Chorvatské regiony jsou pro české turisty dlouhodobě jedněmi z nejvyhledávanějších přímořských destinací. Češi dokonce považují chorvatské moře tak trochu za své, a není proto s podivem, že novinky a aktuality, které jsou z chorvatských destinací vysílány do světa, sledují s nezvyklým zájmem. V rámci chorvatského dne, a především večera, na kterém se v Praze představili zástupci chorvatského touristboardu a institucí souvisejících s cestovním ruchem, bylo možné načerpat dostatek informací důležitých pro nadcházející letní sezonu.
Sděleny byly novinky z mnoha oblastí chorvatského cestovního ruchu, jako hlavní cíl Chorvatského turistického sdružení se ukázal záměr vytvořit Strategicko-marketingový plán chorvatského cestovního ruchu pro období 2010 – 2014.
Jeho náplní by měl být zejména udržitelný rozvoj cestovního ruchu založený na přírodních zdrojích a historicko-kulturním chorvatském dědictví, zvýšení kvality služeb prostřednictvím investic do infrastruktury a rozvoje lidských zdrojů, ohraničení závislosti na jednotlivých trzích a zajištění rovnováhy mezi národním, regionálním a místním rozvojem. Priorita je kladena také na obnovení, ochranu a lepší využití turistického potenciálu země.
Dubrovník je považován za jedno z center chorvatského turismu |
Mezi dopravními aktualitami, které bývají velmi žádané, zaznělo především dokončení výstavby dálnice Budapešť – Záhřeb – Rijeka panevropského silničního koridoru v délce 496 km. Cesta z Budapešti do Rijeky tak dnes trvá asi 5 hodin. Druhý tubus tunelů Mala Kapela a Sv. Rok bude pro provoz otevřen v červnu roku 2009. Úsek dálnice A1 „Dalmatina“ Split – Ploče bude otevřen do konce roku 2009. Poté se dálnice spojí s dálnicí z Bosny a Hercegoviny a silnicí pro motorová vozidla, která povede směrem na Ploče. Ani v oblasti letecké dopravy Chorvati neusnuli na vavřínech, kromě stávajících dopravců a linek se v průběhu roku předpokládá zavedení linky společnosti Blue 1 z Helsinek do Splitu a Dubrovníku, provoz švýcarského Helvetic Airways je pak avizován na lince Curych – Pula – Rijeka – Curych. Nové bude i zavedení linky Valencia – Dubrovník španělské nízkonákladové společnosti, která od roku 2007 již létá na trase Barcelona – Dubrovník.
Stranou inovací a modernizace nezůstaly rovněž ubytovací kapacity Chorvatska. Zmíněn byl pozitivní trend narůstání počtu čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů, jejichž celkový počet je nyní vyšší než počet nově postavených hotelů za posledních šest let. Zřejmě nejsilnější vývoj je vidět v oblasti Splitsko-dalmatského kraje, kde byl hotel Le Meridien Lav vyhlášen za Přední evropský Konferenční hotel, Přední chorvatský hotel a Přední chorvatský spa hotel. Současně probíhá náročná rekonstrukce hotelu Split, který by měl v budoucnu nést jméno Radisson resort Split, a rekonstrukce hotelu Marjan, který bude otevřen před začátkem sezony roku 2009. Nový hotelový a Spa komplex v těsné blízkosti moře by měl být otevřen i v lokalitě Punta Skala, ohlášeny byly další luxusní resorty, jako například Spa a wellness centrum Six Winds v Novi Vinodolski. Zmíněn byl rovněž dlouhodobý projekt s názvem „Brjuni rivijera“, v rámci něhož by bývalé vojenské objekty ve čtyřech vybraných lokalitách na jihozápadním pobřeží Istrie měly projít přeměnou na prestižní elitní turistické resorty. Jedná se o první projekt tohoto druhu v Chorvatsku a měl by přinést významný hospodářský a ekonomický pokrok s tím, že nemovitosti by měly být jak ve vlastnictví Chorvatska, tak ve vlastnictví lokální samosprávy. Nové trendy se v oblasti ubytování objevují i u kempů, kde byly zmíněny zvláště investice do kvalitního zázemí od sociálního zařízení až po stavbu bazénů. Téměř všechny větší kempy se tak pomalu stávají pravými „hotely“ v otevřeném prostoru a hostům nabízejí velmi kvalitní ubytování v zachovalém prostředí. Mimo jiné je pak stále větší důraz kladen na kvalitu restauračních a obchodních provozoven. Další připravovanou novinkou by mělo být umožnění otevření velkých kempinkových ploch s ohledem na majitele obytných vozů a přívěsů, kterým by tak bylo umožněno kvalitní a legální ubytování v průběhu celého roku. Jako část nové tváře chorvatského cestovního ruchu pak byly uvedeny malé a rodinné hotely a penziony, které významně přispívají k prodloužení turistické sezony na celkových 240 dní. Rodinné hotely se postupně stávají jedním z nejvyhledávanějších produktů chorvatského cestovního ruchu a až 70 % těchto hotelů je otevřeno v průběhu celého roku.
