Aktuální úlohou českých lázní je vědecky zpracovat svou léčbu i její účinky

Letos v únoru byl předsedou Sdružení lázeňských míst České republiky (SLM ČR) opět zvolen Petr Kulhánek, který je také primátorem Karlových Varů a zastupitelem Karlovarského kraje. Společně s ním jsme pohlédli do minulosti, ale především do budoucnosti lázeňských míst a měst a připomněli důležitou roli Sdružení lázeňských míst ČR, kterou může sehrát nejen při propagaci českých lázní, ale především při dalším rozvoji balneologie v Česku.

Jaké nejdůležitější kroky vás v následujícím čtyřletém období ve funkci předsedy Sdružení lázeňských míst ČR čekají? Čeho byste chtěl ve funkci dosáhnout?

Samozřejmě chceme zachovat léčebné lázeňství jako unikátní obor medicíny, který nejen vrací zdraví tou nejpřirozenější cestou, ale také má měnit pohled pacienta na jeho zdraví a životosprávu. Na druhou stranu lázeňství často využívá unikátní zdroje, chrání svou krajinu, vytváří jedinečná místa s mimořádnou infrastrukturou a nabízí obrovský multiplikační ekonomický efekt.

V minulém období se nám podařilo zastavit tendence omezovat české lázeňství, tedy léčbu domácích pacientů, zdravotních pojištěnců. To představovalo velký problém nejen pro lázně, které jsou na pojištěncích závislé, ale především to vrhalo podezřelé světlo na celé české lázeňství. Sám český stát tehdy sílu a efekt lázeňské péče zpochybňoval. Stejná myšlenka potom samozřejmě napadne i zahraniční klienty, a proto to byl vážný problém i pro místa, kde tvoří zahraniční klientela významnou část hostů.

Je dobře, že se podařilo zabránit degradaci lázeňství, ale myslím, že před námi stojí hodně práce na tom, abychom účinnost našich lázní vědecky ověřovali, mezinárodně etablovali a také nabídli jako alternativu světovým trhům, které léčebné lázeňství příliš neznají, ale zároveň se rychle rozvíjejí. Tím mám na mysli Severní i Jižní Ameriku nebo Asii.

Říkám to často a řeknu to i teď: úlohou českých lázní do nejbližší budoucnosti je vědecky zpracovat svou léčbu, její účinky i její vedlejší účinky, které jsou na rozdíl od většiny léčiv pozitivní.

Začíná nová lázeňská sezona. Jaká byla ta loňská z pohledu SLM ČR? Očekáváte, že by nadcházející sezona mohla být něčím výjimečná?

Určitě ji poznamenal výpadek východoevropské klientely, především ruské a ukrajinské. Samozřejmě, opět se to týká především lázeňských měst, pro která byla zásadnější. Jinak naopak u klientely české nebo z blízkých zemí si dovoluji vyslovit mírný optimismus. Předpokládám, že ta následující i další sezony budou trochu o rozčeření stojatých vod, hledání nových trhů, příležitostí, možností.

Od začátku letošního roku platí novela indikačního zákona a prodloužila se i délka léčebných pobytů a komplexní i příspěvkové péče. Teď je řada na lázních, aby nalákaly klienty zpět do léčeben. Myslíte si, že k tomu mají dostatečně silné marketingové nástroje i finanční zdroje?

Věřím, že mají, ale opět – to nejdůležitější není momentální marketing, ale změna uvažování lidí. Stejně jako Češi pomalu poznávají, že salám za deset korun za kilogram není pro zdraví to nejlepší, a začali brát jídlo, vaření a životosprávu vážněji, myslím, že se časem naučí vážit si svého zdraví a těch tradičních, staletími osvědčených metod, které nemají vedlejší účinky, ani je není potřeba testovat na zvířatech… Jestli je někdo dnes ochoten utratit dvacet korun navíc za kuřecí, které má chuť masa, třeba příště místo výtažku proti civilizačním chorobám, vyvolaným stresem, použije něco přirozenějšího. Myslím, že tuzemští klienti si již cestu do lázní opět našli, jak o tom svědčí informace o výrazném nárůstu poptávky z lázeňských míst.

Jak podle vás mohou pomoci jednotlivá lázeňská města s propagací lázeňské péče na domácím trhu i v zahraničí?

