Problém černého podnikání subjektů, které organizují a prodávají zájezdy, aniž mají koncesi cestovní kanceláře, se táhne jak červená nit od chvíle, kdy byla směrnice 314/90/EHS promítnuta do české legislativy nevhodným způsobem, totiž tak, že definice zájezdu byla navázána na živnostenské oprávnění a povinnosti organizátora zájezdu tak byly vztaženy jen na ryze komerční subjekty.
Tím se otevřela možnost organizovat výjezdy kdejakému spolku, sdružení, organizaci apod., a to vedle těch, které tak činí skutečně okrajově či společensky prospěšně (skauti) a opravdu jen pro své členy, až po ty, které mohou být pohříchu založeny právě jen za účelem zlevnit produkt ošizením pojištění a případně i daní. Spotřebitelská veřejnost to ovšem těžko rozlišuje, a co víc, „černí“ organizátoři naopak lákají ke koupi pod heslem: my to dovedeme levněji, cestovní kanceláře vás okrádají, mají vysoké marže. Jenže cestovní kanceláře nabízejí (ať chtějí, nebo ne) zákonem předepsané záruky od těch pro případ úpadku po velmi podrobně specifikovanou ochranu zákazníka. Spolek nezaručuje nic. Jenže dokud se nestane malér takového rozměru, aby se dostal do médií, tak to konzumenti netuší. Kontrola, nakolik je „zájezdová“ činnost spolků v mezích zákona a nakolik z ní vybočuje, je velmi obtížná a složitá.
Asociace cestovních kanceláří České republiky dlouhodobě sleduje subjekty, které takto neoprávněně podnikají v oblasti cestovního ruchu. Svá zjištění pak ve formě podnětů zasílá jednotlivým živnostenským úřadům k prošetření. V rámci podpory této činnosti proběhla schůzka s ředitelem odboru živností Ministerstva průmyslu a obchodu, Ing. Bc Petrem Kameníkem a Ing. Miladou Hrabánkovou, zástupkyní ředitele odboru živností. Výsledkem této schůzky je užší spolupráce mezi ACK ČR a MPO. Prvním vstřícným krokem ze strany ministerstva bylo zařazení vystoupení tajemníka Asociace na celorepublikovém školení pracovníků živnostenských úřadů, na kterém jim vysvětlil problematiku neoprávněného podnikání klubů, spolků a dalších subjektů z pohledu profesní organizace. Zároveň došlo k dalšímu setkání s ředitelem Ing. Bc. Petrem Kameníkem, kde byla dohodnuta budoucí spolupráce. ACK ČR bude na černé ovce dále důsledně poukazovat.
Ing. Eva Mráčková, manager ACK ČR
Rozvoj technologií zkrátil vzdálenosti a odsunul na periferii tištěné materiály. Procestovat svět lze, aniž se člověk zvedne ze židle. Jenže odlidštěné informace se valí a překrývají, i o jejich spolehlivosti se dá pochybovat. Proto roste potřeba a význam osobního styku, osobního poznání.
Již dvacet let ACK ČR pořádá pro své členy každoměsíční setkání – Klubové dny, aby jim dala efektivní možnost osobního kontaktu. Pohovořit o společných zájmech, probrat problémy a možnosti řešení, vyměnit zkušenosti, jak na daně, s kým je lépe nespolupracovat, spojit síly ke společnému produktu, společnému prodeji. Nápady se kolikrát zrodí z obyčejné debaty, od které to člověk původně ani nečekal. A zatímco navštívení většího počtu partnerů, s nimiž si chci pohovořit, stojí plno času, při Klubových dnech se sejdou na stejném místě ve stejném čase – a k tomu v zajímavém prostředí a zadarmo. Kdo jednou přišel této get together části Klubového dne na chuť, ten chodí pravidelně, i když avizované společné téma se zrovna jeho osobně přímo netýká, protože ví, že jiná část Klubového dne to vzápětí vynahradí.
