákonů. Když se chce, tak to jde.

Co Fórum cestovního ruchu?

Fórum cestovního ruchu vzniklo v souladu s Koncepcí cestovního ruchu na léta 2014–2020, schválenou vládou již v r. 2013. Ta koncepce vznik zákona předpokládá. Fórum je sdružení podnikatelských svazů, kde mohou všichni společně prezentovat své názory, problémy, navrhovat jejich řešení a zejména efektivněji prosazovat odstranění překážek, které brzdí podnikání ve službách cestovního ruchu. Tedy přispět svými znalostmi a zkušenostmi k účelné koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu, prohloubit spolupráci subjektů působících v cestovním ruchu a pro veřejný sektor být jednotným, silným a čitelným partnerem. Hlas podnikatelů zní v tomto případě již delší dobu jasně a jednotně: cestovní ruch potřebuje zákon – a to co nejdříve!

www.ackcr.cz