Anketa: Vliv koronaviru na vzdělávání v cestovním ruchu a hotelnictví

Ing. Petr Studnička, PhD.,
Vysoká škola hotelová v Praze

1.  Cestovní ruch zasáhla pandemie covid-19 nejvíce ze všech sektorů národního hospodářství. Tato skutečnost se nepochybně promítne do zájmu o studium cestovního ruchu, hotelnictví či gastronomie na vysoké škole. Z tohoto důvodu jsem za Vysokou školu hotelovou v Praze zveřejnil na Facebooku VŠH dne 31. října 2020 hlavní důvody, proč má smysl i přes současnou složitou dobu cestovní ruch na vysoké škole studovat. Již letos jsme viděli pokles v počtu přihlášek. Ten byl dán především restrikcemi ve vztahu k zahraničním studentům.
2. Nabídka studijních programů a jednotlivých specializací, které máme akreditovány, se nezmění. Určitě ale dojde k inovaci obsahu výuky u vybraných předmětů. Bude nutné čelit novým výzvám, které celospolečenské krize (např. zdravotní, ekonomická, bezpečnostní) přinášejí. Myslím tím sílící individualizaci poptávky v kontextu omezování sociálních kontaktů, ale i automatizaci, robotizaci, digitalizaci a elektronizaci vybraných procesů či služeb, u kterých bude možné nahradit lidský faktor.
3. Distanční formou zajišťujeme plnohodnotně výuku, avšak pouze v době, kdy je zakázána osobní přítomnost studentů na výuce na vysokých školách z rozhodnutí konkrétního orgánu veřejné moci. Jakmile tento zákaz skončí, musíme přejít na prezenční, resp. kombinovanou formu výuky. Tyto dvě formy máme akreditovány Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství a dle jeho stanoviska nelze distančně vyučovat, je-li osobní přítomnost studentů na vysokých školách umožněna, ledaže by distanční výuku měla příslušná vysoká škola akreditovánu.
4. Cestovní ruch i v minulosti čelil mnoha výzvám. Do budoucna budou potřeba v těchto oborech vysokoškolsky kvalifikovaní lidé. Do jednotlivých předmětů současné poznatky zapracováváme a informujeme studenty o všech opatřeních, které stát (vláda) na podporu cestovního ruchu přijímá (pozastavení EET, přeřazení stravovacích i ubytovacích služeb do 10% sazby DPH, dotační programy COVID Nájemné, COVID Ubytování, COVID Lázně apod.).

Ing. Liběna Jarolímková, Ph.D.,
Vysoká škola ekonomická v Praze

1.  U volby studijního programu nevnímáme v tuto chvíli ze strany studentů nějaká negativní vymezování vůči oboru. Současná situace ovlivňuje fungování a procesy nejen v oboru cestovního ruchu, ale napříč odvětvími. Dochází k transformaci zažitých oborových systémů, hledají se nové cesty fungování, které mohou přinést prosperitu, a zajistit tak částečnou stabilizaci. Připravenost studentů pro praxi je tak ještě důležitější než kdy jindy – při hledání nových možností a příležitostí uspějí ti, kdo dokážou své odborné znalosti proměnit v příležitost utkat se s překážkami, které na trhu v současné době nepochybně jsou a kdo dokážou uspět v jejich překonání. Jen tak se v budoucnu můžeme opět setkat s plnohodnotnou nabídkou produktů a služeb v našem oboru. Věřím, že i budoucí zájemci o studium cestovního ruchu budou tento stav vnímat jako výzvu, nikoli hrozbu a omezení.
2. Naše nabídka studijních programů je relativně stabilní. Vzhledem k zákonné úpravě a podmínkám akreditačních řízení nejsou příliš rychlé změny ani možné. Fakulta postupně rozvíjí své studijní programy tak, aby kompetence studentů dlouhodobě splňovaly nároky trhu práce. Počítáme samozřejmě s tím, že oborový trh práce je proměnlivým mechanismem, jehož podmínky nejsme schopni vždy ovlivnit. Vzdělávání v cestovním ruchu nemáme založeno pouze na faktografických znalostech, ale především na rozvoji profesních a osobních kompetencí. Učíme studenty pracovat s daty, kriticky myslet, orientovat se v nestandardních situacích a přijímat kreativní řešení – k tomu nám současná doba poskytuje řadu podnětů a potřeb.
3. Pravděpodobně ano. Digitalizace výuky je jedním z trendů, který naše fakulta dlouhodobě podporuje. Za posledních 6 měsíců se proces digitalizace výrazně urychlil a zkušenost potvrzuje, že některé prvky výuky mohou probíhat on-line a jsou stejně účinné. V některých situacích však osobní kontakt chybí – týká se to odborných seminářů, exkurzí, možností vykonávat stáže apod.
4. Cestovní ruch vždy byl, a já pevně věřím, že i nadále bude, pozitivním odvětvím. Lidé chtějí cestovat – mnoho z nich už plánuje své budoucí cesty. Nezbývá než si přát, abychom tyto plány byli schopni realizovat co možná nejdříve.

