Cestovní ruch není neměnný společensko-ekonomický jev. Vyvíjí se a mění stejně jako společnost sama, stejně jako lidé a jejich potřeby. Prosazují se nové trendy kopírující nové společenské skutečnosti i měnící se životní styl. Je pochopitelné, že aktuálně se objevují i v příjezdovém cestovním ruchu České republiky.
Mezi nejzajímavější patří:
trend nákupního cestovního ruchu – nákupní centra, která se stávají fenoménem trávení volného času, tzv. „fun shopping“ nebo „experience shopping“;
zvláštním trendem nákupního cestovního ruchu je prožitkový nákupní cestovní ruch – účastníci jsou motivováni zážitkem a požitkem z nakupování specifických předmětů v dané destinaci, trend dobrodružného cestovního ruchu;
trend dobrovolnického cestovního ruchu – v České republice se prosazuje zejména v podobě přijíždějících mladých lidí, kteří se nezištně podílejí na výpomoci v zemědělských usedlostech za ubytování a poskytnutí stravy;
trend v podobě gurmánského cestovního ruchu – účastníci jsou motivováni požitkem z konzumace, kulturou stolování, ochutnáváním a seznamováním se s vybranými pokrmy a nápoji (návštěvy zvláštních restaurací, pivní slavnosti, rybářské lodní výlety, exkurze do výroben potravin);
trend vinařského cestovního ruchu – motivace je podobná jako u gurmánského cestovního ruchu, jen středem zájmu je víno; v současnosti je tento typ příjezdového cestovního ruchu silně podporován marketingovými aktivitami agentury CzechTourism;
trend náboženského cestovního ruchu – účastníci jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek a také náboženskými obřady a putováním (Svatojánská cesta, Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi);
trend tematického cestovního ruchu – zájezdy na archeo-logická naleziště, pozorování ptactva, vzácných živočichů apod.;
trend zážitkového cestovního ruchu – účastníci jsou motivováni vyhledáváním zážitků odlišných od všedního života, vzrušení;
trend temného turismu – účastníci jsou motivováni touhou symbolického setkání se smrtí, vyjádření piety obětem událostí navštívených míst (památník Terezín, Lidice, Kostnice v Sedlci u Kutné Hory);
trend filmového turismu – v posledních letech se stává stále populárnějším, návštěvníci cestují do míst, kde se natáčejí nebo natáčely filmy a televizní seriály; v České republice je tento trend rovněž podporován marketingovými strategiemi agentury CzechTourism, součástí jsou i filmové festivaly (filmový festival v Karlových Varech je pro zahraniční turisty velkým lákadlem).
Společně s měnícím se přijíždějícím segmentem turistů se mění i v České republice trendy zmíněné ETC (European Travel Commission, Evropskou komisí cestovního ruchu), a to například:
mladí cestovatelé, kteří ovšem nejsou „klasičtí baťůžkáři“. Tzv. Gap year – „cestující v životních přestávkách“ – mladí lidé (18–24 let) i starší (25–35 let), kteří cestují z touhy poznávat nová místa, kultury, dalšími důvody jsou rekreace a zábava. Na své cesty se vydávají před započetím nové životní etapy – po skončení studia, před nástupem do zaměstnání, startem profesní kariéry, při změně zaměstnání, před založením rodiny;
roste poptávka po udržitelném cestovním ruchu, s čímž velmi úzce souvisí odklon od masového cestovního ruchu, pro nějž je typické hromadné využívání ubytovacích a stravovacích zařízení, dopravních prostředků a vysoká koncentrace turistů v určitých destinacích (lázeňských, městských);
trend tzv. postmoderního cestovního ruchu, označovaného rovněž jako postfordistický cestovní ruch. V této souvislosti se rovněž používá termín individuální cestovní ruch, pro nějž jsou typické aktivity jako pěší a vodácká turistika, cykloturistika nebo agroturismus. Postfordistický cestovní ruch se projevuje specializací a velkým rozsahem produktů, významným aspektem je také individuální a netradiční cestování. Mnoho turistů dává přednost dovolené, která odpovídá jejich touze po vzdělání, dobrodružství, zábavě, bližšímu pohledu na navštívené destinace, autenticitě a ekologicky šetrným formám cestovního ruchu. Tito turisté mají vlastní představu o trávení neorganizované dovolené podle svého přání a označují se jako noví turisté (new tourists). Zásadně se odlišují od masových turistů a jsou hnací silou „alternativního“ cestovního ruchu;
rozšiřuje se okruh turistů (nové cílové skupiny) s rozvojem nízkonákladových leteckých společností, což lze pozorovat na zvýšeném počtu turistů z asijských destinací do České republiky.
Kromě nových aktuálních trendů se mění i skladba zahraničních turistů, kteří do České republiky míří. Ve druhém čtvrtletí roku 2014 přijelo do České republiky celkem 2,2 milionu zahraničních turistů, což bylo o 3,4 % více než ve stejném období předchozího roku. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se mění segment přijíždějících turistů – ruských turistů meziročně ubylo o 14,1 %, výrazný pokles ve výši 34,5 % zaznamenaly i turistické příjezdy z Ukrajiny. Naopak výrazný nárůst zaznamenaly příjezdy z okolních států, z Číny a Jižní Koreje. I přes úbytek Rusů a Ukrajinců skončil příjezdový cestovní ruch ve druhém čtvrtletí v kladných číslech. Od začátku roku 2014 přijelo do České republiky celkem 3,6 milionu turistů, kteří zde uskutečnili 10,2 milionu přenocování.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...