Nejen Šumava, ale i Český les a další lokality regionu lákají turisty, kteří chtějí prožít dovolenou poněkud akčněji než jen návštěvami muzeí, hradů nebo zámků. V Plzeňském kraji je takových výletních cílů nepřeberné množství.
Sázkou na jistotu je západočeská část Šumavy. „Do národního parku v posledních deseti letech přijíždí zhruba dvě třetiny turistů na kolech. Podle monitoringu návštěvnosti studenty z Karlovy Univerzity čtyřiašedesát procent turistů používá kolo a něco málo přes třetinu z celkového počtu návštěvníků chodí pěšky,“ popisuje složení turistů Josef Štemberk, vedoucí oddělení marketingu Národního parku Šumava.
Právě toto území v létě nejraději poznávají cyklisté. K poznávání zdejší přírody jim pomáhá rozsáhlá síť zpevněných a asfaltových cest, které na Šumavě zbyly po vojácích i po lesních hospodářích. Park je nejrozsáhlejší chráněné území, které je dostupné individuální i veřejnou dopravou, například vlakem. Přes léto turisty k vybraným výletním cílům pohodlně dovezou k ekologii šetrné zelené autobusy, které jezdí na různých linkách. Každý z nich vozí i přívěsy na kola.
 Oblíbeným cílem jsou katakomby v Klatovech |
Kdo se rozhodne přijet na Šumavu vlastním vozem, může auto zaparkovat na malých parkovištích s pěti až deseti stáními, která jsou na výchozích místech k zajímavým turistickým cílům. Pro motoristy je v rámci projektu „Zaparkuj a jdi“ připraveno na území parku zhruba šestadvacet těchto míst, například ve Starých Hutí u Zhůří nebo v Mechově nedaleko Srní. Parkování je zdarma. Tyto malé parkovací plochy se nacházejí přímo v šumavské přírodě a jsou východiskem pro krátkodobé výlety. Navíc v obcích najdou motoristé další, už větší záchytná parkoviště.
Podle statistik přijíždí většina cyklistů na Šumavu s vlastním kolem. Vybrat si mohou z velkého počtu cyklotras, které jsou společné pro pěší i kolaře. K dispozici mají více než 350 kilometrů. „Naším cílem je vybudovat cyklostezku pro cyklisty se samostatným jízdním pruhem jen pro ně – tak zvanou šumavskou cyklomagistrálu, která protne národní park ze severozápadu na jihovýchod. Magistrála se buduje postupně už od roku 2004, kdy se začalo u Železné Rudy a po jednotlivých etapách se dospělo do Srní. V Plzeňském kraji nese označení cyklomagistrála číslo 33. Na ni se navazují další stovky cyklotras. Mají dobrý povrch a jsou bez provozu aut,“ popisuje Josef Štemberk možnosti pro nejpočetnější skupinu návštěvníků parku.
Šumavu protíná i Otavská cyklistická cesta, která začíná u pramenů Otavy a sleduje její tok. Start je na Modravě, kde začíná téct Vydra, která se po soutoku s Křemelnou mění v Otavu. Dostává se z hor a teče kolem Hartmanic do Sušice a končí ve Zvíkovském Podhradí, kde se k ní přidává Vltavská cyklistická cesta.
„Samozřejmě jsme v horách, takže šumavské cyklotrasy nevedou vždy po rovinách. Velkou část parku tvoří šumavské pláně, kde jsou pouze pozvolná stoupání a klesání, což je zvládnutelné. Pár výjimek ale existuje,“ dodává Josef Štemberk. Největší výzvou pro cyklisty je vystoupat na Poled-ník, na nejvyšší místo ve výšce 1 315 metrů, na které lze vyjet legálně na kole. Na vrcholu turisté najdou 27 metrů vysokou rozhlednu, odkud je nádherný panoramatický výhled na lesy Šumavy i Bavorský les. Rozhledna na Poledníku je přestavěná z bývalého vojenského objektu, který sloužil k ostraze hranice tím, že rušil rádiový příjem.