doc. Ing. Pavlína Pellešová, Ph.D.
Slezská univerzita

1.  Počet pracovních míst v současné koronavirové krizi v cestovním ruchu u nás i v zahraničí klesá. Cestovní ruch však bude existovat i nadále, ale s určitými změnami, které budou vycházet z empirie podniků cestovního ruchu získaných v období pandemie. Řada těchto podniků ukončí podnikatelskou činnost nebo změní majitele, ale mohou vzniknout i nové podniky, schopné flexibilně reagovat na změny a přizpůsobit se novým podmínkám. Předpokládá se, že v budoucnu bude počet pracovních míst nižší, přesto se domníváme, že práce v cestovním ruchu neztratí na atraktivnosti a zájem o studium cestovního ruchu potrvá i z důvodu uplatnitelnosti nejenom u nás, ale i v zahraničí. Pokud si studenti uvědomí, že to může být pro ně nová příležitost a výzva, tak na studium cestovního ruchu nezanevřou a budou ho považovat za vhodnou příležitost k uplatnění se na trhu práce doma nebo v zahraničí.
2. Nabídka studijních programů naší fakulty samozřejmě reaguje na potřeby trhu a připravuje nové akreditace. Většina studijních programů již akreditací prošla. Očekáváme spíše přizpůsobení předmětů v rámci nabízených programů stávajícím podmínkám.
3. Distanční výuka využitím on-line výuky je jednou z možností, jak reagovat na probíhající změny. On-line výuku podporují i uznávané univerzity po celém světě. Předpokládáme, že část výuky v budoucnu takto může probíhat. Osvědčuje se to v současné době. Studenti si výuku nahrávají, věnují se studiu dle časových možností a máme výtečnou a finančně nenáročnou možnost se se studentem spojit k osobní konzultaci přes Microsoft Teams v čase, kdy to vyhovuje oběma stranám. On-line výuku využíváme i pro přednášky expertů z praxe. Lze takto spolupracovat i s profesory z partnerských univerzit ze zahraničí. Zůstává ale otázkou, zda tato výuka bude mít stejný vzdělávací efekt, jako výuka „na živo“. Do budoucna, i po skončení protiepidemických opatření bude, dle našeho názoru, hrát on-line výuka jistou roli ve vzdělávacím procesu.

