Proti překážkám v rozvoji incomingu

Ještě než se cestovní ruch oklepal z jedné krize, je na obzoru další, hlubší. Je třeba mobilizovat všechny zdroje – a je jasné, že prostor Evropské unie nebude ani tak zdrojem, ale především konkurentem. Perspektivní prameny incomingu leží vně – ale jejich čerpání je z naší strany brzděno vízy.

Nejperspektivnější a nejlukrativnější zdrojové země pro incoming leží na východě. Bez ohledu na to, nakolik se i jich krize dotkne, jsou to země s nejvyšším počtem obyvatel, takže jejich příslovečných „horních 10 000″ představuje mnoho milionů osob. Těm vzdálenějším je třeba Českou republiku přiblížit jak doslovně, tedy v dopravním spojení, tak marketingově. CzechTourism v tomto směru podniká leccos, své udělalo i Expo v Šanghaji. O důkladný krok dál je na tom Rusko – historické a kulturní vazby, z ruské strany jen kladné, menší jazyková bariéra a přímé letecké spojení, které letos rozšířil přímý ruský spoj do Novosibirsku, jenž by se ještě mohl rozšířit o plánovanou linku ČSA. Ruští turisté cestují do České republiky rádi a představují jedny z nejvýhodnějších spotřebitelů jak co do průměrné délky pobytu, která činí více než 5 dnů, tak co do útraty. I ten ruský turista, který pečlivě hlídá cenu zájezdu než si jej koupí, si pak zájezd chce užít, pobavit se, dobře se najíst, popít a přivézt si suvenýry podstatně nákladnější než běžné cetky (značková móda, bižuterie, šperky atp. – vydělají na tom obě strany). Proto je útrata na osobu u ruských turistů jedna z nejvyšších. Zároveň se zájem ruských turistů o návštěvu Česka nekoncentruje pouze na Prahu, ale i na další místa a postupně zahrnuje i jiné cíle než chronicky známé Karlovy Vary. A spokojení turisté se vracejí. Není divu, že o ruské turisty mají zájem všechny země. Česká republika má již zmíněnými historickými kořeny jistou výhodu.

Jenže ve srovnání se středoevropskými konkurenty má jednu velkou nevýhodu: způsob, jakým ruská cestovní kancelář kooperující s českým touroperátorem může pro své klienty opatřit schengenské vízum. Psané podmínky jsou pochopitelně pro všechny země schengenského prostoru stejné – pro všechny platí evropský vízový kodex, jímž se ohání argumentace ministerstva zahraničních věcí. Jenže jeho praktické provádění se liší, a to jak co do výše poplatku za vízum, tak co do komunikace s konzulárními úřady. „České“ schengenské vízum stojí sice jen 35 eur, ale při podání přes vízové centrum je to o 30 eur více. Podávání přes vízová centra na rozdíl od Česka neaplikuje ani jeden z našich sousedních států. Cenový rozdíl tak představuje až ubytování na 1 noc. Vyřízení víza trvá obvykle na francouzském či rakouském zastupitelském úřadu 3 dny, na německém 4, maďarském či španělském celých 5, zatímco český zastupitelský úřad deklaruje „pouze“ 8–10 dnů. Vízum si mohou turisté vyřídit sami (což při rozlehlosti Ruské federace bývá značně obtížné) – nebo prostřednictvím ruské cestovní kanceláře, která získá na českém zastupitelském úřadě akreditaci. Na akreditaci se čeká dlouhé měsíce, není na ni nárok a platí jen pro příslušný zastupitelský úřad, takže touroperátor s produktem pro celou Ruskou federaci nemůže využít ten konzulát, který je pro zařizující pobočku resp. její turisty nejblíže, jakkoliv metody prověření jeho způsobilosti jsou pochopitelně u všech konzulátů České republiky stejné. Cestovní kancelář, která akreditaci nezíská, zpravidla nevyužije „hraběcí rady“, aby klientům vyřídila víza prostřednictvím jiné akreditované cestovní kanceláře (a tím jí je de facto dala propříště všanc) – a raději jim tedy nabídne jinou cílovou zemi.

Ruští turisté se rádi rozhodují na poslední chvíli, oblíbili si last minute – a nemají rádi obstrukce, zvláště ne ti movití. Zatím jsme je ještě nestačili zcela odradit, ale konkurence je velká. Pro zájemce, když mu nevybaví jeho cestovní kancelář zájezd do Česka k jeho spokojenosti, není nic snadnějšího, než jet jinam. Takto jsme již přišli o nemálo klientů. K vyjmenování všech problémů by nestačil pomalu ani celý výtisk COT business. ACK ČR k jejich řešení vyzvala příslušné české úřady již mnohokrát – pochopení se nám dostalo v agentuře CzechTourism i na ministerstvu pro místní rozvoj, zatímco odezva z příslušného ministerstva zahraničních věcí byla bohužel vždy v nejlepším případě formální. Snad s výjimkou krátkozrakého konstatování, že nejsou lidi (resp. finance na jejich zaplacení) – jako by z těch vízových poplatků nešlo zaplatit další síly (a ještě by bohatě zbylo)! Jen by se muselo změnit myšlení – respektive škatulky rozpočtu.

