Pojišťovat záruku záruky?!

Poté, kdy pojišťovna Generali pobouřila klienty cestovní kanceláře I. Parkam Holidays nevyplacením celé škodné částky, přišla koncem června s „geniálním" řešením, které doslova bere dech: nabízí klientům cestovních kanceláří, aby si u ní oni sami zakoupili pojištění, které bude krýt případy, kdy pojišťovna v případě úpadku cestovní kanceláře bude krátit plnění z důvodu nedostatečné pojistné částky.

Tím, že Generali uvedla takovýto produkt na trh, vlastně veřejnosti říká: významná pojišťovna Generali (která sama pojišťuje řadu cestovních kanceláří a tudíž do této problematiky „vidí"!) pokládá pojištění insolvence podle zákona 159/1999 Sb. za nepostačující, respektive připouští to, že jsou mnohé CK podpojištěné a pojišťovny to neřeší (respektive v tichosti vybírají své pojistné) a dále tím Generali veřejnosti říká, že by se klienti měli bát, že při krachu mnohých CK hrozí riziko, že z titulu pojištění insolvence nedostanou zpátky všechny peníze. A že proto přichází Generali s produktem (komerčním, placeným klienty individuálně), který toto „špatně fungující" pojištění insolvence podle zákona 159/1999 Sb. vlastně supluje.

S tímto podáním nemůže ACK ČR v žádném případě souhlasit. Pojištění dle zákona 159/1999 Sb. považujeme (i přes jisté nedostatky) za dobrý nástroj, který klienty chrání v dostatečné míře. Absolutní většina CK je pojištěna na pojistné částky, které by v případě krachu pokryly plně nároky klientů. Toho jsou si vědomy i pojišťovny, které si aktuální ekonomická data mnohých významných CK v poslední době analyzovaly. Tento produkt Generali proto musíme vnímat jako snahu vydělat peníze (vybrat pojistné) za produkt, po němž vznikne poptávka na základě vystrašení veřejnosti publikováním zavádějících a poplašných zpráv o tom, že pojištění podle zákona 159/1999 Sb. nefunguje, jak má. To pokládáme za neetické, a to jak vůči všem cestovním kancelářím (respektive i ostatním pojišťovnám), tak vůči veřejnosti.

ACK ČR vnímá, že je tento produkt v rozporu se zákonem 159/1999 Sb. a vyzvala MMR, aby ve spolupráci s ČNB zvážilo další kroky. ACK ČR chápe, že pojišťovna sotva může předpovědět, zda se cestovní kancelář dostane do insolvence. Pojišťovna však může a má zjistit, zda cestovní kancelář navrhuje pojistnou částku v zákonem stanovené výši. A tato výše je pro výplatu odškodnění podle všech zkušeností a propočtů dostačující. Samozřejmě, pokud se s ní zachází „s péčí řádného hospodáře".

Viliam Sivek, předseda Asociace cestovních kanceláří ČR

Informujte turisty i o dovozních omezeních

Cestovní kancelář je povinna informovat klienty o všem, co je pro ně důležité. Tak praví zákon, profesionální etika – a konec konců i selský rozum, protože všechno by se nakonec obrátilo proti cestovní kanceláři. Takže není od věci na začátku letních dovolených připomenout, že turisté musejí hlídat nejen snížený limit váhy zavazadel u některých leteckých společností, ale i to, co si v oněch zavazadlech chtějí přivézt.

Bezcelní dovoz některých komodit do EU, potažmo ČR, je však omezen množstvím, dovoz jiných dokonce zakázán. Obecný dovozní limit pro zboží dovážené pro osobní spotřebu ze zemí mimo EU je 430 eur na osobu a u dětí do 15 let pouze 200 eur na osobu. Zboží v této výši je osvobozeno od cla, DPH i spotřební daně.

Pro tabákové výrobky platí bezcelní dovoz jedné z následujících komodit: 200 ks cigaret nebo 100 kusů doutníčků do 3 gramů nebo 50 kusů doutníků, případně 250 gramů tabáku.

Obdobně platí limity také pro alkoholické nápoje: 1 litr alkoholických nápojů s obsahem lihu přes 22 procent objemu nebo 2 litry alkoholických nápojů s obsahem lihu do 22 procent objemu nebo 4 litry tichého vína, případně 16 litrů piva.

Limit pro tabákové výrobky a alkoholické nápoje nelze použít na cestující do 17 let věku. Veškeré limity a podmínky dovozu nadlimitního množství naleznete na stránkách Celní správy: www.celnisprava.cz/cz/dane/informace-pro-fyzicke-osoby.