Otavu lze sjet ze Sušice, ale vodáci se mohou vydat i na řeku Vydru, samozřejmě pouze v jarních měsících, a to z Modravy na An-týgl. „Sjíždění je povoleno od poloviny března do poloviny května, pokud je to i technicky možné. Jiné omezení než dostatek vody pro splutí není,“ upřesňuje Josef Štemberk, který také školí průvodce Národním parkem. O zážitky nejsou ochuzeni ani pěší turisté. Většinu šumavských obcí založili dřevaři anebo skláři. Turisty na místa zaniklých obcí a osad zavedou značené trasy. „Právě dokončujeme projekt Historické album Šumavy. V různých lokalitách najdou turisté tabule – maketu rodinného alba, kde si mohou dané místo prohlédnout na nejstarších fotografiích a porovnat s dnešní podobou. Alba se objeví na třiceti vytipovaných místech. Pokud pojedeme od západu, tak alba turisté najdou ve Zhůří, Hůrce, Skelné, Frauenthalu, Stodůlkách a v dalších lokalitách,“ přibližuje Štemberk možnost, kde si lze srovnání minulosti a přítomnosti prohlédnout.
 Největší výzvou pro cyklistyje vystoupat na Poledník |
 Krajem vede také Stezka železné opony |
Šumava na turisty láká především přírodou. Objevují se ale i další témata, která návštěvníky zajímají – třeba historie, prostě stopy, které tu předci zanechali. Téma zaniklých obcí je podle Štemberka hodně poptávané. Podobně jako technické památky.
Podobně jako unikátní Schwarzenberský kanál v jižních Čechách, po kterém se plavilo palivové dříví k Dunaji a po něm až do Vídně, nechali Schwarzenbergové v západní části Šumavy postavit Vchynicko-tetovský kanál. Stejný projektant Josef Rosenauer o několik let později vyprojektoval tento kanál, který měří třináct a půl kilometru. Dneska okolo něho vede pohodlná cyklotrasa. Je tam naučná stezka pro pěší a dokonce pro vozíčkáře. Několikrát v sezoně tam probíhá plavení malých vorů. Kanál je široký tři metry. Takže zatímco po užším Schwarzenberském kanálu v sousedních jižních Čechách plaví jako v minulosti metrová polena, pod bývalou osadou Vchynice-Tetov se ukázkově plaví vory. Dřevo odtud putovalo až do Hamburku, takže ze šumavské jedle mohl být vyroben stěžeň na námořní lodi.
V zimě je prostor šumavských plání ideální pro běžecké lyžování. Pro lyžaře bývá pravidelně připraveno několik set kilometrů upravovaných stop v projektu Bílá stopa. Atraktivní je i chůze na sněžnicích. Ty si mohou zájemci půjčit v četných půjčovnách.
Vyznavači sjezdového lyžování najdou areály těsně za hranicemi národního parku. V některých obcích jsou v provozu také malé místní sjezdovky, například na Modravě.
| Méně pohyblivým návštěvníkům na Šumavě půjčují čtyřkolové skútry |
Správci národního parku lákají turisty i na pozorování zvěře. „Nejoblíbenější pozorovatelnu máme Beranky u Srní, kde je možné pozorovat téměř sto kusů jelení zvěře. Je to u přezimovacích obůrek, kam zvěř nalákáme z volné přírody poté, co už tam nemají nic k jídlu. Pozorování se konají zhruba od konce prosince do konce března, dvakrát až třikrát týdně s kapacitou pro třicet lidí,“ upřesňuje Štemberk.
Zájemci mohou využít i nouzová nocoviště, která umožní legální přenocování uprostřed přírody. Vyhrazená místa k přespání jsou od sebe ve vzdálenosti jednodenního putování, přibližně ve vzdálenosti patnácti až dvaceti kilometrů. Za týden lze takto projít celou Šumavu a vždy přespat venku. Nocoviště mají celoroční provoz – hlavně v zimě je to výzva pro outdoorové nadšence.
Ochuzeni nezůstanou ani rodiče s dětmi. Právě pro ně ale i pro další zájemce se v informačních střediscích na Rokytě, v Kašperských horách nebo Alžbětíně, ale také v jihočeské části Šumavy konají tvůrčí dílny, kde si každý může vyrobit skleněnou perlu nebo různé další dekorace.
