Bezbariérové toulky (ne)tradičními zákoutími jižní Moravy

Kontinuálnímu mapování a zlepšování dostupnosti památek i dalších zajímavých míst jižní Moravy se kraj věnuje od roku 2015. Právě před nějakými třemi lety se rozhodl nejen odhalit a následně odstranit bariéry u nejvýznamnějších turistických cílů, ale zároveň se vrhl na pořádání školení a workshopů o bezbariérovosti určených pro provozovatele hotelových a restauračních zařízení či různých atraktivit.

Kraj se na zpřístupňování jižní Moravy vrhl prakticky od základů, a to v rámci projektu South Moravia – region without barriers, který byl financován z peněz Evropské unie. Díky této podpoře mohla Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCRJM) jako zaštiťující subjekt ve spolupráci s Ligou vozíčkářů a Regionální hospodářskou komorou Brno provést dotazníkové šetření, které mapovalo a identifikovalo bezbariérovost vybraných turistických cílů Jihomoravského kraje s důrazem na krajské město Brno. Zjištěné informace poté daly základ celé řadě dalších výstupů a vzdělávacích aktivit, které se věnovaly zlepšování přístupnosti kraje pro turisty i rezidenty měst potýkajícími se s pohybovým i jiným omezením.

Školicí workshopy i praktický průvodce

Jednou ze zmíněných aktivit se následně stala série školicích workshopů cílených speciálně na provozovatele návštěvnických cílů, ubytovacích zařízení a restaurací. Základním požadavkem handicapovaných turistů je totiž samozřejmě bezbariérovost. To znamená, že pokud tito návštěvníci naleznou v kraji uspokojivý výběr ubytovacích a stravovacích zařízení, která jsou pro ně přizpůsobena a připravena, budou významně motivováni zůstávat v regionu déle. Tím logicky získají více času a prostoru pro návštěvu zajímavých turistických cílů. Bezbariérovost přitom neznamená pouze zajištění rampy či výtahu pro vstup do objektů, ale i dostatečný manipulační prostor ve vnitřních prostorách či způsob otevírání dveří. Právě s těmito informacemi byli provozovatelé během seminářů seznamováni, přičemž návazně byl vytvořen i praktický infografický leták. Ten kromě nákresů s přesnými rozměry přinesl i řadu konkrétních řešení ohledně zlepšování přístupnosti různých typů turistických objektů.

Dalším významným výstupem projektu – cíleným již na samotné handicapované turisty a návštěvníky – se poté stal i propagační materiál Jižní Morava bez bariér. Ten CCRJM vydala v loňském roce, a to ve dvou jazykových mutacích (čeština a angličtina), díky čemuž mohou zajímavé tipy na výlety objevit jak domácí, tak i zahraniční turisté. Průvodce odhaluje bezbariérové kulturně-historické i přírodní zajímavosti v rámci hned tří vytyčených výletních oblastí v srdci Jihomoravského kraje, kterými jsou Brno a okolí, Moravský kras a Slavkovsko a nakonec Pálava a Lednicko-valtický areál. V průvodci naleznou turisté nejen základní informace o jednotlivých objektech a jejich přístupnosti, ale i nejsnazší cestu k nim s přehledem možných parkovacích míst.

Dominanta města Brna

Jedním z prvních míst, které zmíněný průvodce doporučuje handicapovaným turistům k návštěvě, je krajské město Brno. Tato moravská metropole totiž oplývá spoustou cenných památek i dalších zajímavých míst. Nemalá část z nich se navíc nachází v okruhu několika set metrů od sebe a ani ty další nejsou příliš vzdáleny. Téměř ničím nelimitované toulky zákoutími města umožňuje především bezprostřední okolí hradu Špilberk. Ten nabízí sedm stálých a řadu přechodných expozic, které jsou bezbariérové. Jednotlivá podlaží hradu jsou přístupná výtahem či schodišťovou plošinou a k překonání několika schodů ve vnitřních prostorách je zde připravena dřevěná rampa. A pro návštěvníky se zrakovým handicapem je v expozici Žalář národů připravena tzv. haptická cela seznamující s vybranými exponáty pomocí popisků v Braillově písmu. Kromě hradu mohou turisté zamířit i do rozsáhlého parku, který celý hrad obklopuje. Ten je rovněž bezbariérový, jen je potřeba počítat zde s kopcovitým terénem a povrchem cest ze žulových kostek.

„Živelné“ vzdělávání v podhradí

Přímo pod špilberským svahem v samém centru města lze také narazit na areál Otevřené zahrady, za níž stojí Nadace Partnerství. Toto environmentálně vzdělávací centrum tvoří dvanáct stanovišť představujících čtyři přírodní živly, které lze poznat během komentovaných prohlídek i individuálně. Kromě toho se zde neustále pořádají různé zajímavé akce, jako jsou slavnosti, vzdělávací kurzy či degustace vína. A ve vnitřních prostorách areálu lze zamířit i do netradiční galerie vystavující díla významných umělců Jihomoravského kraje.

