Aktivní dovolená na Vysočině

Výborná poloha na spojnici největších tuzemských měst Prahy a Brna usnadňuje návštěvu regionu, který může sportovněji naladěné turisty nalákat víc než jen na druhé nejrozsáhlejší městské podzemí v republice.

Nejvyšší vrchy měří sice jen něco málo přes osm set metrů, ale příležitostí jak protáhnout tělo v jednom z nejčistších krajů najdeme dostatek. Na turisty čekají zimní sjezdové areály, tisíce kilometrů pěších tras, stovky kilometrů udržovaných lyžařských běžeckých tras, desítky naučných stezek, lanová centra, koňské stanice v rámci hipoturistiky i několik rozhleden.

Vodáci se na zdejších řekách budou cítit jako doma. Dobré podmínky najdou na Sázavě, Jihlavě, Oslavě, Rokytné nebo Svratce. Dvě chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory a dalších devět přírodních parků přejí pěší turistice. U Třebíče najdou turisté stepní lokalitu ojedinělou v republice. Jedinečnost Mohelenské hadcové stepi má dosah až středoevropského významu.

Na běžky i sjezdovky

Co může nabídnout Vysočina lyžařům? „Pokud je sníh a přeje zimní počasí, nejlepší běžecké podmínky bývají na Novoměstsku. Upravené trasy jsou také u Humpolce, na Třebíčsku, u Jihlavy, dále okolo Třeště, Javořice, na Svratecku, okolo Ždírce,“ vyjmenovává lokality Jitka Mattyašovská z organizace Vysočina Tourism.

Asfaltová trasa mezi Přibyslaví a Sázavou je vhodná i pro in-line bruslaře

Využít sjezdové lyže lze téměř na třiceti místech. „Sedačkovou lanovku najdou na Harusově kopci ve Ski Snowparku u Nového města na Moravě nebo v Lukách nad Jihlavou. Lyžování nabízí i vrch Křemešník,“ říká Mattyašovská.

Za zajímavý výletní cíl, a to nejen v zimě, považuje poutní vrch Křemešník i Monika Štěpánková z Turistického a informačního centra v Pelhřimově: „Sjezdovku najdete necelých deset kilometrů od Pelhřimova ve směru na Nový Rychnov. Leží na jihozápadním svahu, je celá uměle osvětlena a měří skoro čtyři sta metrů.“

Atraktivit je na Křemešníku podle Štěpánkové mnohem víc. „Sjezdovka nezahálí, ani když chybí sníh. Na svahu bez sněhu se můžete projet na stabilních terénních trojkolkách, které se ovládají řídítky a brzdami. Nahoru vás vyveze vlek. Jízda dolů je bezpečná i pro děti,“ říká. Další možnost aktivního pohybu najdou turisté u parkoviště hotelu Křemešník. Ve zdejším lanovém centru lze zvolit náročnější překážky, zařádí si tu ale i děti, a sice pod vedením zkušeného instruktora. Od parkoviště u horského hotelu se lze vydat i na naučnou stezku, která měří zhruba tři kilometry.

Na Křemešníku, na jednom z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny, stojí také rozhledna, přezdívaná Pípalka. Po 205 schodech vystoupají turisté do výšky 40 metrů, odkud mohou za příznivého počasí dohlédnout až na Šumavu. Vrch Křemešník je i známým poutním místem. Projít si lze křížovou cestu se čtrnácti zastaveními.

„Také v okolí Jihlavy si lze zalyžovat, musí být ale sníh, pak jsou běžecké stopy připraveny,“ připomíná Marcela Medová z Turistického informačního centra v Jihlavě. Počasí ovlivňuje i provoz sjezdovek, třeba na Šac­berku nebo Čeřínku.

Nedávno byla zpřístupněna věž na hradě Orlík na Humpolecku	Adrenalin je možné zažít i v lanovém centru jihlavské zoo

„Lyžařský areál na Šacberku najdete na okraji obce Zborná, vzdálené zhruba pět kilometrů od Jihlavy. Areál je dostupný linkou městské hromadné dopravy. Severně orientovaná sjezdovka nabízí skvělé podmínky jak pro lyžaře začátečníky, tak pro pokročilé. Lyžuje se i večer a nechybějí dětský vlek a lyžařská škola,“ dodává Marcela Medová.

Na kole po zrušené železnici

„Cyklistům můžeme nabídnout zhruba dva a půl tisíce kilometrů cyklotras doplněných o několik desítek kilometrů cyklostezek. Oblíbenou je například asfaltová trasa mezi Přibyslaví a Sázavou. Dá se po ní jezdit i na in-linech,“ přidává Jitka Mattyašovská z organizace Vysočina Tourism zajímavý tip pro ty kolaře, které zajímá kromě povrchu a křivky terénu i něco navíc.

