Ta představa není nikterak lákavá, že? A vidíte, přesto je to možné. Okolí Jaderné elektrárny Dukovany je dokonce malým turistickým rájem. Dvě vodní nádrže, kempy, koupání, pravidelná lodní doprava, síť kvalitních cyklostezek, několik hradních zřícenin, unikátní přírodní rezervace, rybaření, jachting…Za takových okolností vám přestane vadit i bizarní panorama osmi chladicích věží.
Vydejme se tedy do povodí řeky Jihlavy, konkrétně do úseku mezi Třebíčí a Ivančicemi. Zdejší krajinný ráz byl zásadně poznamenán (v sedmdesátých letech 20. století) výstavbou obřího technologického komplexu, který sestává z vodního díla Dalešice s přečerpávací elektrárnou, vyrovnávací nádrže Mohelno s průtočnou vodní elektrárnou a z Jaderné elektrárny Dukovany na pravém břehu řeky. Byť zní tento výčet poněkud strašidelně, realita není zdaleka tak hrozná, jak by se mohlo zdát. Původní kaňonovité údolí sice ztratilo napuštěním nádrží na dramatičnosti, umělé vodní plochy a postupný rozvoj turistické infrastruktury však proměnily zdejší oblast v jednu z nejpopulárnějších lokalit cestovního ruchu na Vysočině. Dalešická přehrada slouží jako rezervoár vody pro jadernou elektrárnu, k zachycování povodňových vln a pro rekreační účely. Honosí se nejvyšší sypanou hrází v České republice (104 m); přehradní jezero zabírá plochu 480 hektarů. Pro veřejnost je k dispozici elektrárenské informační centrum s prohlídkou útrob hráze. Spodní nádrž Mohelno byla zbudována k vyrovnávání stavu vody a k výrobě elektrické energie. Její vodní plocha činí 118 hektarů, v přehradě je ovšem zakázáno koupání i rybolov. O účelu jaderné elektrárny netřeba hovořit. Za zmínku však stojí tamější informační centrum s expozicí o atomové energetice, kterou v minulém roce navštívilo takřka 27 000 lidí.
Jak je vidět, z turistického hlediska je „použitelnější“ horní, větší, tedy dalešická nádrž. Využít lze především vyhlášený kemp v Hartvíkovicích; koupání je možné také v chatových osadách, zvláště na severním břehu. Vodní hladinu již třetí sezonu úspěšně křižuje výletní loď Vysočina, která vás (i vaše kolo) dopraví do pěti různých přístavišť. Zvláště cykloturisté si libují, že nemusí kvůli jednomu konkrétnímu úseku cyklostezky zbytečně objíždět celou přehradu. Ceník a jízdní řád dalešického „trajektu“ i další turistické informace (včetně podmínek k rybaření) najdete na webu www.dalesickaprehrada.cz .
 Nejkrásnější výhled na vodní nádrž Mohelno je od zříceniny hradu Rabštejn |
 Z hradu Holoubek se dochoval především mocný zbytek velké věže |
O výstavbu a údržbu cyklistických tras pečuje mimo jiné skupina ČEZ,vlastník jaderné elektrárny, která se lidem snaží kompenzovat svůjzásah do přírodního prostředí. Nutno podotknout, že se jí to doceladaří. Jedna z místních cyklotras se dokonce jmenuje „Energetická“(5175, 5173, 403, bílé pásové značení) a je exkurzí od nejstaršíhoobdobí výroby elektrické energie po současnou epochu.
Břehy kolem Mohelenské, veřejnosti nepřístupné nádrže mají v oblibě především milovníci přírodních hodnot. Nejcennějším skvostem, který svým významem daleko přesahuje hranice regionu, je národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Jde o unikátní geologicko-botanické území o rozloze 57 hektarů, jehož zvláštnost je dána hlavně specifickým podložím, které je tvořeno horninou hadcem (serpentinem), a neopakovatelným reliéfem terénu. Řeka Jihlava zde, přímo pod hrází nádrže, vytváří hluboce zaříznutý meandr, lidově nazývaný Čertův ocas, na jehož severní straně jsou skalnaté, výrazně prosluněné svahy o výšce až 120 metrů. Zajímavým jevem jsou zdejší trpasličí formy rostlin, tzv. nanismy. Nejpozoruhodnější je výskyt drobné kapradiny podmrvky jižní, která je považována za zbytek květeny z doby meziledové. Rezervaci protíná zajímavá naučná stezka (4 km dlouhá s 10 zastaveními), ze které je zvláštní, až „dadaistický“ výhled na věžovité panorama jaderné elektrárny. Zatímco na jedinečné moravské stepi kvete rozrazil, o dva kilometry vedle se štěpí atomová jádra… Když už jsme u vyhlídek, pravděpodobně nejkrásnější pohled na přehradní nádrž Mohelno se vám naskytne ze skalnaté výspy jen pár desítek metrů za zříceninou hradu Rabštejn.
Také na březích Dalešické přehrady najdete stopy středověku v podobě hradní zřícenin. Kdysi pevná sídla, vystavěná vysoko nad údolím a chráněná strmými skalnatými srázy, působí po vzdutí nádrže trochu podivně – voda často sahá až k základům zdí. Napuštění nádrže dokonce „vykouzlilo“ raritu – zbytky hradu Kozlov na nepřístupném ostrově. Před zatopením údolí se zřícenina nacházela na protáhlém skalnatém ostrohu uvnitř mohutného zaškrceného meandru. Úzký, nízko položený „krček“, který byl jedinou přístupovou cestou k památce, je dnes pod vodou. Tím se hradní návrší stalo ostrovem uprostřed jezera. Suchou nohou se na Kozlov dostanete jen výjimečně – při nízkém stavu vody, když se vynoří hroty skalnaté šíje, které ostrůvek opět spojí s protilehlým břehem. V opačném případě musíte přeplavat nebo použít loďku.
 Služby výletní lodi Vysočina ocení především cykloturisté |
Kozlov stejně jako sousední Kokštejn (Wilsonova skála) vznikly jako církevní majetek na území třebíčského kláštera při levém břehu řeky. Jejich úkolem bylo eliminovat tlak šlechty, jejíž hrady (také dochované v podobě zřícenin) vyrostly na protilehlém břehu. Hrad Kozlov tak stál proti Holoubku a Kokštejn proti Čalonicím.
Text a foto: Jan Pomykal
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