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.
Vysoká škola polytechnická Jihlava

1.  Situace je nyní především pro podnikatele v cestovním ruchu velmi složitá. Určitě bude mít vliv na rozhodování budoucích vysokoškoláků, zda zvolit studium oboru cestovní ruch a věřím, že jej nyní mohou považovat za neperspektivní. Ale to je pouze krátkodobý pohled. Trvá několik let, než se ze zájemců o studium stanou absolventi. Situace se za tu dobu změní a rozhodně bude zapotřebí vzdělaných odborníků.
2. Na VŠPJ nabízíme prakticky zaměřené ekonomické vzdělání pro výkon odborných činností v různých oblastech cestovního ruchu. Jsem přesvědčená, že i do budoucna je to správná cesta. Náš absolvent je připraven pracovat ve středním managementu provozních, personálních, organizačních i finančních oblastí v organizacích cestovního ruchu i ve veřejné správě. Po úspěšném ukončení studia je schopen okamžitě se uplatnit v praxi. Klademe důraz na zařazení odborníků z praxe do výuky a na systematickou spolupráci katedry s aplikační sférou. Je samozřejmé, že musíme ve výuce reagovat na aktuální situaci v oboru.
3. Nutnost přejít na distanční výuku naučila akademiky i studenty mnoho nového. Toho využijeme a do budoucna rozšíříme výukové metody o nové distanční prvky především v kombinované formě studia. Stále jsem ale přesvědčená, že osobní kontakt studenta s vyučujícím je prvořadý. Přínos vidím dále v optimalizaci e-learningových nástrojů. Došlo k propracování stávajících kurzů a vytvoření nových tak, aby ve spojení s využitím on-line komunikačních platforem byla výuka co nejefektivnější.
4. Po skončení krize bude nutné cestovní ruch znovu nastartovat. Nastane nová situace, která přinese nové problémy a také nové příležitosti. Bude nutné efektivněji řídit cestovní ruch v destinacích od lokální úrovně po tu nejvyšší, vyrovnat se s problémy v podnikatelské sféře. Bude to i třeba příležitost více nahrazovat lidský kontakt tam, kde je to vhodné (např. elektronické systémy ve službách cestovního ruchu). O to více bude zapotřebí kvalitních vzdělaných odborníků v oboru.

Ing. Zdeněk Málek, Ph.D.
Vysoká škola obchodní a hotelová

1.  V současné době se probíhající krize na zájmu o studium cestovního ruchu a hotelnictví neprojevila a předpokládám, že tak tomu bude i do budoucnosti. Perspektivně lze vycházet z toho, že v současném globalizovaném světě cestovní ruch a s ním související aktivity neztratí svůj význam. Lidstvo doposud dokázalo pandemie, které jej postihly, postupně vyřešit a život se vrátil do „normálu“. Je možné, že z důvodu dlouhodobější absence těchto segmentů života (cestovního ruchu, hotelnictví a gastronomie) ještě naopak nabyde na důležitosti. Je nám jasné, že bude potřeba více expertů a odborníků v této oblasti, aby cestovní ruch znovu oživili a nastartovali a případné další krize dokázali zvládat a projít jimi bez tragických následků. Proto si myslím, že zájem o tyto odborníky a experty bude stoupat.
2. Vysoká škola obchodní a hotelová Brno právě nabízí profesně zaměřené studijní programy, které souvisejí s cestovním ruchem a gastronomií. A naši absolventi jsou připravováni v synergii se současnou profesionální praxí a odborníky z oboru. Je možné předpokládat, že se sice život vrátí po krizi do normálu, ale bude touto krizí již změněn a ovlivněn, a na to je naše škola připravena. V letošním roce se nám podařilo získat akreditaci pro další profesní program Bezpečnost společnosti – potravinová bezpečnost, který svým obsahem souvisí právě s probíhající koronavirovou krizí a celkově i s bezpečností celé společnosti. Prostě bude potřeba více odborníků v cestovním ruchu, kteří projdou Projektovým řízením, Krizovým managementem, Ekonomikou krizových situací, Logistikou krizových situací v cestovním ruchu apod. To jsou vše předměty, kterými budou naši studenti procházet, a budou tak lépe připraveni na zvládání možných krizových období.
3. Distanční forma výuky je standardně součástí tzv. kombinované formy studia na Vysoké škole obchodní a hotelové v Brně. V současném světě informací a informačních technologií lze teorii u části vyučovaných předmětů distančně zvládnout, praxi v oboru a další kontaktní odbornou výuku však nemůže plně nahradit. Současná situace ukázala, že příprava na distanční způsob výuky je denní součástí vzdělávání, se kterou budeme počítat i do budoucnosti. Některé pozitivní aspekty distanční výuky jako například snazší přístup odborníků ze světa, spojení se studenty ze zahraničí, live přenosy odborníků z praxe apod. budou dalším bonusem pro naše studenty. Na druhou stranu cestovní ruch je o konkrétních lidech a osobním setkávání, a na tom je postavena i filozofie naší školy. VŠOH vytváří pro studenty rodinnou atmosféru s individuálním přístupem ke studentům. Myslím si, že osobní kontakt je pro naše studenty v této on-line době velmi cenný a je přidanou hodnotou naší školy.