Proto se letos ACK ČR rozhodla mobilizovat k frontálnímu náporu. Řešení vízové problematiky prosadila jako stěžejní bod jednání Celostátního kolegia cestovního ruchu a jedno z hlavních témat z cestovního ruchu v rámci Svazu obchodu a cestovního ruchu. Návazně na to Ministerstvo pro místní rozvoj ČR spolu s členskou organizací ACK ČR Agenturou MADI uspořádalo 4. 11. během veletrhu MADI Travel Market seminář věnovaný vízové problematice z ruskojazyčných trhů, na kterém si zástupce MZV Jan Vyčítal vyslechl řadu připomínek přímo z úst zahraničních touroperátorů. Organizace ACK následně podpořila 10. 11. česko-ruský seminář „Perspektivy dalšího rozvoje CR mezi Českou republikou a Ruskou federací“, pořádaný Česko-ruskou podnikatelskou radou, kde vystoupil i zástupce generálního ředitele Federální agentury pro turistiku Ruské federace Grigory Saarishvili, a požádala jej o podporu tlakem i z ruské strany. ACK ČR vytvořila speciální Komisi česko-ruské spolupráce, která se bude přednostně věnovat problematice vyřizování víz pro turisty z ruskojazyčných zemí. Její předsedkyní je Anastázie Presňakova, kontakt je možný přes sekretariát ACK ČR. Asociace uvítá každého, kdo má k této problematice co říci a chce se k nám v našem úsilí o odstraňování bariér v incomingu z tohoto perspektivního trhu přidat.

Ing. Eva Mráčková, vedoucí sekretariátu ACK ČR

www.ackcr.cz

Právní okénko

Sérii právních okének souvisejících s odpovědností cestovní kanceláře, cestovní agentury a dalších subjektů cestovního ruchu zakončíme otázkou odpovědnosti za poškození, ztrátu nebo odcizení klientova zavazadla na zájezdu. Vzhledem k tomu, že obsahem zavazadla mohou být obzvláště na konci roku rovněž vánoční dary, věřím, že se jedná v prosincovém okénku o přiléhavé téma.

Poškození, ztráta nebo odcizení zavazadla na zájezdu

Během zájezdu se vyskytuje mnoho momentů, kdy mohou zavazadla klientů přijít k úhoně – při přepravě autobusem, při ubytování v hotelu, motelu či kempu nebo při rekreaci samotné. Klienti se pohybují v cizím neznámém prostředí, jsou roztržití, chtějí si dovolenou užít, následkem čehož nebývají dostatečně opatrní a pozorní.

Poškození, ztráta či odcizení zavazadla není nic jiného než materiální škoda na straně klienta a klient má za podmínek stanovených zákonem nárok na to, aby mu vzniklá škoda byla nahrazena.

Poškození, ztráta nebo odcizení zavazadla může v určitých případech znamenat také nemožnost klienta v zájezdu pokračovat podle plánu nebo si jej užít jen omezeně. Následkem tedy může být také nemateriální újma, na niž v současnosti přiměřeně dopadají obecná ustanovení o ochraně osobnosti. Od vstupu nového občanského zákoníku v účinnost už se bude hovořit o tzv. „narušení dovolené“. Klient má a bude mít nárok rovněž na náhradu této nemateriální újmy.

Cestovní kanceláře využívají k realizaci zájezdu služeb dalších subjektů – smluvních dopravců, ubytovatelů, průvodců. Půjdeme-li do důsledků, jsou to právě oni, kdo de facto mohou zabránit tomu, aby se zavazadlům klienta během zájezdu něco přihodilo. Jak už ovšem v právním okénku opakovaně zaznělo, nikdo z uvedených smluvních partnerů cestovní kanceláře není s klientem cestovní kanceláře v přímém smluvním vztahu, což má zásadní dopad na určení odpovědného subjektu.

O tom, kdo za poškození, ztrátu nebo odcizení zavazadla klienta na zájezdu odpovídá, jaké preventivní kroky může činit, aby se tak nestalo a jak uplatňovat právo tzv. regresu se dočtete více na www.ackcr.cz 

JUDr. Klára Havlíčková
Holubová-advokáti, s. r. o.

www.ackcr.cz 

V listopadu přivítala ACK ČR tyto nové členy:
CA Supra Travel, s. r. o. Palackého 205/4, Rumburk
CK OREX TRAVEL, s. r. o. Krakovská 9, Praha 1