Další oblastí, kterou je potřeba zmínit, je přísné omezení dovozu produktů živočišného původu (maso, masné výrobky nebo mléčné výrobky) na území EU. Jakkoliv se tato informace zdá pro praktický život nadbytečná, např. u kaviáru můžete narazit i při poměrně malém množství. Více informací naleznete na www.svscr.cz.

Poslední, ale nejvíce postihovanou oblastí, jsou „suvenýry" typu korálů, lastur, některých výrobků z kůže nebo živá zvířata a rostliny. Tyto „suvenýry" podléhají úmluvě CITES o ohrožených druzích živočichů a rostlin. Více konkrétních informací naleznete na stránkách České inspekce životního prostředí www.cizp.cz nebo na stránkách Celní správy. Připomínáme, že řada zákazů platí již pro vývoz ze země původu (antikvity + výše uvedené), kdy turista přistižený celníkem riskuje ještě větší postih než v ČR. Přitom naši turisté si mnohdy neuvědomí, že si nelze odvézt odnož orchideje či kaktusu z Mexika, když je jich tam přece tolik.

Dejte tedy svým klientům tu informaci, která se týká právě jich, a zbavte je rizika zbytečných nepříjemností a postihu při návratu z jejich spokojené dovolené!

Michal Veber, tajemník ACK ČR

Právní okénko

V tomto čísle se zaměříme na to, jak lze také řešit obchodní spory, nad kterými nechceme ani mávnout rukou ani chodit k soudu. Od 1. září 2012 nabude účinnosti nový zákon, který zakotvuje mediaci jako způsob řešení občanskoprávních a obchodněprávních sporů. Již nyní je zřejmé, že se tento způsob řešení konfliktů uplatní i v oblasti cestovního ruchu.

Mediace – nový způsob řešení sporů

Vedle rozhodčího řízení je mediace dalším ze způsobů tzv. alternativního řešení sporů (alternative dispute resolution, zkráceně ADR). Podstatou mediace je, že komunikace mezi stranami probíhá za přítomnosti nestranného a nezávislého mediátora, jehož úkolem je řídit komunikaci tak, aby obě strany konstruktivně postupovaly při nalézání optimálního řešení.

Pokud strany nedokážou svůj spor urovnat bez zásahu třetí osoby, ale přesto o ukončení konfliktu stojí, je mediace vhodným prostředkem. V takovém případě je třeba, aby zvolily osobu mediátora. Ministerstvo spravedlnosti za tím účelem vede tzv. „seznam mediátorů", ve kterém jsou zapsáni profesionální mediátoři, tzv. „zapsaní mediátoři", kteří mají příslušné vzdělání a složili profesní zkoušku u tohoto ministerstva anebo u České advokátní komory. Způsobů, jak se dohodnout na osobě mediátora, je samozřejmě celá řada. Jednou z vhodných cest je například ta, že jedna ze stran navrhne tři nebo pět jmen mediátorů, a druhá strana si z nich vybere.

Samotný proces s mediátorem se pak blíží spíše rozhovoru u kulatého stolu. Úkolem mediátora je dohlížet na to, aby se vyjasnily sporné body a aby strany navrhovaly řešení sporu. Mediátor proto nic nesoudí, ani stranám nevnucuje svůj vlastní názor na řešení, ale pouze sleduje, aby komunikace byla konstruktivní a posunovala se dopředu.

Výhodou oproti soudnímu řízení je stejně jako u dalších typů alternativního řešení sporů důvěrnost celého procesu. Pokud dojde k dohodě, je tento proces výrazně rychlejší než soudní řešení, a zpravidla bývá i levnější.

Na rozdíl od soudního či rozhodčího řízení se ale jedná o dobrovolný proces, ze kterého strany odcházejí s řešením, které samy přijaly. Strany proto mohou kdykoliv mediaci přerušit a ke svému konfliktu přistupovat jinými běžnými právními postupy. Pokud se ale k jednacímu stolu s mediátorem dostanou, je pravděpodobnější, že se spíše dohodnou na řešení, které je předtím ani nenapadlo a na kterém do budoucna získají obě strany.

Které spory jsou pro mediaci vhodné v oblasti cestovního ruchu a jak vlastně mediace v praxi probíhá, se dočtete na www.ackcr.cz.

Štěpán Holub, advokát a mediátor
Holubová-advokáti, s. r. o.

www.ackcr.cz

V červnu přivítala ACK ČR tyto nové členy:
CK One Step, s. r. o., Liberec
CK Buzola Int., s. r. o., Praha
České dědictví UNESCO, Litomyšl
Evropsko-ruská banka, a. s., Praha