Bezděz – majestátní symbol královské moci

Již zhruba 730 let zdobí vrchol Velkého Bezdězu (604 m) jedinečná dvouvěžová silueta jedné z našich nejpůsobivějších a nejnavštěvovanějších památek. Velkolepý královský hrad vystavěný v dominantní poloze byl předurčen k tomu, aby okázale demonstroval sílu a moc panovníka, čemuž odpovídá i výstavba architektonicky náročné kaple a honosné provedení palácových interiérů. Svou neopakovatelnou scenerií zaujal množství romanticky laděných umělců v čele s tím největším – K. H. Máchou.

Bezděz založil ve druhé polovině 13. století Přemysl Otakar II. v souvislosti s kolonizací zdejšího, dosud jen řídce osídleného kraje. Nové královské sídlo na výrazné znělcové homoli zřejmě také převzalo funkci staršího hradu Housky, který svou stísněnější podobou neuspokojoval nároky panovníka. Bezděz musel být alespoň zčásti dokončen v roce 1279, kdy zde byl vězněn pozdější král Václav II. S jeho jménem se pak spojuje dokončení hradu, především stavba nádherné kaple. Úzká a dlouhá podoba staveniště silně determinovala celkovou hradní dispozici. Tvoří ji komplex rovnoběžných, těsně za sebou řazených palácových křídel, uprostřed nichž ční velká okrouhlá věž (tzv. bergfrit). Od spodního hradu sbíhá podél přístupové cesty opevnění se třemi branami a menší, taktéž okrouhlou Čertovou věží. Tento hradební systém drží mezi středověkými pevnostmi primát – jde o první případ v Čechách, kdy se projevila snaha o oddálení střetnutí s nepřítelem co nejdále od obytných částí hradu. Unikátní obranná koncepce Bezdězu tak v mnohém předběhla svou dobu.

Bezděz stál vždy v popředí zájmu českých králů a díky své „moderní“ podobě s velkým počtem klenutých místností a roubených komor (sloužily jako tepelná izolace) nemusel být výrazně přestavován. Až Albrecht z Valdštejna koncem dvacátých let 17. století započal s přestavbou hradu na pevnost. Od svého záměru však brzy upustil, proto tu po velkém vojevůdci zbyly pouze tři trojboké bastiony a jedna čtverhranná bašta. Ve druhé polovině 17. století osídlili zpustlý hrad montserratští mniši a Bezděz se stal poutním místem. Úpravy, které si nové využití vyžádalo, se hradních budov naštěstí dotkly jen minimálně. Těžko přístupná poloha Bezdězu odradila i „přičinlivé“, po stavebním materiálu lačnící obyvatele blízkých vsí, takže dnes můžeme obdivovat původní, takřka intaktně dochovanou raně gotickou podobu královského hradu ze 13. století.

Uniknout turistově pozornosti by neměl ani menší z bezdězského dvouvrší – sousední Malý Bezděz. Kromě toho, že jde o přírodní rezervaci s bučinami pralesního charakteru, skýtá výstup na kopec krásné, netypické pohledy na hrad. Zajímavostí je, že vrchol Malého Bezdězu nesl ve středověku předsunuté opevnění. Jeho stavba zde byla více než logická – za prvé bránila v podstatě jediné místo, odkud mohl být hrad ostřelován, a za druhé sloužila jako pozorovatelna střežící západní území, které ze samotného hradu nebylo vidět. Jistě netřeba připomínat, že Bezděz je těsně spjat s tvorbou Karla Hynka Máchy. Právě zde získal inspiraci pro svůj Máj, tady mezi potemnělými zdmi vznikala jeho povídka Večer na Bezdězu. V ní se dochoval i jeden z prvních, i když silně romantických popisů hradu: „Ještě jednou prošel jsem zříceniny slavné, ještě jednou pohlédl jsem ve zbořenou kapli, a pak jsem kráčel k nejvnitřnější bráně po hladkém velkém kamení. Nade mnou se koupala veliká kulatá věž v čistém paprsku nového měsíce; okna zříceného kláštera v polosvětle míhala se pod ní; a vždy se mi zdálo, jako by vyhlídaly šedé hlavy zemřelých mnichů ze zřícené kobky své v tichou noc. Doleji stálo někdejší vězení krále Václava, rozeznávající se od kláštera starou černou stavbou, a nejblíže brány menší věž. Po levé ruce vždy dolů po hoře stálo čtrnácte nově bílených kapliček, při kterýchž poutníci na křížové cestě pobožnost svou vykonávají…“

V rámci české hradní architektury druhé poloviny 13. století patří Bezděz vedle Zvíkova k nejvýznačnějším zjevům. Jeho bohatě architektonicky vybavené stavby výmluvně vypovídají o velkých ambicích stavebníka a jeho dvora a o jejich vyspělém životním stylu. Do konce října lze Bezděz navštívit o víkendech a svátcích od 9 do 15.30 hodin.

V rámci prohlídky je možné vystoupat na hlavní věž, ze které jsou fantastické výhledy do Máchova kraje. Bližší informace najdete na stránkách www.hrad-bezdez.eu .

Text: Jan Pomykal
Foto: CzechTourism a NPÚ Libereckého kraje