Cesta do země javorů – 2

V minulém vydání COT na straně 102 jsme Vás „zavezli“ díky cestovní kanceláři America Tours, jejich kanadskému partnerovi Global Tourisme International a samozřejmě ve spolupráci s ČSA na skok na východní pobřeží Kanady. Skupinu 40 zástupců cestovních kanceláří a agentur jsme opustili na cestě z Toronta do Ottawy v oblasti tisíce ostrovů.

Zájem o cesty do Kanady, i přes dočasný výskyt SARS v Torontu, stále stoupá, ať už na západní či východní pobřeží. Západnímu pobřeží by více slušel přívlastek zelené, neboť je plné lesů a jezer. Východní pobřeží, kam jsme zavítali také my, je vhodné pro incetivní, kongresovou a pokongresovou turistiku. Má pro ně všechny předpoklady. Ostatně turismus je v příjmech hned na druhém místě za dřevozpracovatelským průmyslem. Turistický průmysl se významně podílí na faktu, že již relativně nízká nezaměstnanost (7,5 %) stále klesá. Naopak do České republiky přijelo podle kanadských statistik v loňském roce 32 000 Kanaďanů.

Ottawa je jako hlavní město Kanady přijatelným kompromisem mezi věčnými spory Anglokanaďanů, kteří by raději viděli hlavním městem větší Toronto, a Frankokanaďanů, kteří preferují historický Quebeck či Montreal. Jako hlavní město ji určila královna Viktorie v roce 1867, byť se jednalo o malé dřevařské městečko, které se však rozvinulo ve vážené město s charakteristickou atmosférou (ještě dnes oficiálně stojí v čele Kanady anglická královna, ale de facto je v čele státu ministerský předseda).

Ottawa je zajímavou směsí různorodé architektury (foto č. 1 a 2). Nenechme se ale zmást – majestátní budovy Parlamentu nejsou tak staré, jak by se mohlo zdát. Jsou postaveny v novogotickém stylu a byly dokončeny v roce 1922. Přesto patří mezi symboly Kanady. Řada účastníků fam-tripu možná nikdy nenavštívila český Parlament, ale v kanadském jsme měli možnost si nejen prohlédnout část budov (knihovna parlamentu byla bohužel v rekonstrukci), ale také si chvíli poslechnout „z bidýlka“ jednání poslanců Parlamentu. Samozřejmě to vše za velmi přísných bezpečnostních opatření.

Zajímavou sondou do historie osídlování, vývoje i současnosti Kanady byla návštěva Muzea civilizace. Atraktivní a přitom naučný způsob provedení expozic můžeme Kanaďanům jen závidět. Pánské části zájezdu udělalo samozřejmě velkou radost, když mohli na vlastní oči vidět hokejovou halu klubu Ottawa Senators.

Ottawa je kolem dokola obklopena krásnými lesy. Uprostřed lesa, na břehu řeky sv. Vavřince, jsme navštívili nádherný lovecký hotel Fairmont Le Cháteau Montebello (foto č. 3). Přestože se jedná o celodřevěnou srubovou stavbu zcela zapadající do tohoto prostředí, je Fairmont luxusním hotelem pro velmi náročnou klientelu.

Naší další zastávkou na cestě po východním pobřeží byl Montreal. Jeho poloha na ostrově uprostřed mohutného a důležitého toku Sv. Vavřince měla odjakživa mimořádný význam pro rozvoj obchodu. My asi máme Montreal v povědomí nejvíce jako město olympijských her roku 1976. Olympijský areál bylo také jedno z míst, které jsme navštívili (foto č. 4). Olympijský velodrom našel své netradiční využití – v roce 1992 zde byl otevřen Montreal Biodome. Jedná se o obrovské ekologické muzeum, které předvádí čtyři různé ekosystémy – les v pohoří Les Laurentides, přímořskou oblast řeky Sv. Vavřince, polární a tropický deštný les. Vše doplňuje fauna a flóra typická pro ty které podmínky.

Také Montreal je zajímavou směsí architektury, kde vedle kopií významných evropských budov, které se zde stavěly v 19. století, stojí moderní mrakodrapy. Známá i méně známá místa Montrealu nám ukázala česká průvodkyně již několik let domestikovaná v Kanadě.

Hlubokým zážitkem, zejména pro ty z nás, komu je svět kasina cizí, byla návštěva Casino de Montreal, kde v šesti patrech plných různorodých hracích stolů a výherních automatů utrácí pod vidinou rychlého zisku stovky lidí mnoha národností tisíce dolarů. Ale jen málo je vyvolených. Pokud by se na vás štěstí opravdu usmálo, bez problému utratíte své vyhrané peníze v podzemním třípodlažním městě obchodů a obchůdků v centru města.

Čím více jsme jeli na sever, přibývalo sněhu a ubývalo angličtiny na dvoujazyčných anglicko-francouzských nápisech a orientačních systémech. Na každém kroku je zde patrné působení nacionalistického frankofonního hnutí v provincii Québec.

Ještě než jsme dorazili do nejsevernějšího města naší cesty do Quebecu, zastavili jsme se na farmě na výrobu javorového sirupu (foto č. 5). V provincii Quebec se vyrábí 2/3 produkce tohoto pro Kanadu typického produktu a současně z toho dokázali Kanaďané udělat turistickou atrakci, zejména v březnu, kdy je období sběru javorové šťávy. Na mnoha farmách si turisté mohou prohlédnout způsob přípravy sirupu, podávají se zde tradiční quebecké speciality, jako jsou vydatné šunkové pokrmy, pečené fazole a lívance, při jejichž přípravě se přirozeně nešetří javorovým sirupem. Atrakcí pro návštěvníky, mezi nimiž je i mnoho domácích turistů, je tzv. „tire sur la neige“. Při této podívané se horký javorový sirup lije do sněhu, kde tuhne, dá se namotat na špejli a tak vznikne lahodné lízátko.

Poslední zastávkou na naší cestě bylo krásné historické město Quebec. V indiánské řeči to znamená „místo, kde se řeka sužuje“. Quebeck se svým přístavem byl po tři století považován za jednu z hlavních bran na kontinent. Kromě toho je Quebec jediným městem Severní Ameriky, které UNESCO zařadilo na seznam světových kulturních památek. Nejznámější částí je hradbami obehnané Horní město založené roku 1620. Jeho součástí je nejčastěji fotografovaný hotel na světě Chateau Frontenac (foto č. 6), postaven byl roku 1893. Hotel navštěvují vedoucí představitelé mnoha států. Nejen horní, ale i tzv. Dolní město pod hradbami má svá kouzelná zákoutí plná kaváren, restaurací a butiků (foto č. 7).

Celý program byl protkán řadou zastavení u různých památek, přírodních zajímavostí, na zajímavých vyhlídkách, u architektonicky zajímavých budov, ale také ve výborných restauracích vč. sportovního baru. Nyní, když se v rámci psaní znovu probírám fotografiemi, vím, že se chci do Kanady ještě někdy podívat.

Eva Frindtová

www.americatours.cz