„Turisté u nás uvidí krásnou přírodu. Ale to je jen půlka. Měli by se také seznámit s tím, jak se tu žilo. A o to se snažím ukázkami různých činností,“ vysvětluje Karel Ešnar, který také pracuje jako dobrovolný strážce parku. Turistům vypráví o dřevařích, kteří museli do práce ujít třeba deset kilometrů zasněženou krajinou. Povídání pak obohacuje praktickými ukázkami rýžování zlata, voroplavby a přežití v přírodě.
 Vodáci si v kraji užijí mj. na Otavě či Vydře |
„Nejprve jim necelou hodinu vyprávím o rýžování a dolování zlata na Šumavě, pak rozdám rýžovací pánve a zkoušíme rýžovat zlato. Turisté se mne ptají na zlatinky, tak jim ukážu zkumavku, kde je jich asi sto. Na gram zlata je jich ovšem potřeba deset až třicet tisíc. Zkoušíme i vázat vory. Máme pět vorových tabulí, každá je z dvanácti klád dřeva. Vory vážeme po starém způsobu, vážeme tedy houžvemi. Pak se mohou lidé na voru svézt,“ popisuje Ešner praktické ukázky v Rechlích u Modravy nedaleko unikátního dřevěného hradlového mostu přes Vydru. Most leží na začátku šestikilometrové bezbariérové trasy, která vede podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu. Je přístupná i vozíčkářům.
Na méně pohyblivé turisty – držitele průkazů ZTP a ZTPP i seniory nad 65 let – myslí na Šumavě také. Mohou si vypůjčit čtyřkolový skútr a vydat se na některou ze zajímavých tras.
Plzeňský kraj nabízí více než jen výlety do Národního parku Šumava. Další tipy přidává Ilona Šnebergerová, vedoucí oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu v Plzni: „Určitě zavítejte na Bolevecké rybníky s vybudovanou pláží. Okolo vedou cyklostezky, při vyjížďce si prohlédnete třeba i zrekonstruovanou kolomaznou pec. Další výletní cíle najdete v souboru patnácti cyklomap, které jsme vydali. Turisté mohou čerpat informace i na vodáckých a lyžařských mapách. V nabídce nechybí ani hipoturistická mapa a rybářská mapa s vyznačenými revíry sportovního rybolovu.“
V Plzeňském kraji zpřístupnili v letošní sezoně i několik nových rozhleden. „Úplně nová rozhledna je na Špičáku nebo Kotel u Rokycan. Putovat lze i do podzemí. Můžete například navštívit katakomby v Klatovech, Plzeňské podzemí, hradní sklepy a také různé hrobky – hrobku Ábelů na Hůrce na Šumavě nebo Metternichovu hrobku v Plasích,“ vypočítává Šnebergerová.
Jak dále připomíná, že kraj finančně podporuje cestování cyklobusy do Českého lesa nebo do Brd: „Jezdí tedy nejen na Šumavu, která už je turisticky poměrně dost přelidněna. Český les nemá sice tak rozvinutou infrastrukturu jako Šumava, ale je tam nádherně. Vyznačili jsme a osadili tabulemi mezinárodní cyklotrasu Stezku železné opony, označenou Eurovelo 13, která vede z Karlovarského kraje až na jižní Moravu. U nás, v Plzeňském kraji, lze cestovat i s koňmi. Turisté najdou na mapě zakresleny veškeré ranče a koňská stanoviště, prostě zázemí pro tento druh putování. Plzeňský kraj nabízí i spoustu míst venkovního koupání – třeba v zatopených lomech nebo na přehradě Hracholusky, kde funguje také sezonní pravidelná linková i zájezdová lodní doprava.“
Foto: Štěpán Rosenkranz / Národní park Šumava, Karel Nováček, Plzeňský kraj
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Po tříleté velké rekonstrukci za 100 milionů korun se 10. dubna poprvé otevře plzeňská Velká synagoga na Klatovské třídě. Slavnostní znovuotevření zahájí průvod, který do jedné z pěti největších synagog na světě vnese ze Staré synagogy ve...
Součástí prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj, která patří dlouhodobě k nejoblíbenějším cílům návštěvníků z celého světa, je od 1. března opět i návštěva jedné z nejmodernějších stáčíren piva v Evropě. Pivovar o tom informoval v tiskové zprávě.
