ACK ČR požádala primátora:
navraťte Praze důstojnost!

Odedávna do nedávna byla Praha matkou měst. Bohužel, nyní je na scestí, aby se z ní stala bordelmamá. ACK ČR vyzývá všechny, komu na Praze a její pověsti v incomingu záleží: zvedněte svůj hlas!

Historické centrum Prahy jako ve světě ojedinělá ukázka staletého urbanistického vývoje a růstu bylo po zásluze zapsáno do seznamu Světového dědictví UNESCO mezi prvními českými památkami. Právě nyní, v době, kdy Evropou obchází strašidlo krize a každá země usiluje ukousnut z koláče cestovního ruchu co nejvíce bonitních turistů, je tento pražský skvost przněn září červených luceren a zjevy nahotinek v oknech domů ulice Ve Smečkách, kdysi známé jiným, vysoce uměleckým divadlem. Tento byznys bezpochyby lukrativní pro majitele domů se dále rozrůstá – a městská část si stěžuje, že prý nemá, jak tomu čelit. Kupodivu, obec Dubí podobný problém zvládla – asi by stálo za to převzít jejich know-how. Přečetli jsme si, že k tomu, aby úřad mohl konat, je třeba mít důkazy veřejného pohoršení.

ACK ČR projednávala tuto skandální situaci a požádala primátora hl. m. Prahy, aby věnoval této záležitosti osobní pozornost a podnikl vše proti takovémuto ničení image Prahy v očích kulturních vyšších a středních vrstev turistů. Jinak můžeme očekávat reakci světa počínaje negativní publicitou podobnou té kolem okrádání a návazně odklon těch turistů, do jejichž náboru Praha i podnikatelé v incomingu investují nemálo námahy i peněz. Za červenými lucernami přijdou do centra Prahy leda živly, o které není co stát. ACK ČR registruje již nyní negativní ohlasy a je třeba jednat rychle.

ACK ČR vyzývá všechny podnikatele v incomingu, kterým na rozvoji skutečného cestovního ruchu a na dobré pověsti Prahy záleží: přidejte se k naší výzvě! Nesmíme ustat ani polevit, dokud nebude toto nebezpečí zažehnáno.

Ing. Eva Mráčková, manager ACK ČR

www.ackcr.cz 

Proti klamání spotřebitele

Tento titulek by se zdánlivě hodil spíše k nějakému spotřebitelskému sdružení než k Asociaci cestovních kanceláří, ACK ČR ale záleží na tom, aby pověst nekazili ti, kdo úmyslně či nevědomky klamou či mlží.

Zatímco se subjekty, které budují svou popularitu či dokonce raison d’être na zdůrazňování úpadku pěti z patnácti set cestovních kanceláří, se roztrhl pytel, o případech permanentního klamání spotřebitele se většinou mlčí. Proti čemu ACK bojuje a vyzývá orgány zmocněné ke kontrole, aby konaly?

Proti tomu, aby kombinace služeb naplňujících definici zájezdu prodával vlastním jménem kdekdo: spolky svým nečlenům, sportovní kluby a trenéři každému, kdo se přihlásí na jejich weby atp. a ještě nestoudněji komerční agentury a firmy. Běžný spotřebitel nepostřehne, že když přistoupí na nezákonnou praktiku, tak se mu nemůže dostat zákonné ochrany. A v případě, kdy ji potřebuje, už je pozdě. Kdyby zážitková agentura „Zlatá rybka" byla pojištěnou koncesovanou cestovní kanceláří, tak by dnes jejím klientům zbyl certifikát pojišťovny a ne oči pro pláč. O podnětech ACK ČR dozorovým orgánům jsme psali minule – a obáváme se, že to bohužel bude stále aktuální.

Za druhé je klamáním spotřebitele, když mu internetový prodejce nabídne k zájezdu leda své vlastní obchodní podmínky – zatímco cestovní smlouvu s názvem a podmínkami pořádající cestovní kanceláře je ochoten poslat až po té, kdy od klienta získá jeho osobní údaje. Věříme, že tento nešvar se podaří vyřešit v rámci připravované novely zákona č. 159/1999 Sb.

