Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu

V únoru tohoto roku byla odborné veřejnosti představena Analýza kongresového a incentivního (zkráceně „KIT“) segmentu cestovního ruchu. Analýzu zpracovala pro Ministerstvo pro místní rozvoj společnost KPMG Česká republika, s. r. o. Tato odborná studie shrnuje situaci KIT segmentu v oblasti statistických dat, její výsledky budou sloužit pro vhodné nastavení parametrů budoucího statistického šetření tohoto segmentu cestovního ruchu.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zahájilo ve druhé polovině roku 2009 realizaci projektu Zkvalitnění informací o kongresovém a incentivním cestovním ruchu, který je součástí statistických projektů realizovaných Odborem cestovního ruchu MMR, financovaných ze strukturálních fondů Evropské unie z Integrovaného operačního programu. Cílem tohoto projektu je zjištění a zkvalitnění statistických dat o počtu a struktuře organizátorů akcí a o poskytovatelích prostor pro akce organizované v rámci KIT. Zároveň vznikne ak­tuální databáze, která bude neocenitelným zdrojem informací o tomto segmentu cestovního ruchu na území České republiky.

V rámci první aktivity projektu s názvem Analýza současné situace v oblasti informací o segmentu KIT v ČR nechalo MMR zpracovat komplexní analyticko-syntetickou studii problematiky kongresového a incentivního cestovního ruchu v České republice, která mapuje současnou situaci v oblasti dostupnosti statistických dat na celostátní i regionální úrovni, zjišťuje potřeby uživatelů statistických informací z této oblasti a navrhuje metodiku a dotazník za účelem realizace jednorázového plošného šetření v segmentu kongresové a incentivní turistiky v České republice. Zpracovatelem studie byla na základě zadávacího řízení společnost KPMG Česká republika.

Kongresový cestovní ruch je specializovanou formou cestovního ruchu, který zahrnuje soubor činností zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností nebo zážitků spojených s cestováním a pobytem lidí v kongresovém místě, včetně nabídky doprovodných programů v rámci kongresu nebo v rámci využití volného času v kongresovém místě.

Smyslem incentivního cestovního ruchu je pak zvýšení motivace pracovníků. Jedná se o akce „za odměnu“ se zábavnými či společenskými programy. Často jsou akce organizovány firmami pro své zaměstnance, klienty, partnery, dodavatele apod. V praxi bývá propojována incentivní náplň se vzděláváním.

Celkový počet konferenčních zařízení dle typu

Zdroj: KPMG

Neopominutelnou složkou této oblasti cestovního ruchu jsou i společenské události, které zahrnují, mimo vzdělávací či odborné složky, veškeré služby, jako např. pronájem prostor, gastronomii, dopravu, včetně ubytování části hostů. Z výše zmíněného důvodu je třeba chápat kongresový průmysl v České republice v širším kontextu, tedy jako tzv. MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Events/Exhibitions).

Hlavní náplní analýzy bylo zjištění potřeb uživatelů statistiky KIT segmentu v České republice. Tato zjištění byla provedena ve dvou kolech. V prvním kole bylo osloveno celkem 971 subjektů (poskytovatelů konferenčních prostor a organizátorů KIT akcí), které byly požádány o vyplnění on-line dotazníku. V druhém kole zástupci společnosti dodavatele analýzy vedli řízené rozhovory s odborníky v tomto segmentu cestovního ruchu, kteří byli vybráni tak, aby reprezentovali všechny stanovené kategorie subjektů (od samostatných konferenčních center, přes hotelová zařízení s konferenčními prostory až po výstaviště), zástupce organizací v cestovním ruchu (Czech Tourism, Czech Convention Bureau, Prague Convention Bureau) i důležité hráče z řad organizátorů akcí.

Průzkumem bylo zjištěno, že oslovené subjekty mají největší zájem o ukazatele, jakými jsou počet konaných akcí, struktura konaných akcí dle typu akce a dle počtu účastníků, počet účastníků akcí celkem, doba trvání akcí (délky akce), procentuální rozložení zadavatelů akcí dle jejich typu a původ zadavatelů akcí (tuzemci, zahraniční). O něco menší zájem zástupci odborné veřejnosti projevili o ukazatele tržeb z akcí a struktury tržeb z akcí, což může být způsobeno neochotou poskytovat ekonomicky citlivé údaje třetím osobám. Jako nejvhodnější formu plošného sběru dat označili respondenti webovou aplikaci, která by byla zabezpečena proti zneužití a umožnila subjektům data vkládat postupně v jimi zvolených časech. Zároveň se jedná o jednu z nejméně nákladných variant a to jak z finančního, tak i časového hlediska (zpracování údajů může probíhat on-line, sníží se riziko chybovosti během přepisování dat z ručně vyplněných dotazníků apod.). Aby bylo možné zachytit rozvoj či trendy v oblasti KIT segmentu, bude vhodné zahrnout do průzkumu nejen předchozí rok 2010, ale i roky 2008 a 2009, tedy roky, kdy se projevily dopady ekonomické recese (za předpokladu, že se šetření uskuteční v průběhu roku 2011).

