Cestovní ruch nebo turismus?

RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc.
Vyšší odborná škola, Jihlava

Terminologie používaná v současné době v cestovním ruchu se zdánlivě může jevit jako nepodstatný problém.
Existují desítky definicí pojmu cestovní ruch. Zřejmě nejdůkladnější definici najdeme ve výkladovém slovníku Cestovní ruch autorů Ing. Páskové a Doc. Zelenky. (Pásková, Zelenka 2002). Chtěl bych se zastavit u dvou hesel, a sice túra a cestovní ruch/turismus.

Domnívám se, že je možno souhlasit s definicí cestovního ruchu použitou autory slovníku. V podstatě statistickou definici Světové organizace turismu (WTO), kde cestovní ruch je definován jako souhrn aktivit osob cestujících do místa mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech po dobu kratší než jeden souvislý rok za účelem trávení volného času, podnikání nebo jinými účely, rozšiřují tak, že do cestovního ruchu zahrnují i souhrn procesů budování a provozování zařízení služeb pro účastníky cestovního ruchu včetně aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, a dále souhrn politických a veřejně právních aktivit a reakci místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity. Stručně řečeno zahrnují do pojmu cestovní ruch i takzvaný průmysl cestovního ruchu a další složky.

Méně už je možno souhlasit s definicí pojmu túra.
Túra je zde definována takto: Túra (angl. hike tour, trip) = pěší výlet do přírody, obvykle delší (přesněji náročnější – délkou nebo terénem), odtud původ slova turistika. Označení túra je vztahováno také úžeji k horské turistice nebo vysokohorské turistice (někdy zdůrazněno vysokohorská nebo horská túra).
Se slovem túra je to však poněkud jinak.
Jak uvádí Mundt (2001), slova túra, turismus atd. jsou odvozena od řeckého slova tornos, kterým se označoval nástroj kruhového tvaru. Z tornos vzniklo latinské tornare = zakulatit, kroužit a dále anglické a francouzské tour, které také přešlo do němčiny. Teprve po prusko-francouzské válce (1870/1871) bylo v Německu jako výraz odporu ke všemu francouzskému slovo Tour postupně nahrazováno slovem Reise. Podstatné u slova tour tedy je, že se jedná o krouživý pohyb, o návrat do výchozího bodu. Túra je tedy každá cesta z výchozího bodu do jiného bodu, určitý pobyt v tomto bodě a návrat do původního bodu a turista je tedy ten, kdo koná túry. Je naprosto lhostejné, jak je túra náročná nebo v jakém prostředí probíhá.

Zastavme se ještě u německého slova Reise (cesta). Jeho základem podobně jako u anglického rise je starofríské risa (zvedati se, vznikati). Na rozdíl od slova túra, kde je zdůrazněn návrat do výchozího bodu, je slovo cesta méně přesné a znamená pouze pohyb směrem pryč. Je ho tedy možno použít jak pro cesty s návratem, tak i pro jednosměrné cesty, např. emigraci.
Vzhledem k těmto skutečnostem se v německé odborné literatuře opouštějí termíny Reiseverkehr, případně Fremdenverkehr a nahrazují slovem Tourismus.

Autoři výše zmíněného slovníku uvádějí termíny cestovní ruch a turismus jako alternativní termíny. Myslím, že je možno jít dále a i v češtině opustit pojem cestovní ruch a nahradit ho pojmem turismus. Budeme mít slovo, které téměř shodně používají všechny světové jazyky (tourism v angličtině, Tourismus v němčině, tourisme ve francouzštině, turismo v italštině a španělštině, turism v ruštině).

Je mi jasné, že to není jednoduchá záležitost, ale někdy se začít musí. Když Němci dokázali vžitá slova Reiseverkehr a Fremdenverkehr nahradit slovem Tourismus, měli bychom i my býti schopni nahradit cestovní ruch turismem.

Na závěr ještě malá poznámka:
Ve slovníku jsou jako anglický ekvivalent slov cestovní ruch, turismus uváděna slova turism, travel. Domnívám se, že pouze slovo turism je možno použít, slovo travel má širší význam. Zde se odvolávám na doporučení Evropské unie (4), kde je jasně napsáno: Tourism is a subset of travel. Doporučuji slovo turism překládat jako turismus (nebo cestovní ruch) a slovo travel jako cestování.

Literatura:
1) MUNDT, J.W. Einführung in den Tourismus. München, Wien: Oldenbourg,2001. 2.erg.Aufl., 572s., ISBN 3-486-25639-4
2) PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu, Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002
3) ČECH, J. Malá encyklopedie cestovného ruchu. Praha:Ideaservis 1998, ISBN 80-85970-19-8
4) Community methodology on tourism statistics / European Commission (DG XXIII and Eurostat). — 1998.

http://forum.europa.eu.int/Public/irc/dsis/bmethods/
info/data/new/embs/tourism/intro.html