Asociace vzdělávat chtějí, ale…

Vzdělávání v cestovním ruchu nenabízejí jen střední a vysoké školy, ale také další subjekty. Se stejnojmenným projektem – tedy Vzdělávání v cestovním ruchu – přišla například v loňském roce agentura CzechTourism, která neměla menší ambici než bezplatně (resp. za prostředky z Operačního programu Zaměstnanost) proškolit pracovníky prakticky ze všech segmentů cestovního ruchu. A to napříč Českem s výjimkou Prahy, které se zmiňovaný operační program netýká. Projekt měl začít fungovat na počátku tohoto roku, jenže přišel covid-19 a ze smělých plánů sešlo. Tedy alespoň prozatím – z kuloárů máme informace, že CzechTourism spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj pracují na úpravě projektu a jeho podmínek tak, aby mohl být realizován, jakmile to epidemická situace dovolí.

Pěknou řádku vzdělávacích aktivit ale mají na svém kontě také profesní sdružení. Bohužel i na těch se koronavirová krize negativně podepsala – řada kurzů, školení či seminářů byla v důsledku protiepidemických opatření zrušena a mnohé byly odloženy. Jen menší část aktivit naplánovaných na letošní rok se podařilo opravdu realizovat. V této souvislosti jsme oslovili šéfy drtivé většiny profesních svazů působících v cestovním ruchu a hotelnictví a zajímali jsme se o aktuální stav a hlavně o plány asociací a svazů v oblasti vzdělávání.

Hotely a restaurace

Čtenářům je bezpochyby dobře známa Akademie AHR, kterou dosud prošlo víc než 6 000 profesionálů z oboru. Podle prezidenta AHR Václava Stárka zájem o vzdělávací programy během současné krize poklesl. „Daří se nám nicméně poměrně úspěšně stále realizovat některé kurzy, a to jak v oblasti revenue managementu, tak například i gastronomie a kurzy zaměřené na efektivní práci s náklady,“ uvádí Stárek, podle kterého je jasné, že struktura kurzů i jejich forma se budou v příštím roce měnit. „Je zřejmé, že bude více kladen důraz na kurzy krizového řízení, ale také chceme jít více cestou kurzů na klíč pro jednotlivé společnosti a provozovatele. Gastronomie bude rovněž velké téma, protože většina restaurací se bude muset přizpůsobit novým podmínkám na trhu,“ říká Stárek. U ubytovacích služeb pak bude AHR kromě specializovaných kurzů na zefektivnění provozu a jeho bezpečnost klást důraz na prodej a podporu přímých rezervací.

AHR ovšem nemá na vzdělávací aktivity v oblasti ubytovacích a gastronomických služeb monopol. Činný je v tomto ohledu třeba i Svaz venkovské turistiky a agroturistiky, který na jaro pro své členy naplánoval semináře Kvalitní ubytování – základ služeb agroturistiky a Jak na zážitkové služby v agroturistice. Oba byly ale podle předsedkyně svazu Zdenky Nos­kové z důvodu protiepidemických opatření nejprve přesunuty na podzim a následně zrušeny. „O oba semináře byl zájem,“ poznamenává Nosková. Pro příští rok plánuje svaz individuální poradenství a tvorbu vzdělávacích materiálů. „Vzdělávání formou seminářů vzhledem k současné situaci prozatím neplánujeme,“ uvádí Zdenka Nosková.

„Tento rok byl právě ve vztahu ke vzdělávání úplně nejhorší, a to nejen v asociaci, ale i celkově ve školství,“ konstatuje Miroslav Kubec, prezident Asociace kuchařů a cukrářů ČR, a vysvětluje: „Přestože právě vzdělávání je naším hlavním úkolem a na letošní rok bylo opět naplánováno mnoho kurzů a seminářů, realizace byla velmi malá. Je nám to líto, ale chápeme situaci a věříme, že to do budoucna napravíme.“ V příštím roce má asociace podle svého prezidenta v plánu dohnat to, co se v letošním roce nestihlo a přidat nějaké další zajímavosti. „Teď je pro nás ale důležité, aby se do gastronomie vrátil život, abychom začali zase všichni dobře fungovat, ale to nejdůležitější je, abychom byli všichni zdraví,“ uzavírá Miroslav Kubec.