V závěrečné části analýzy byla dodavatelem navržena konkrétní forma dotazníků pro připravované statistické šetření, které bude probíhat v rámci výše jmenovaného projektu v letech 2011 až 2012. Tento návrh byl konzultován s představiteli Českého statistického úřadu, jako ústředního orgánu státní správy České republiky, který zabezpečuje získávání a zpracování statistických údajů.

Zařízení, která poskytují prostory pro akce související s kongresovým a incentivním cestovním ruchem, lze rozčlenit dle jejich lokace (geografické krité­rium), dle typu konferenčních prostor a dle kapacity největšího sálu v divadelním uspořádání.

Z pohledu odborné veřejnosti působící v cestovním ruchu je jednou z nejzajímavějších částí analýzy kapitola zabývající se zmapováním stávající situace KIT segmentu z hlediska poskytovatelů prostor pro KIT akce. Proto se touto částí analýzy budeme zabývat podrobněji. V analýze KIT segmentu bylo použito geografické rozdělení dle jednotlivých krajů ČR. Dále byly objekty rozděleny dle typů a velikostí (kapacity) na:

• hotely,
• konferenční centra,
• bývalá kulturní centra,
• výstaviště,
• kulturní zařízení,
• sportovní haly.

Dle průzkumu dodavatele je v České republice v současnosti k dispozici 852 konferenčních za­řízení. Nejvíce se jich nachází v hlavním městě ­Praze (30 %), následuje Jihomoravský (10 %) a Středočeský kraj (8,5 %). Naopak nejméně konferenčních zařízení je evidováno v Libereckém kraji (3 %).

Nejvíce konferenčních zařízení se nachází ve čtyř- a tříhvězdičkových hotelích (celkem 67 %). Čistě konferenčních center je 9 % ze všech zařízení v ČR. Drtivá většina konferenčních center funguje v rámci hotelů (tří- až pětihvězdičkových), celkem 71 %, nicméně z celkové kapacity tvoří necelých 34 %. Samotná kongresová centra a bývalé kulturní domy, jejichž hlavním příjmem jsou právě KIT akce, tvoří 14 % všech evidovaných konferenčních center s kapacitou 16,5 % z celkové kapacity poskytovatelů prostor pro KIT.

Z hlediska kapacity je pro konferenční a incentivní cestovní ruch nejlépe vybavena Praha (celkem 167 308 konferenčních míst v divadelním uspořádání, tedy 38 % z celkové kapacity v ČR), následuje Brno s více než o polovinu nižší kapacitou (63 782 míst v divadelním uspořádání, tj. 15 % z ČR). Z ostatních krajů můžeme zmínit ještě Moravskoslezský, Jihočeský a Středočeský.

Počet zařízení v jednotlivých krajích ČR

Zdroj: KPMG

V oblasti celkové kapacity nabízených konferenčních prostor je rozdělení mezi jednotlivé typy konferenčních center víceméně rovnoměrné. Největší kapacity jsou v hotelích čtyř- a tříhvězdičkových (především z důvodu jejich četnosti) a v areálech výstavišť a sportovních hal (z důvodu jejich velikosti).

Nejvyšší průměrnou konferenční kapacitu v divadelním uspořádaní mají výstaviště (9 081 osob) a sportovní haly (6 419 osob). V České republice je průměrná kapacita na jedno zařízení 518 osob. Hotelové subjekty mají zpravidla více jednacích místností, avšak jejich kapacita bývá o poznání nižší než u výstavišť, sportovních hal, kulturních zařízení a historických budov.

Průměrná kapacita největšího sálu je v České republice 282 osob. Zatímco hotely mají k dispozici největší sály s maximální kapacitou 130–190 míst, konferenční centra a kulturní zařízení mají kapacitu cca 300–400 míst. Jednoznačně největší kapacitu vykazují výstaviště a sportovní haly.
Nejčastěji nabízí konferenční zařízení prostory s kapacitou největšího sálu 200–299 osob.
Do analýzy byly zahrnuty subjekty poskytující konferenční prostory pro 50 a více účastníků v divadelním uspořádání. Evidované subjekty nabízejí konferenční prostory pro celkem 441 227 osob (údaje jsou za celou ČR).

O dalším využití poznatků z této analýzy a o budoucích výstupech projektu Zkvalitnění informací o kongresovém a incentivním cestovním ruchu vás budeme informovat v některém z následujících vydání časopisu COT business.

Odbor cestovního ruchu MMR

www.mmr.cz