Myslím, že nejlepším způsobem je být co nejlepšími lázněmi. Mít výsledky, mít schopný a přívětivý personál, dbát na svou léčbu. Ale nezatracovat ani krátkodobější wellness či beauty pobyty, nebo třeba návštěvníky, kteří vyhledávají lázeňské místo samotné, přestože zatím třeba nepotřebují léčbu. Protože jedině tak potenciální budoucí klien­ti nebo ti, kdo budou svým blízkým financovat, zajišťovat nebo doporučovat léčbu, uvidí, co lázně jsou, co umí – a třeba i to, co lázně nedokážou. Myslím, že především mezi ekonomicky aktivními, zdravými lidmi, má smysl ukázat, že lázně mohou být i výbornou prevencí pro budoucnost, nejen tím, že vás vyšetří doktor a dostanete třeba koupele, ale taky protože volný čas mezitím strávíte bez shonu, sami se sebou, zdravým pohybem pěšky, na kole, na lyžích, v koňském sedle nebo jak si vyberete. Že to není Chorvatsko nebo Džerba, ale zase to znamená, že se příští rok budete moci bezbolestně hýbat, volně dýchat, netrpět bolestmi zad nebo zažívacími obtížemi. A že třeba nemálo ušetříte na svých analgetikách, antihistaminikách a podobně.

Zatím poslední novinkou je například sdružení města ­Karlovy Vary, Karlovarského kraje a tamního letiště k podpoře a rozvoji leteckých linek do tohoto lázeňského města. Jaké jsou nejbližší plány ­sdružení?

Ano, letecká doprava na regionálních letištích je jedním z těch odvětví, která hodně pocítila pokles ruské a ukrajinské klientely. Je to učebnicový příklad toho, že je třeba hledat jiné trhy, jiné možnosti vlastní nabídky, jiný způsob oslovení klientely. Na Karlovarsku se chceme zaměřit na západoevropskou klien­telu, kterou k nám má přilákat nejen to tradiční, ale i novinka – společná kandidatura na seznam UNESCO. To znamená i tak trochu jinou klientelu, než je tradiční léčebná, a věříme, že především v Německu nebo ve Velké Británii bychom mohli být úspěšní.

SLM ČR pořádá také každoročně pro lázeňská zařízení i odbornou veřejnost zahraniční studijní cesty. Letos do severního Německa a Polska. Lze na nich získat zkušenosti i z oblasti lázeňského cestovního ruchu? Jaký je o tyto cesty zájem?

Určitě je to cenný zdroj informací, jak to funguje jinde. Vím, že Německo si svých lázní považuje, ačkoliv asi není v Evropě země, která by v posledních letech nehledala úspory. Polsko je nám zase jazykově a uspořádáním blízké. Zájem z řad jak představitelů samospráv lázeňských míst, tak odborníků na lázeňství je přirozený – každý vhled a zkušenost do problematiky lázeňské péče v různých zemích je poučný, inspirativní.

Podle vašich vlastních slov přistupoval stát zejména v posledních letech k lázeňství jako k otloukánkovi, místo aby byl hrdý na vynikající pozici a výsledky české balneologie v evropském i světovém měřítku, a podle toho se k němu také choval. Jakým způsobem by bylo podle vás možné tento přístup změnit? Jakou roli by v tomto ohledu mohlo sehrát SLM ČR?

SLM ČR má přímo ve svém poslání vystupovat jako reprezentant lázeňských míst i ve veřejné diskusi o lázeňství, v argumentaci úředníkům a politikům, proč je lázeňství důležité i přínosné. Říkám to často a řeknu to i teď: úlohou českých lázní do nejbližší budoucnosti je vědecky zpracovat svou léčbu, její účinky i její vedlejší účinky, které jsou na rozdíl od většiny léčiv pozitivní. Musíme provádět aplikovaný výzkum a také by nebylo od věci vědecké srovnání metod, účinnosti, nákladovosti a podobně, a to třeba i srovnání mezinárodní. Za druhé je potřeba propagovat lázně nejen jako tvrdou medicínu, tedy opravdu léčbu chorob, ale také jako medicínu měkkou, tedy zdravý životní styl, prevenci chorob, zlepšení kvality života i pro lidi zdravé a aktivní. Za třetí je třeba akcentovat jedinečnost lázeňských míst, která zvláštním způsobem chrání své okolí, svou krajinu, vytvářejí naprosto jinou krajinu než třeba zemědělství, průmysl, energetika, ale i trochu jinou krajinu než prostý cestovní ruch.

Na to vše samozřejmě asi nestačíme sami, ale věřím, že lázeňství je do určité míry imageový národní produkt, a kromě toho má silný exportní potenciál, přičemž jde vlastně především o export služeb a nehmotných kvalit prostředí, tedy věcí, které se jinak exportují dost těžko. Věřím, že dobrým partnerem pro nás bude i v budoucnu CzechTourism, nebo organizace zabývající se veřejným zdravím.

Foto: archiv Magistrátu města Karlovy Vary