Belgičtí turisté v České republice

Turisté z hlavních zdrojových zemí dnes více než kdy jindy dvakrát třikrát obrátí euro, rubl či dolar, než se je rozhodnou utratit na dovolené. Jen z Německa, které je tradičně první zdrojovou zemí českého incomingu, přijelo za první pololetí roku 2009 o 8,5 % méně turistů než ve stejném období předchozího roku. Rusové, tahouni karlovarského lázeňství, jako by na kouzlo českých lázní úplně zapomněli – 18,7 % čítá meziroční pokles počtu příjezdů za první pololetí. A to se soudilo, že bohaté Rusy nějaká krize nerozhází. V dnešní době člověka zkrátka zarazí, když se setká s trhem, který se chová, málem jako by vůbec žádná krize nebyla.

Graf 1 – Příjezdy belgických turistů do hromadných ubytovacích
zařízení v ČR a Praze

Zdroj: ČSÚ

Tím trhem je malá, ale významná evropská země, chtělo by se říci hlavní město Evropy (a přilehlé končiny). Relativně malý trh, charakteristický velmi pomalým, ale zato stabilním růstem. Když se ve druhé polovině roku 2008 začaly do cestovního ruchu promítat první známky hospodářské recese, stáhly vývoj počtu příjezdů nerezidentů do hromadných ubytovacích zařízení do červených čísel, byť jen o půl procenta. Ne tak příjezdy z Belgie. Zatímco nerezidentů přijelo v roce 2008 o 0,5 % méně proti roku předchozímu, turistů z Belgie přijelo naopak o 8,6 % více.

V prvním pololetí roku 2009 sice i na belgickém trhu došlo k mírnému poklesu, ovšem ve srovnání s drastickým propadem hlavních zdrojových zemí je belgický meziroční pokles o 1,2 % ještě hodně krásné číslo. Nelze sice vyloučit, že se teprve ve třetím čtvrtletí projeví skutečný dopad krize, pravděpodobně však bude stále menší než většiny ostatních zdrojových zemí. Je třeba vzít v úvahu, že řada Belgičanů je zaměstnána ve společnostech navázaných na úřednický aparát EU, a jsou tak vystaveni menšímu riziku ztráty zaměstnání než zaměstnanci v průmyslu.

Lze samozřejmě namítnout, že do počtu hostů z Belgie ubytovaných v prvním pololetí roku 2009 se nutně promítlo také české předsednictví EU. To je samozřejmě pravda a velmi dobře je tato skutečnost pozorovatelná ve vývoji poptávky po ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech. Nicméně i tak je pravděpodobné, že letošní výsledky vývoje belgického trhu nebudou pro český incoming tak tragické jako výsledky příjezdů z Německa či Ruska.

Graf 2 – Příjezdy belgických turistů do HUZ v krajích ČR

Belgičtí turisté (podobně jako turisté z Nizozemska) mají ve velké oblibě ubytování v turistických kempech. V letních měsících (červenec – srpen) volí ubytování v turistickém kempu přibližně každý desátý Belgičan. Tak například v červenci 2008 se v turistických kempech ubytovalo 12,7 % turistů z Belgie, ale jen 7,6 % turistů z Německa.

Pokud jde o dlouhodobé vývojové trendy v poptávce belgických turistů po ubytovacích službách, pětihvězdičkové hotely tvoří relativně stabilní segment jak co do dlouhodobého vývoje, tak co do sezonality v průběhu roku. Poptávka po ubytovacích službách tří- a čtyřhvězdičkových hotelů představuje nejvýznamnější část trhu. U tříhvězd je zřejmá rozkolísanější sezonalita, charakteristická spíše pro rodinnou dovolenou (vrcholí na jaře a poté v období letních prázdnin), zatímco sezonalita čtyřhvězd je rovnoměrněji rozložena v průběhu celého roku, a odpovídá spíše služebním cestám či krátkým city breakům. Sezonalita kempů se z pochopitelných důvodů projevuje ostrým vrcholem v letních měsících.

