Autentický folklor Horňáckých slavností

Vesnice Lipov, Louka, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Nová Lhota, Suchov, centrum oblasti obec Velká nad Veličkou a řada samot zvaných Mlýny, roztroušených podél říčky Veličky mezi Javorníkem, Vápenkami a Suchovem – to je Horňácko, národopisná a kulturní oblast Moravského Slovácka ležící na úpatí Bílých Karpat pod Velkou Javořinou na moravsko-slovenském pomezí. Zdejší nejvýznamnější událostí jsou bezesporu Horňácké slavnosti – jeden z našich nejosobitějších regionálních folklorních festivalů.

Devět vsí, jeden festival

Horňácké slavnosti lidových písní a tanců vznikly v roce 1957 z iniciativy skupiny místních pamětníků (hudců, tanečníků, zpěváků), ale i znalců a organizátorů národopisné činnosti na Horňácku a milovníků horňáckého lidového umění a kultury nejrůznějšího profesního zaměření (učitelé, etnografové, literáti, zemědělci, dělníci, studenti atd.). Byli to jak místní rodáci, tak ti, které připoutalo k Horňácku zaměstnání nebo rodinné svazky. Od prvního ročníku až do současnosti si Horňácké slavnosti udržují svůj neopakovatelný styl a ve svém pojetí představují jedinečnou folklorní prezentaci rázovitého jihomoravského regionu.

Na velickém jarmarku se vrátíte v čase o několik desetiletí nazpět

Moravsko-slovenská vzájemnost

Jednotlivé pořady Horňáckých slavností se od počátku vyznačovaly dvěma základními programovými rysy. V první řadě šlo o to, podchytit a ve formě nejrůznějších výstupů předvést v přirozeném podání (a v návaznosti na místní tradice) nejtypičtější projevy lidového umění a kultury Horňácka – hudbu, zpěvy, tance, krojové přehlídky, zvyky a obyčeje, ale i úkony pracovní spojené s folklorním výrazem.

Mužský sbor z Hrubé Vrbky v typických bílých krojích se zástěrami

Druhou základní charakteristikou Horňáckých slavností je myšlenkamoravsko-slovenské vzájemnosti, utužovaná již od čtyřicátých let 19.století, která se vtiskla do celého společenského a kulturního životalidí na moravské i slovenské straně Bílých Karpat. Oboustrannépřátelské kontakty živené přirozenou náklonností a kvalitní slivovicívyúsťují na festivalu v příkladnou názorovou jednotu. Ta se pak promítádo společné dramaturgie jednotlivých pořadů.

Metropole folkloru

Každý rok v červenci se Velká nad Veličkou promění ve folklorní metropoli, do které se sjíždějí milovníci nefalšované lidové kultury ze všech koutů republiky i ze zahraničí.

„Do Velké na Horňácké slavnosti již tradičně jezdí velké množství návštěvníků. Každoročně jich je kolem patnácti tisíc. I počet účinkujících je úctyhodný. Minulý rok jich bylo kolem pěti set, většina z nich pochází z devíti obcí Horňácka. Ty mají dohromady osm tisíc obyvatel, a tak se dá říci, že během akce vystoupí každý patnáctý z nich. Někdy se na pódiu vystřídají téměř celé rodiny,“ uvedl starosta Jiří Pšurný.

Momentka z pořadu „Horňácká svaďba“

Program slavností začíná obyčejně v pátek večer na tzv. Horňáckém stadionu, jakémsi přírodním amfiteátru ve svahu nad vesnicí. Jednotlivé pěvecké soubory, cimbálové muziky, skupiny i sólisté se postupně střídají na pódiu, muzicírují, tancují, recitují, sehrávají drobné scénky ze života horňáckých obcí a hlavně nádherně zpívají do vlahé bělokarpatské noci. Uchvacující rej krojů spojený s eufonickými tóny písní je balzámem nejen na unavenou nebo mrzutou duši. Slivovice a víno tečou proudem, kolují z ruky do ruky a umocňují „opravdovost“ okamžiku. Nocuje se kdekoliv – v místních penzionech, na louce ve stanech, pod širákem ve spacácích, v autech… Dlužno podotknout, že nejvíce společensky unavení diváci často přespávají v méně příjemných podmínkách a polohách. Ale to tak nějak patří k festivalovému koloritu. Druhý den většinou pokračuje Horňáckým jarmarkem tradičních řemesel na velickém náměstí. Nečekejte ovšem univerzální pouťové cetky či zboží našich vietnamských spoluobčanů. Trh ovládnou především lidoví umělci a producenti domácích výrobků. Na své si tak přijdou milovníci keramiky, ručně malovaného skla, vyřezávaných hudebních i jiných nástrojů, dřevěných hraček nebo ručně tkaných textilií a výšivek. Nechybí podomácku vyráběné pochutiny, nejrůznější léčivé mastičky a tradiční lihoviny všeho druhu. Pořadatelům se tak úspěšně daří udržovat vkusný lidový ráz jarmarku a maximálně potlačit komerční prodej.

Pod lopatama „kuželovského větráka“

Pěvecký program se poté rozběhne po celé dědině. Zpívá se u kostela, na náměstí, v hospodách nebo znovu na „stadionu“. Vyvrcholením Horňáckých slavností je nedělní závěrečný pořad u větrného mlýna v nedalekém Kuželově (mlýn je mimochodem od 1. července národní kulturní památkou). Jedná se o komponovaný sled muziky a zpěvu, často s připomenutím životního jubilea některého z primášů – prvních houslistů místních lidových kapel. To vše v nesmírně působivém prostředí starobylé technické památky s výhledem do půvabné bělokarpatské krajiny. Možná vás v areálu kuželovského mlýna zaujme busta „Majstra“ Jožky Kubíka (1907 – 1978) – legendárního romského primáše, „Zlatého slavíka“ Horňácka a největší hvězdy místní lidové muziky – kterou nechali zhotovit jeho obdivovatelé, aby navždy připomínala hudebníkovo umělecké mistrovství. Bez zajímavosti není ani to, že se jedná o jedinou sochu Roma v České republice. Sláva Jožky Kubíka zašla dokonce tak daleko, že po něm byla pojmenována malá planetka mezi Marsem a Jupiterem.

Vyvrcholení programu pod lopatkami kuželovského mlýna

Suma sumárum, Horňácké slavnosti nabízejí ne-opakovatelnou atmosféru poctivého a „čistého“ folkloru, který vychází ze srdcí a duší místních lidí a je po staletí předáván z generace na generaci jako rodinné stříbro. A důležitá informace na závěr: letošní ročník proběhne 23. – 25. července. Více informací najdete na www.hornacko.net .

Text a foto: Jan Pomykal