V posledních letech se objevuje forma matení zákazníků, která vyplývá ze změny živnostenského oprávnění již zavedené cestovní kanceláře či agentury. Zrada nastává, když součástí firemního názvu byla zkratka CK, resp. CA nebo vypsaný název živnosti. Takže když se „Cestovní agentura XYZ" rozvine natolik, že si požádá o koncesi cestovní kanceláře, musí ji ministerstvo pro místní rozvoj vyzvat, aby matoucí slova „cestovní agentura" z názvu odstranila, jinak by měla na katalogu „Cestovní agentura XYZ – cestovní kancelář". Tady je to ohlídané, vznikají jen zbytečné komplikace. Horší je to naopak. „CK ABCD" zruší koncesi s tím, že pokračuje v živnosti volné, obor cestovní agentura. A na jejích obchodních materiálech čteme: CK ABCD – cestovní agentura. Kdo ví, co je takový kočkopes do­opravdy? Měly by to hlídat živnostenské úřady – ale asi nehlídají, mohli bychom jmenovat.

O kontrolách ČOI byl náš květnový Klubový den, o kterém budeme informovat v příštím čísle. Jeho cílem bylo upozornit představitele ČOI na to, že uvedené případy by ČOI kontrolovat měla; zájmu spotřebitele to pomůže víc než úprava jednoho slovíčka v reklamačním řádu.

Ing. Eva Mráčková, manager ACK ČR

www.ackcr.cz 

Právní okénko

V minulém čísle se ACK mimo jiné věnovala tématu nelegálního podnikání. V tomto čísle se zaměříme na problematiku nelegální práce, a to zejména na problematiku tzv. švarcsystému. Od 1. 1. 2012 je totiž nelegální prací nejen práce na černo, ale právě také práce v podobě švarcsystému. Cílem článku je informovat o tom, co to švarcsystém je, kým je kontrolován, jak je jeho zjištění sankcionováno a na základě jakých znaků lze v praxi usuzovat na to, zda konkrétní výkon činnosti už je nebo naopak ještě není švarcsystémem. Upozornění na problematiku švarcsystému považuji za účelné zejména proto, že v souvislosti se zařazením švarc­systému pod nelegální práci, došlo od nového roku k rozšíření kontroly tohoto typu nelegální práce a k zpřísnění sankcí za nelegální práci obecně.

Švarcsystém v cestovním ruchu

Švarcsystém obecně je, když vykonáváte práci, která naplňuje znaky závislé práce, jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Zákoník práce definuje závislou práci čtyřmi znaky. Zaprvé, práci charakterizuje vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, zadruhé, práce je vykonávána jménem zaměstnavatele, zatřetí, jde o práci podle pokynů zaměstnavatele, a začtvrté, zaměstnanec vykonává práci osobně. Všechny čtyři znaky musí být splněny současně, jinak o závislou práci nejde.

Zákoník práce dále stanoví důsledky závislé práce, kterými jsou: práce za mzdu, plat nebo odměnu; práce na náklady zaměstnavatele; práce na odpovědnost zaměstnavatele; práce je konaná v pracovní době a práce je vykonávána na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Také tyto důsledky závislou práci definují, jelikož se od nich nelze smluvně odchýlit.

Práci, která splňuje uvedené znaky závislé práce, lze legálně vykonávat jen v pracovním poměru. Jiný způsob výkonu je buď prací načerno nebo švarcsystémem. Práci, která nesplňuje znaky závislé práce, je možné vykonávat jako OSVČ, ale rovněž v pracovním poměru. Skutečnost, že jedna nebo druhá strana nemá na výkonu práce, která splňuje znaky závislé práce, zájem, je z pohledu práva bez významu a cestovní kancelář ani její „dodavatel" by se jí v případě kontroly nemohli bránit.

Za švarcsystém mohly do začátku roku 2012 rozdávat pokuty jen finanční úřady. Od 1. 1. 2012 provádějí kontrolu a postih švarcsystému i černé práce, tedy veškeré nelegální práce, jednoznačně orgány inspekce práce a jsou oprávněny uložit fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce pokutu do 5 000 000 Kč, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, za totéž minimálně 250 000 Kč a až 10 000 000 Kč. Fyzické osobě, která vykonává nelegální práci, hrozí za tento přestupek až 100 000 Kč.

Podrobnosti o tom, z čeho lze v praxi usuzovat na to, že činnost je již skrytá závislá práce, pro kterou je nezbytné uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, se dočtete na www.ackcr.cz 

JUDr. Klára Havlíčková, Holubová-advokáti, s. r. o.
klara.havlickova@holubova.cz 

www.ackcr.cz 

V květnu přivítala ACK ČR tyto nové členy:
CA Outvia, s. r. o. – JOOKA, Praha
Chateau Zbiroh, s. r. o., Praha