doc. Ing. Věra Seifertová, CSc.
Vysoká škola obchodní v Praze

1.  I když v současné době je cestovní ruch zasažen velmi negativně a dle všech indicií bude trvat dlouhou dobu, než se „vzpamatuje“, a především služby dopravní, ubytovací a stravovací se dostanou do normálního stavu, cestovat se bude vždy. Cestování je v dnešní době součástí životního stylu lidí, především mladých. Takže je nutné tuto dobu koronavirové krize využít ještě intenzivněji k dalšímu vzdělávání v oboru a vychovat další „tahouny“ pro cestovní ruch v budoucnosti. Nedomnívám se, že studium oboru cestovní ruch přestane být atraktivní pro zájemce o studium, cestování bylo a bude nedílnou součástí života, vzdělávání, získávání zkušeností i nových zážitků.
2. Ano, již se rozšířila. Ve vzdělávání je nutné přizpůsobovat se nově vznikajícím ekonomickým podmínkám, speciálně novým trendům v cestovním ruchu. Na ně reagovala i Vysoká škola obchodní v Praze a rozšířila své studijní portfolio – otevřením nových studijních oborů. V magisterském studiu je to Ekonomika a řízení služeb, v rámci toho 2 specializace – v cestovním ruchu a v digitální ekonomice. Na bakalářském studiu byl také otevřen nový obor – Digitální ekonomika a společnost a Řízení lidských zdrojů. Záměrem je rozšířit studijní portfolio od samotného cestovního ruchu.
3. Po překonání prvotních problémů již na jaře se digitální forma studia osvědčila jak u studentů, tak u pedagogů, z nichž mnozí měli možnost se podrobněji seznámit s novými technologiemi. Distanční výuka je nově využívána i v rámci konzultací a celkově je možné říci, že tato forma výuky zvětšuje prostor pro komunikaci se studenty do budoucna, takže i po skončení protiepidemických opatření bude určitě využívána. ­Nejen pro zahraniční studenty, ale i pro tuzemské.

doc. Ing. Kateřina Ryglová, Ph.D.
Mendelova univerzita

1.  Myslím, že v této chvíli by bylo unáhlené odpovídat na tuto otázku. Na počtu přihlášek do oboru Management cestovního ruchu se to zatím na naší fakultě neprojevilo. Více informací však budeme mít v průběhu příštího roku. Události minulých let vypovídají o silné revitalizační schopnosti cestovního ruchu, takže věřím, že zájem o obory související s cestovním ruchem nebude v delším časovém horizontu klesající.
2. Změny v nabídce se zatím neplánují.
3. Význam kontaktní výuky, praxí či terénních cvičení je v našem oboru neoddiskutovatelný, proto z mého pohledu bude role distanční výuky, respektive on-line výuky pouze podpůrná, a to v mimořádných případech, např. nemožnosti účasti pedagoga na kontaktní výuce či možnosti připojení vzdáleného experta z oboru k on-line přednášce.

Foto: archiv COT