Z krajů České republiky si belgičtí turisté nejvíce oblíbili Prahu, kam míří přibližně dvě třetiny všech příjezdů. Z ostatních krajů dosahují nejvyšších podílů na počtu příjezdů belgických turistů kraje Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský. Z geografického hlediska je pro belgické turisty charakteristické relativně rovnoměrné rozložení aktivity v mimopražských regionech (především v české části republiky). To je pravděpodobně dáno jejich celkovým životním stylem a cestovatelskými zvyklostmi.

Graf 3 – Průměrná doba přenocování belgických turistů v ČR

Zdroj: ČSÚ

O povaze belgických turistů vypovídají například i zkušenosti účastníků 51. ročníku veletrhu cestovního ruchu Salon des Vacances, který se v Bruselu konal v únoru tohoto roku. Salon des Vacances je velmi oblíbený hlavně mezi individuálními turisty všech věkových kategorií, kteří zde mohou na jednom místě získat všechny potřebné informace a podklady pro svou plánovanou dovolenou. Informace na veletrhu vyhledávají převážně aktivní turisté, kteří se zajímají zejména o letní pobyt na horách, což je s ohledem na nížinný reliéf Belgie logické – každý turista chce přece trávit dovolenou v prostředí kvalitativně odlišném od místa svého trvalého pobytu. Většina evropské populace žije ve vnitrozemí, na dovolenou se proto nejvíce turistů vydává k moři. Belgičané žijí v nížině, proto mají tak rádi hory.

Pro belgické turisty je tak charakteristickou vlastností zvýšená míra aktivity, která doprovází celou jejich dovolenou. Často sami aktivně vyhledávají informace o cílové destinaci a zajímají se o aktivní formy cestovního ruchu – pěší turistiku, cykloturistiku, procházky a podobně. Kladou velký důraz na dostupnost informací, mapové podklady a obecné informace o možnostech větších územních celků (kraje, turistické regiony). Také jejich obliba kempů vypovídá o jistém odklonu podstatné části belgických turistů od turistického konzumního mainstreamu.

Drtivá většina (přes 70 %) belgických turistů přijíždí do České republiky individuálně, nejčastěji za rekreací a zábavou. Průměrná doba přenocování kolísá v závislosti na měsíci v roce mezi 2,4 až 3,0 přenocování na příjezd, což ukazuje na značný podíl víkendových pobytů. (Velkou část těchto víkendových pobytů představují podle současných odhadů city breaky v Praze.) Průměrná doba přenocování je vyšší v mimopražských regionech a letních měsících (což má návaznost na aktivní letní pobyty na horách, v páru, s přáteli či rodinou).

Belgický trh může být pro český incoming zajímavý především svou stabilitou, ale také preferovanými formami cestovního ruchu. Belgičané mají rádi krátké víkendové pobyty ve městě a rádi se baví. Dokážou však také ocenit krásu našich hor, přírodních atraktivit a venkovských regionů. Jsou rádi nezávislí, proto rádi cestují vlastním motorovým vozidlem. S trochou básnické licence by se snad dalo říci, že si chtějí destinaci doslova osahat, prožít na vlastní kůži, procestovat ve své nezávislosti. Jako reprezentanti moderních aktivních Evropanů se nespokojí s předem připraveným zájezdem cestovní kanceláře. Sami si aktivně vyhledávají informace a vědí, co chtějí – především poznání nových krajin a autentický zážitek ze svobodného cestování.

Autor tohoto pojednání si troufá tvrdit, že s laciným marketingovým tahákem u Belgičana nepochodíte. Ukaž mapu, řekni, co je u vás k vidění, kam se dá vyrazit na kole a kde se dá zaparkovat karavan. Ostatní si zařídím sám. Vzato kolem a kolem, jsou Belgičané víc cestovatelé než turisté, ve všech významových nuancích toho slova. Rozhodně jsou víc cestovatelé než většina zahraničních turistů mířících do Česka.

Jan Otava, Mag Consulting