Archeopark Mikulčice-Kopčany památkou UNESCO v roce 2013?

Velkomoravské hradiště Valy v Mikulčicích na Hodonínsku s nedalekým kostelem sv. Markéty Antiochijské u slovenských Kopčan by mohlo být zapsáno mezi světové památky UNESCO už v roce 2013. Snahou přihlašovatelů bude, aby se tak stalo v souvislosti s připravovanými oslavami 1 150. výročí příchodu věrozvěstů a moravských patronů – sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.

Významu archeoparku Mikulčice-Kopčany byla věnována listopadová odborná konference, které se v Hodoníně zúčastnilo 25 historiků a archeologů ze střední Evropy. Většina z nich se shoduje na tom, že má velkomoravský areál na seznamu UNESCO své místo. A právě závěry expertů jsou pro projekt bytostně důležité. Proč? Česká republika spolu se Slovenskem již v minulosti zápis areálu na seznam navrhla. Těsně před rozhodnutím byl ovšem návrh stažen. Pokud by totiž archeo­park neuspěl při posuzování vedením UNESCO, byla by zcela ztracena šance na jeho další kandidaturu mezi nejprestižnější památky světa. Důvodem stažení žádosti bylo zjištění, že nominace není dostatečně vědecky vyargumentována. „Nedávná mezinárodní odborná konference má přispět k tomu, aby se poukázalo na mezinárodní význam velkomoravského areálu Mikulčice-Kopčany,“ vysvětlila ředitelka hodonínského Masa­rykova muzea Irena Chovančíková.

Předpokládaná podoba mikulčického hradiště v 9. století

Z poznatků vědců vyplývá, že mikulčické hradiště Valy bylo jedním z největších mocenských center nejen na Velké Moravě, ale v celé tehdejší střední Evropě. Stalo se jedinečným příkladem vznikající raně městské aglomerace vybudované na ploše zhruba deseti hektarů. Podle některých názorů mohly být Valy bájným velkomoravským hlavním městem Veligradem, které se dosud nepodařilo nalézt. Valy netvořila jen klasická dřevěná zástavba – archeologové zde našli také základy jedenácti kostelů a velkého knížecího paláce. Nejnovější poznatky naznačují, že velkomoravská knížata patrně spravovala svoji říši „z koňského sedla“ a nezůstávala dlouhodobě na jedné lokalitě. Zřejmě působila střídavě v hlavních centrech říše (např. ve Znojmě, Olomouci, Uherském Hradišti nebo Pohansku), a udržovala si tak nad svým územím nadvládu. Mikulčickou část archeoparku čekají v nejbližších letech zásadní úpravy za více než sto milionů korun. Do výše půl metru bude obnoveno kamenné zdivo kostelů a paláce. V terénu budou instalovány skleněné tabule s kresbami jednotlivých staveb. Při pohledu skrz ně vznikne zvláštní vizuální efekt, díky němuž bude mít návštěvník jasnou představu o tom, jak velkomoravské objekty ve skutečnosti vypadaly.

V areálu bude také postavena rozhledna, která umožní přes své skleněné opláštění spatřit celkovou perspektivu původní podoby dávno zaniklého areálu. Modernizovány budou rovněž všechny muzejní expozice, především v Pavilonu I a II. Valy a slovenské Kopčany, u nichž stojí nejstarší dochovaný velkomoravský kostel, navíc propojí most přes řeku Moravu. V rámci „projektu UNESCO“ je podstatná také návštěvnost mikulčického historického areálu, která se rok od roku zvyšuje. „S potěšením můžeme konstatovat, že zájem veřejnosti každoročně stoupá,“ zdůraznila Chovančíková. Zatímco po rozpadu Československa byla unikátní lokalita trestuhodně opomíjena, loni ji navštívilo cca 20 000 turistů.

Text: -čtk-; -japo-
Foto: Nakladatelství Libri

www.mikulcice-valy.info