Cestovní kanceláře a agentury

Rovněž touroperátoři a prodejci zájezdů mohou využívat vzdělávacích aktivit, které pro ně připravují jejich profesní svazy. Jak připomíná její předseda Vladimír Dolejš, využívá Asociace cestovních kanceláří ČR z hlediska možné interakce a následného osobního kontaktu mezi členy zejména zasedání odborných sekcí, seminářů a školení, tedy s osobní účastí. „V plánu bylo 5 klíčových konferencí a další podle potřeby na základě průběžné komunikace s členskou základnou. Vlivem vládních nařízení však poslední možné setkávání bylo možné realizovat v rámci lednových a únorových veletrhů, a to včetně setkání odborných sekcí asociace,“ ohlíží se za letošním rokem Dolejš.

Možnosti osobního vzdělávání byly v uplynulých měsících omezené, ACK ČR ale zmiňované období využila k přípravě a distribuci řady vzdělávacích, podpůrných a především pro přehled právních a praktických materiálů, které může využívat pouze členská základna asociace. „Mnoho materiálů vzniklo ve spolupráci s naší partnerskou AK Holubová advokáti, zaměřenou na obor cestovního ruchu. Jen za právní služby v období prudce se měnících zákonů a nařízení každý náš člen prokazatelně ušetřil v letošním roce 582 000 Kč, což je, zvláště v době pandemické, opravdu nezanedbatelná podpora,“ vysvětluje Vladimír Dolejš a dodává: „Nejen, že měl každý náš člen průběžně k dispozici rozbory a mate­riály ke všem relevantním změnám zákonů a nařízení v řádu hodin či dnů, ale zároveň dostával i příslušné formuláře a dokumenty včetně návodu, jak s nimi pracovat. Již distribuované rozbory jsou pak stále aktuálně doplňovány na základě zkušeností z praxe a obsahují často kladené odpovědi na dotazy.“

Pokud jde o další vývoj, je předseda ACK ČR optimista: „Protože věříme, že příští rok bude o mnoho lepší a bude možné se postupně vracet k praxi předchozích let, počítáme s návratem k původnímu modelu vzdělávání členské základny. Plánované semináře nám umožňují potkávat se se členy a upravovat na základě vzájemné komunikace vzdělávací plány a osnovy. Prioritou budou určitě semináře zaměřené na adaptaci na novou situaci, protože trh cestovního ruchu pravděpodobně po nějakou dobu nebude jako dříve. Na to se všichni budeme muset připravit, průběžně s tématem pracovat a operativně reagovat.“ Asociace cestovních kanceláří ČR má podle svého předsedy ve stadiu příprav semináře na reklamace, úpravy obchodních podmínek, autorské právo a mnoho dalších. „Současnost nás naučila reagovat velmi pohotově a my v tom budeme pokračovat,“ říká Dolejš. „Náš právní servis pro členy je velmi potřebný a oblíbený a my v něm v neposlední řadě pochopitelně budeme pokračovat. V průběhu praxe ho stále zdokonalujeme, takže můžeme své členy ujistit o tom, že tato forma podpory bude stejně kvalitní a spíše ještě kvalitnější než doposud,“ uzavírá.