Na opačné stráně špilberského parku pak mají sídlo dvě budovy Moravské galerie, a to Pražákův palác a Uměleckoprůmyslové muzeum. Zatímco první zmíněné je místem pro prezentaci nejsoučasnější výtvarné scény, muzeum se zaměřuje na prezentaci užitého umění a designu od středověku po současnost. Ostatně se dá říci, že valná většina bezbariérově přístupných památek nacházejících se v Brně má především vzdělávací charakter. Ať už je to hvězdárna a planetárium, technické muzeum, či známé moravské vily – Löw-Beer a Jurkovičova. Poznání historického centra města pak navíc dokáže zajistit místní turistické informační centrum. To dokáže připravit speciální prohlídkové trasy, které jsou uzpůsobené na míru jak pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí a handicapované, tak i pro nevidomé a slabozraké.

Základním požadavkem handicapovaných turistů je bezbariérovost. Ta neznamená pouze zajištění rampy či výtahu pro vstup do objektů, ale i dostatečný manipulační prostor ve vnitřních prostorách či způsob otevírání dveří.

Populárním návštěvnickým cílem ve městě je i Brněnská přehrada s rozšířenou vodní dopravou. Turisté s pohybovým omezením a rodiny s malými dětmi v kočárcích si až do nedávna mohli na přehradě užít vyhlídkovou plavbu ve dvoupatrových lodích, jejichž dolní paluba nabízela bezbariérový přístup. Od loňského roku se navíc tato plavba stala ideálním způsobem dopravy na hrad Veveří. Právě u něj bylo v roce 2017 otevřeno zcela nové bezbariérové přístaviště, které nahradilo dosavadní zhruba desítku schodů. Díky tomu se zmíněným turistům výrazně usnadnila a zkrátila cesta k jednomu z nejrozsáhlejších hradních areálů v České republice. Ten sice není plně bezbariérový, ale s doprovodem si mohou zájemci prohlédnout alespoň nádvoří hradu.

Přírodní krásy jeskyní i propasti

Za poznáváním přírodních zajímavostí a útvarů se mohou handicapovaní turisté vydat bez obav do chráněné krajinné oblasti Moravského krasu. Ten je svou rozlohou 100 km2 v tuzemsku největším a nejvýznamnějším krasovým územím, v němž je evidováno na 1 100 jeskyní, přičemž veřejnosti je jich zpřístupněno pět. Na Skalním Mlýně – nejnavštěvovanějším místě krasu – se nachází Dům přírody Moravského krasu. Toto návštěvnické centrum, které je zároveň nejvýznamnějším výchozím bodem pro návštěvníky, nabízí interaktivní vnitřní a venkovní expozici s 3D kinem. Ta je plně bezbariérová a vypráví příběh krajiny Moravského krasu od hlubinného geologického vývoje až po současnost. Od návštěvnického centra se poté mohou handicapovaní turisté bez obtíží vydat do Punkevních jeskyní, kde mohou od roku 2014 projít tzv. Suchou částí jeskyně s mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Přestože návštěvní trasa nesplňuje parametry bezbariérového přístupu, jelikož její spád dosahuje až 16% sklonu, je návštěva vozíčkářů možná se zdatným doprovodem a s pomocí pracovníků jeskyní. S nimi lze navíc prohlídku prodloužit také o jízdu po podzemní říčce Punkvě na motorových člunech.

Zámky a zahrady jihomoravských koutů

Jedním z vůbec nejpopulárnějších míst, do něhož míří většina návštěvníků jižní Moravy, je notoricky známý Lednicko-valtický areál. První kroky pak obvykle vedou k zámku Lednice a jeho přilehlému okolí, přičemž plně bezbariérový je jak zámecký park, tak i přilehlý skleník. Samotný zámek nabízí turistům s pohybovým omezením pouze jeden prohlídkový okruh, a to s číslem I. Ten představuje vstupní halu a další reprezentační sály v přízemí, mezi něž patří například lovecký salonek, knihovna, tyrkysový společenský sál, červený kuřácký salon či modrý taneční sál. Poněkud více mohou zámek poznat nevidomí návštěvníci, jelikož si mohou celou řadu exponátů a reliéfů v prohlídkových okruzích zámku osahat.

Druhá nedílná část „areálu“, tedy zámek Valtice, je na tom s přístupností o něco hůře. Samotné vnitřní prostory se všechny nacházejí v patře a jsou tudíž mimo možnosti vozíčkářů. Pokud jsou však tito turisté milovníci vína, mohou v přízemních prostorách zamířit do Národního vinařského centra s každoročně obnovovanou degustační expozicí Salon vín ČR, představující stovku nejlepších vín z celé České republiky. Kromě toho se lze bezbariérově dostat i do zámeckého divadla, Zimní jízdárny, Španělské konírny a na zámecké terasy nabízející pohled na celé město Valtice.

Na závěr je třeba říci, že z uvedeného přehledu bezbariérových zajímavostí vyplývá jedna skutečnost. Přestože je jižní Morava známá pro své víno a gastronomii, ukazuje se, že nabízí nepřeberné množství zajímavých možností pro poznávací výlety za historií, kulturou či moderním uměním. A fyzická omezení nejsou ani v tomto kraji v řadě míst přílišnou překážkou pro rozmanité a aktivní trávení volného času.

Foto: Shutterstock.com