Na programu Klubového dne je představení užitečných novinek: k DPH, k pojištění, novým zákonům – prostě to, co je třeba k podnikání cestovních kanceláří a agentur. Čtenáři COT business se zpravidla dočtou, o čem byla řeč, ovšem to nejužitečnější know-how zůstává pod střechou ACK. Jeji členové dostanou podrobný zápis o všem podstatném.
Třetí neodmyslitelnou složkou Klubového dne je poznání dotyčného místa. Tose mění, aby členové osobně poznali, jak to v kterém hotelu, restauraci, sále, divadle atp. vypadá doopravdy, jak tam fungují služby. Užitek tak mají obě strany: CK vědí, které vrstvě klientely mohou dotyčný objekt a program nabídnout – a hostitelé po čase zjistí, že právě taková osobní zkušenost jim klienty přivede, zatímco zasílané nabídky končívají nemilosrdně v koši.
Ing. Eva Mráčková, manager ACK ČR
V listopadovém okénku si, vzhledem k tomu, že má specializace zahrnuje vedle práva cestovního ruchu také právo Evropské unie, neodpustím informovat cestovní kanceláře o dvou rozsudcích Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. října 2012, které se týkají cestování letadlem.
Soudní dvůr Evropské unie byl v případech Iberia a Finnair dotázán finským a španělským soudem na výklad nařízení (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu. Konkrétně šlo o to, které všechny případy lze podřadit pod pojem „odepření nástupu na palubu“, s nímž nařízení spojuje konkrétní nároky cestujících.
V prvním případě (C-321/11) měli žalobci zakoupené letenky společnosti Iberia na cestu z Coruñi do Madridu, kde jim měl navazovat let téže společnosti do Santo Dominga. V Coruñi oba cestující odbavili svá zavazadla přímo do cílové destinace a každý z nich obdržel dvě palubní vstupenky na oba na sebe navazující lety. První let se zpozdil o jednu hodinu a dvacet pět minut. Jelikož společnost Iberia předpokládala, že toto zpoždění nutně povede k tomu, že tito cestující zmeškají svůj navazující let v Madridu, zrušila v 15.17 hodin jejich palubní vstupenky na druhý let s předpokládaným odletem v 16.05 hodin. Když se cestující na poslední výzvu společnosti přece jen stihli dostavit k odletové bráně, zabránili jim zaměstnanci společnosti Iberia v nástupu na palubu letadla z důvodu, že jejich palubní vstupenky byly zrušeny a jejich místa obsazena jinými cestujícími. Cestující museli čekat v Madridu do následujícího dne, než byli přesměrováni do Santo Dominga jiným letem a do své cílové destinace přiletěli s 27 hodinovým zpožděním.
Cestující vnímali nastalou situaci jako odepření nástupu do letadla, a proto se po společnosti Iberia domáhali, aby jim každému v souladu s nařízením č. 261/2004 nahradila škodu ve výši 600 eur. Společnost Iberia ale jejich nárok odmítala s tím, že se s ohledem na skutkové okolnosti nejednalo o „odepření nástupu na palubu“, nýbrž o zmeškání návazného letu. O odepření nástupu by se podle Iberia mělo jednat jen v případě odepření nástupu z důvodu nadměrného počtu rezervací, o což v tomto případě nešlo.
Pokračování článku s tím, k jakému závěru došel Soudní dvůr EU v tomto případě a s informacemi k druhému případu, který se týkal vlivu dopadu stávky na práva cestujících, naleznete na www.ackcr.cz.
JUDr. Klára Havlíčková
Holubová-advokáti s. r. o.
klara.havlickova@holubova.cz
V říjnu přivítala ACK ČR tyto nové členy: |
||
|
European Travel Partner,
|
 |
|
|
Eurovina Travel,
|
 |
|
|
Průvodcovská služba Kutná hora,
|
 |
|
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Letiště Praha v letošním roce plánuje odbavit dvojnásobek cestujících oproti roku 2021. S předpokládaným nárůstem provozu je pro zachování komfortu nutné navýšit počet spolupracovníků, a to až o 200 zaměstnanců a o desítky pracovníků na dlouhodobé brigády formou dohod mimo...