Takto se v letní sezoně rozzáří amfiteátr v Pule |
V oblasti programů a volnočasových aktivit je patrné, že se Chorvatsko zahraničním turistům snaží nabízet stále více. Kromě stěžejních aktivit vázaných na přímořské oblasti, případně poznávacích výletů po okolí nyní narůstá tendence nabídnout další zájmové činnosti, které by měly v návštěvníkovi zanechat pocit, že letní dovolená v Chorvatsku je nezapomenutelný unikát. Trendem posledních sezon se stávají zejména okružní plavby po chorvatském pobřeží a ostrovech, podle statistických údajů bylo v roce 2008 realizováno 820 okružních plaveb zahraničních lodí. V porovnání s rokem 2007 tak tato data představují třicetiprocentní nárůst. Dokonce roku 2009 by měla být také dostavěna marína s názvem „Mandalina Megayacht marina“, vznikající v symbióze s projektem „Hotel Šibenik“. Jedná se o první marínu specializovanou na potřeby velkých jachet, v blízkosti by měla vzniknout rovněž nákupní zóna s obchody a restauracemi, wellness centrum, bazény či hřiště. Opravdový boom zažívá v Chorvatsku díky 1 500 skrytým jeskyním a podmořským jámám a 15 000 vrakům také potápění. Na špici vyhledávanosti se drží ale i jiné novodobé sporty typu cyklistiky, raftingu, canyoningu, paraglidingu či speleologie.
Zcela novým segmentem turistiky pak je kulturní turistika, díky které začínají návštěvníci objevovat historické dědictví a kulturní hodnoty Chorvatska. Mezi nejobjevovanější průsečíky chorvatským dějin a kultury určitě patří města Split, Trogir, Dubrovník či Zadar, která mohou nabídnout nejen poutavé stopy dávných časů, ale i mnohé kulturní akce a programy současnosti. Chorvatské pobřeží je v letní sezoně plné divadelních festivalů a představení, klasické a tradiční hudby. Nejstarší festival s nejlepší reputací jsou Dubrovnické letní hry, které jsou i členem sdružení evropských festivalů. Na pobřeží dále musíme zmínit Splitské léto, Pulské léto, Liburnia jazz festival v Opatii, Rijecké letní noci, Filmový festival v Motovunu a Pule a mnohé další.
Krásné kulturní zážitky mohou nabídnout i mnohé kulturní a taneční soubory, dnes již světoznámý je například soubor LADO, který funguje v Záhřebu již od roku 1949 a nabízí divákům ukázku nezaměnitelného chorvatského tanečního a pěveckého umění.
Text: -jah-
Foto: Chorvatské turistické sdružení

Několik zajímavých informací nám poskytl přímo ředitel Chorvatské národní turistické centrály Niko Bulić, kterému jsme měli možnost položit doplňující otázky s ohledem na současné trendy na poli cestovního ruchu a obchodu mezi Chorvatskem a ČR.
Pane Bulići, v nedávné době se Chorvatsko rozhodlo zrušit povinné formuláře pro návštěvníky z řad dětí. Co si slibujete od tohoto kroku, věříte, že se díky tomu posílí chorvatský incoming?
Chtěli jsme odstranit všechna byrokratická nařízení, která by mohla omezit příliv turistů do Chorvatska, a to byl důvod, proč jsme jako zástupci institucí cestovního ruchu intervenovali a vysvětlovali politikům, že je sice logické, že tato omezení platí, ale z pohledu návštěvníků je stejně tak logické, že jsou tato nařízení nadbytečná. Tato pravidla byla totiž stanovena v rámci Evropské unie pro její členy a Chorvatsko, ačkoli není faktickým členem EU, se původně rozhodlo vyjít nařízením vstříc. V konečném důsledku by to ale mohlo znamenat citelné oslabení přílivu turistů, proto bylo toto nařízení i nařízení o zákazu dovozu potravin zrušeno.
Objevila se informace, že Chorvatské turistické sdružení podporuje reklamní aktivity českých cestovních kanceláří směřující ke zvýšení chorvatského incomingu. Je tato zpráva pravdivá?
Ano, tento projekt se nazývá Spolupráce pro sdílenou propagaci a jedná se o dotace, kterými jsou subvencovány společnosti, většinou cestovní kanceláře, které mají vytvořeny konkrétní nabídky pro klienty v rámci svých katalogů, nebo společnosti, které takovéto cestovní kanceláře podporují a propagují. Takže my na každý takový projekt přispíváme jedním eurem na každého turistu v rámci hlavní sezony a mimo sezonu až 20 eury na jednoho návštěvníka. A musím říci, že tento krok byl velmi dobře přijat ze strany našich obchodních partnerů a že nám přináší výsledky.
Text: -jah-
Foto: Chorvatské turistické sdružení