„Konkurenční“ Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) pak podle svého prezidenta Romana Škrabánka naplňuje svoji vzdělávací roli vůči svým členům v rámci pravidelného informačního servisu. „Ten byl, jak se domníváme, v letošní kritické sezoně ještě nápomocnější než v předchozích letech. Jako příklad lze uvést přednostní informace k cestám do/ze zahraničí, získávané z pravidelné komunikace s MZV ČR. Za mimořádný přínos pro členy také považujeme právní dokumenty, které AČCKA nechala k jejich potřebám vytvořit v souvislosti se zákonem Lex Voucher (Memorandum AČCKA k některým otázkám Lex Voucher) a nyní připravované Vzorové VOP AČCKA, které mají za cíl ošetřit nové modelové situace v souvislosti s pandemií covid-19,“ uvádí Roman Škrabánek a dodává, že asociace měla rovněž naplánovány velké vzdělávací semináře, které však z důvodu restriktivních opatření musely být zrušeny, resp. přesunuty na nejbližší možný termín.

Turistická informační centra

Přirozeným partnerem turistických informačních center v oblasti vzdělávání je samozřejmě Asociace turistických informačních center ČR (A.T.I.C. ČR). Každoročně nabízí a pořádá školení pracovníků infocenter prostřednictvím jednotlivých krajů. „Témata jsou volena podle požadavků pracovníků v infocentrech ve škále od odborných komunikačních témat přes tvorbu webu a sociální sítě až po měkké dovednosti jako komunikace s problémovým klientem, syndrom vyhoření apod.,“ říká nová prezidentka A.T.I.C. ČR Jitka Lučanová. Jedním dechem ale dodává, že letos se z důvodu protiepidemických opatření podařilo zajistit školení pouze ve Středočeském kraji a v Praze. „O to víc se soustředíme na školení a setkávání pracovníků informačních center v roce 2021, pokud to samozřejmě situace dovolí,“ hledí do příštích měsíců Lučanová.

Horská střediska, provozovatelé lanovek a vleků

Z dalších oslovených profesních svazů už na naše dotazy odpověděli pouze představitelé těch, jejichž členy najdete převážně na horách. Libor Knot, ředitel Asociace horských středisek ČR (AHS), k tématu vzdělávání říká, že AHS organizuje pouze několik druhů profesních školení. Ta se uskutečnila, některá ale musela být přesunuta. „Další vzdělávací aktivity, jako jsou například školení měkkých dovedností v cestovním ruchu nebo rekvalifikace, jsou na rozhodnutí jednotlivých areálů,“ uvádí Knot. Dobrou zprávou je, že profesní školení hodlá AHS realizovat i v příštím roce.

Asociace lanové dopravy (ALDR) pak v letošním roce (byť v náhradním červnovém termínu) realizovala školení Vedoucí provozu lanových drah. „Školení elektroúdržby lanových drah se nám taktéž povedlo realizovat v termínu, ještě v září. Museli jsme prozatím přesunout termín pro získání profesní kvalifikace Montér ocelových lan,“ shrnuje prezident ALDR Jakub Juračka. Pro zimní sezonu jsou podle jeho slov klíčová školení obsluh lyžařských vleků, která standardně probíhají v měsíci listopadu a počátkem prosince. Tato školení musela asociace premiérově nabídnout v distanční variantě, aby byly ověřeny odborné znalosti těchto osob a byla zajištěna odborná způsobilost pracovníků obsluhujících lyžařské vleky.

Z výše uvedených řádků je patrné, že jakkoli jsou profesní sdružení připravena po uvolnění protiepidemických opatření ve vzdělávacích aktivitách pokračovat, přece jen se nad budoucností této části vzdělávacího procesu v Česku vznáší poměrně výrazný otazník. Nikdo totiž v současnosti neví, kdy bude možné v edukaci členů pokračovat. A těžko se odhaduje i potenciální zájem. S ohledem na aktuální vývoj je totiž zřejmé, že se asociace musejí připravit i na určitý odliv členské základny – firem, které koronakrizi nepřežijí, případně je praxe donutí k úpravě předmětu činnosti, a nebude jich asi málo. Zájem o vzdělávání zaměstnanců může poklesnout i v důsledku zhoršené ekonomické situace. To by však pro budoucnost cestovního ruchu v Česku neznamenalo nic dobrého…