Cyklostezka vede po staré železniční trati. Měří přes devět kilometrů. Zbudovaná byla před třemi lety, a tak zrušená železniční trať dostala novou funkci. Vede od nádraží v Přibyslavi údolím řeky Sázavy až do stejnojmenné obce. Posázavskou cyklotrasu, která je tři metry široká ocení vedle bruslařů a cyklistů i pěší turisté a v zimě také běžkaři.

Cyklotrasy ve velké míře vznikají i okolo Jihlavy. „Je dokončena trasa Jihlava–Třebíč–Raabs, která spojuje Jihlavu s Rakouskem,“ dodává Marcela Medová z Turistického informačního centra v Jihlavě. Úseky vedou často mimo dopravní cesty, takže trasu mohou využívat i rodiny s dětmi.

Cyklovýlety v kombinaci s koupáním v přírodě si kolaři mohou naplánovat na Pelhřimovsku. „Stačí vyjet k přehradě Trnávka,“ podotýká Monika Štěpánková z Turistického a informačního centra v Pelhřimově. Na břehu vodního díla mezi obcemi Červená Řečice a Želiv se nachází stejnojmenné rekreační středisko. Okolí přehrady je vyhlášenou houbařskou i rybářskou lokalitou. „V létě se turisté mohou v přehradě vykoupat a výlet zkombinovat například s návštěvou kláštera v Želivi. V této národní kulturní památce na soutoku řek Želivky s Trnávkou provozují mniši i pivovar. Zájemci se mohou v hostelu Opatství Želiv ubytovat a zúčastnit se vaření tohoto piva,“ dodává Štěpánková.

Stříbrné pomezí nabízí i pěší okruhy

Kdo dává přednost pěší turistice, spoustu tras najde v okolí Jihlavy. „Stačí vyhledat webové stránky projektu Stříbrné pomezí,“ odkazuje Medová na internet. Město Jihlava společně s 26 okolními obcemi vytvořilo turistický systém o celkové délce 270 km. Využívá síť turistických a cyklistických tras. Pomocí očíslovaných rozcestníků, návěstí a upřesňujících značek provází pěší i cyklisty po památkách a zajímavostech regionu. „Na webu si můžete vyhledat různé výletní okruhy, vše je v okolí Jihlavy,“ upřesňuje Marcela Medová.

Milovníky přírody a romantiky láká kouzelné údolí řeky Doubravy

Těžařskou minulost Jihlavy připomíná Hornická naučná stezka. Projít si ji mohou i rodiče s malými dětmi ve sportovnějším kočárku. Na trase se z tabulí na deseti zastaveních v okolí vrchu Rudný dozvědí více zajímavostí o pozůstatcích hornické činnosti nebo o historii zdejší rozhledny. Trasa tvoří uzavřený okruh, mapu najdete na prvním stanovišti. Východiště trasy je nedaleko parkoviště u krematoria.

„Rozrůstá se i počet nových rozhleden,“ zmiňuje Jitka Mattyašovská další možnosti, jak aktivně poznat Vysočinu. „Turisté mohou navštívit Mařenku, na stejnojmenném kopci na Třebíčsku. Třicetimetrová vyhlídková věž přivítala první návštěvníky koncem roku 2012. Nedávno byla zpřístupněna věž na hradě Orlík na Humpolecku a v létě by se měla dostavět rozhledna na Fajtově kopci u Velkého Meziříčí,“ vyjmenovává další místa, odkud se lidé mohou rozhlédnout po krajině.

Adrenalin v bojovém vozidle

Aktivní dovolenou na Vysočině nemusejí turisté nutně prožít jen na kole, lyžích nebo při pěších výletech. V létě se zchladí ve Vodním ráji v Jihlavě nebo v akvaparcích, třeba v Jemnici nebo Žďáru nad Sázavou. Přírodní koupání nabízejí rybníky Borovinka u Jihlavy, Černý u Větrného Jeníkova, lom Čenkov u Třeště, Durchák na Pouštích, Fluska u Brtnice, Hamr u Mrákotína a Nadymač u Janštejna nebo další vodní plochy na Vysočině.

„Jistou dávku adrenalinu zažijí návštěvníci při jízdě v bojovém vozidle pěchoty v zábavním parku Šiklův mlýn, na ledové lezecké stěně ve Víru, v lezeckém centru Wall street v Jihlavě anebo také v lanovém centru v jihlavské zoologické zahradě, kam vstup není podmíněn vstupenkou do expozic zahrady,“ doplňuje nabídku o další tipy Jitka Mattyašovská z organizace Vysočina Tourism.

Foto: archiv Vysočina Tourism, Jaroslav Horák,
archiv TIC Jihlava – Eva Bystrianská, Dezidor / Wikimedia Commons