ACK ČR uspořádala sérii seminářů, aby pomohla cestovním kancelářím a agenturám uniknout z nástrah přemrštěných požadavků vymahačů autorského práva.
Všudypřítomná autorská práva
Nabídku v cestovním ruchu si dnes neumíme představit bez obrázků, čím více, tím působivější. Jenže pokud jsou fotografie dílem jiné osoby, než je zveřejňuje, má jejich autor právo rozhodovat, zda a zač je zveřejní, respektive právo ke zveřejnění (licenci) poskytne.
Jestliže je tento princip obecně jakž takž ctěn u uměleckých děl, ne každý si je vědom, že to platí o každé sebebanálnější amatérské fotce. Už z tohoto pohledu jsou nabídkové stránky na webech tak trochu minovým polem. Opravdu tam umístíte jen ty fotografie, na které máte licenci (vlastní nebo koupenou)?
Vždypřítomné ručení
Řekněme, že jste ostražití a na své fotografie si dáváte pozor. Jenže na weby dáváte hlavně fotografie od domácích a zahraničních partnerů. Víte jistě, že byli také ostražití a že na to zveřejnění (vč. na vašich stránkách) mají licenci? Za porušení autorského práva lze totiž uplatnit sankce na každého, kdo tak učinil, bez ohledu na to, zda bona fide. Takže pokutovat lze všechny, i ten úplně poslední článek řetězu, přestože je v tom celkem nevinně. A nejčastěji je na tapetě právě ten poslední článek, protože k těm předcházejícím vede složitější cesta. Nehledě na to, že znění licence může být různé: může platit jen pro užití tím, komu se uděluje, nebo i pro případné předání dál, což je hodně podstatný rozdíl.
Objevit pochybení je tak snadné…
Problémy s autorskými právy na fotografie v cestovním ruchu se ve větší míře vynořily až s uveřejňováním na internetu. Zatímco u tištěných fotografií jde odhalit plagiát spíše náhodou nebo složitějším pátráním, na internetu existují přímo programy, které vyhledávají shodné obrázky (texty ostatně také, ale to už je jiná kapitola, která cestovní kanceláře tolik nepálí). Tomu, kdo chce hledat, stačí několik kliknutí na to, aby věděl, co je shodné a odkud zdrojová fotografie pochází.
… a snadné je přiživit se na neinformovaných
Sami autoři respektive vlastníci licencí na malé soubory fotografií mívají jiné starosti než honit každou cestovní kancelář nebo agenturu, která neprávem použila jimi spravované fotografie. Jenže snadnost, s jakou se dají vygooglovat přestupníci autorského práva, a zároveň zběhlost v právní problematice inspirovala několik společností k tomu, aby autory, resp. databáze zastupovaly a vymáhaly údajně oprávněné sankce místo nich. Pravděpodobně za velmi tučnou odměnu, protože požadované částky často vysoce přesahují to, co odpovídá nároku. Obsílku s právnicky důvodně formulovaným požadavkem úhrady dostalo mnoho cestovních kanceláří a agentur. Některé se lekly – a raději uhradily vše požadované, než by riskovaly soudní spor. Ty chytřejší se svěřily Asociaci cestovních kanceláří ČR.
Semináře daly návod
ACK ČR vyhověla „společenské poptávce“ a přestože svým členům dala podrobné informace o autorských právech vůbec a speciálně o nutné obezřetnosti při zveřejňování fotografií již před dvěma roky, uspořádala „pod křídly ACK ČR“ sérii tří seminářů „Jak prodávat zájezdy a neporušovat autorská práva“. Semináře se konaly na veletrhu Holiday World v Praze, na výstavě Dovolená v Ostravě na Černé louce a samostatně v Brně. Setkaly se s velkým úspěchem – hodně účastníků se s problémem osobně setkalo, a tak pršely vesměs fundované dotazy, jak si počínat. Semináře vedla JUDr. Klára Havlíčková s Mgr. Martinem Benešem z advokátní kanceláře Holubová advokáti (viz foto), kterou znáte z právních okének. Cestovním ruchem se zabývá často – a v poslední době již řešila i problémy klientů právě z této oblasti. Proto byl výklad přehledný a stavěný na míru, bez zbytečné teorie, s příklady jen někdy úmyslně odlehčenými. Přesto bylo poznatků tolik, že jen ten, kdo už o autorských právech něco věděl, stihl pochytit opravdu všechno. Členové ACK ČR v tomto směru spoléhali jako obvykle na to, že své poznámky budou konfrontovat s podrobnou příručkou, kterou následně obdrží od ACK ČR.

Jak dál
První pomoc zní: neplaťte přemrštěné částky. Ten, kdo požaduje odškodnění, je povinen škodu prokázat – a náhrada by neměla přesáhnout dvojnásobek ceny obvyklé na trhu. Pokud těch neoprávněně použitých fotografií není velké množství, je reálná naděje, že se s vámi nikdo pro takový pakatel soudit nebude.
Poučení pro příště: dejte si pozor. Na sebe i své dodavatele. A ošetřete si, abyste neplatili vy za jejich provinění. V ACK ČR dáme hlavy dohromady, jak to zařídit, aby šlo autorská práva ohlídat a ošetřit s co nejmenší námahou. A i tady se vyplatí vzájemná informovanost a výpomoc, jaká je v ACK ČR pravidlem.
Foto: Petr Manuel Ulrych
www.ackcr.cz
