Zážitkem pro turisty téměř jakéhokoli věku bývá setkání s exotickou faunou, tedy i návštěva zoologických zahrad. Řada z nich patří k absolutně nejvyhledávanějším turistickým cílům v České republice. Podívejme se proto na vybrané expoziční i chovatelské novinky, které v uplynulých dvou letech proměňovaly a zatraktivňovaly české zoo.
Roky 2017 a 2018 obecně nepatřily mezi období spojená s otevíráním velkých nových expozičních celků a mnoha pavilonů. Jediným klasickým návštěvnicky přístupným pavilonem nově vybudovaným v českých zoo se stal africký pavilon Kalahari v zoo Olomouc. Zoo díky němu také zaujala novými a vzácně chovanými druhy – hrabáčem kapským či medojedem. První vnitřní expozici – terárium s největší kolekcí chameleonů ve světových zoo – otevřeli také v zooparku Zájezd na Kladensku. Z hlediska expozičního rozvoje zoo se blýskl také zoopark Vyškov. V roce 2017 v něm otevřeli průchozí voliéru australských papoušků (zejména andulek) a klokanů, jedinou stavbu svého druhu s více než dvěma sty pestrobarevných ptáků. O rok později pak zase přibyla nádrž s českými rybami. Průběžný rozvoj zažívá také nejnavštěvovanější moravská zoo ve Zlíně. V roce 2017 byla otevřena expozice raritního nelétavého ptáka kivi, kterého nikde jinde v Česku není možné spatřit. V následujícím roce proběhly značné úpravy amazonské části na tzv. Guayanas s novým zvířecím osazenstvem. Zároveň se stavějí další expozice, a to i mimo stávající areál zoo, které se představí v následujících letech.

V roce 2018 se zásadní novinky dočkali také návštěvníci středočeské zoo Chleby – vznikla tam expozice asijských medvědů ušatých. Na konci roku 2017 se v zoo Ústí nad Labem dostali do nově upraveného areálu tučňáci brýloví, kteří jinde v Česku chovaní nejsou. V zoo Brno byl díky nové rozsáhlé expozici obnoven chov lvů. Mezi další expozice zpřístupněné v letech 2017 a 2018 patří expozice paviánů pláštíkových v zoo Liberec, část tropického pavilonu v zoo Plzeň se proměnila na Filipíny, kde nechybějí ani motýli. V zooparku Chomutov byly upraveny expozice makaků magotů a barevných kun charz žlutohrdlých a v zoo Olomouc vzniklo „Králíkovství“. Za zmínku stojí také vývoj v zoo Ostrava, kde bylo přibližně 100 mil. Kč investováno do infrastruktury, konkrétně elektrifikace, což umožní v blízkých letech větší rozvoj. Mezitím zde vznikly drobnější expozice živočichů v pavilonu evoluce, expozice bonsají, modely vyhynulých zvířat a další vzdělávací prvky i rozsáhlý prolézací hrad, který již najdeme ve většině tradičních českých zoo. V zoo Praha došlo zejména ke zlepšování návštěvnického servisu, výstavbě zázemí a stavbě nových expozic, které budou zpřístupněny v budoucnosti. Otevřena byla nová restaurace i několik prodejen suvenýrů. Rekonstrukcí prošel pavilon Sečuán s ptáky podhůří Himálaje, opravy se dočkala i historická voliéra orlosupů. Novinkou se staly výstavy unikátních kolekcí živých bezobratlých živočichů (např. sklípkanů) v památkově chráněných Gočárových domech. V roce 2018 však také došlo k zániku zajímavého turistického prvku – pro špatný technický stav byla stržena rozhledna Obora na nejvyšším místě pražské zoo.
 |
 |
Kromě slunečného počasí se rok 2018 nesl také ve znamení odchovu řady atraktivních mláďat narozených ve zmíněném i předchozím roce. Přestože se v českých zoo narodily tisíce zvířat, jen část z nich je pro návštěvníky dostatečně poutavá. Největší pozornost tradičně vzbuzují mláďata kočkovitých šelem, zejména lvů a tygrů. Jednalo se konkrétně o potomky lvů berberských (zoo Olomouc a zoo Plzeň), lvů jihoafrických (zoo Dvorec), lvů konžských (zoo Brno), levhartů cejlonských (zoo Brno), tygrů malajských (zoo Praha), tygrů sumaterských (zoo Jihlava), tygrů ussurijských (zoo Hodonín, zoo Hluboká) a také bílých tygrů indických (zoo Plasy). V zoo Dvůr Králové a zoo Praha se narodila mláďata gepardů. Doplňme, že tento „kočičí boom“ nekončí – v roce 2019 bude nově návštěvníky lákat např. zoo Hodonín díky dvojici mláďat lvů jihoafrických, narozených v samém závěru roku 2018. Z dalších šelem zaujali medvěd plavý (zoo Hluboká), medvěd malajský (zoo Ústí nad Labem), vydra hladkosrstá (zoo Praha), nosál bělohubý (zoo Ústí nad Labem), fosa (zoo Dvůr Králové), pes hyenovitý (zoo Dvůr Králové) či hyena skvrnitá (zoopark Na Hrádečku).
 |
 |
Z chovatelského i návštěvnického hlediska mají význam i některé odchovy u primátů: např. gibona stříbrného (zoo Praha), lemura Sclaterova (zoo Ostrava) a zejména dvě mláďata raritního langura duka (zoo Chleby). Obrovským úspěchem byl i odchov vzácného tropického prasete – babirusy sulaweské v zoo Jihlava. V zoo Dvůr Králové zaznamenali další odchov nosorožců černých a v zoo Ostrava slona indického. V závěru roku 2018 se v královédvorské zoo narodilo mládě hrocha. Pozoruhodný africký hrabáč kapský se narodil v zoo Praha i zoo Dvůr Králové. Z plazů zaujal první odchov gaviálů indických v Evropě v Krokodýlí zoo Protivín (2017). Chovy v zoo obohatily také nové druhy. Kromě zmíněných tučňáků brýlových (zoo Ústí nad Labem) či kivi hnědého (zoo Zlín) lze jmenovat např. madagaskarskou šelmu fosu v zoo Tábor. V zooparku Na Hrádečku se nově objevili lvi či vlci, v zoo Plasy zase levharti.
Z předestřeného je patrné, že chovatelské úspěchy a příchody druhů, které dokážou zaujmout i laickou veřejnost, byly dosaženy v celém Česku ve většině významnějších zoo. V roce 2019 i v letech dalších jsou v řadě případů v plánu atraktivní novinky, které pravděpodobně ještě zvýší již tak vysokou návštěvnost českých zoo. Jedná se nejen o stavby za stovky milionů Kč, ale také o atraktivní druhy. Do Česka by se totiž měli v průběhu roku 2019 mj. dostat ďáblové medvědovití, tedy vzácně chovaní největší masožraví vačnatci světa.
Foto: Lukáš Nekolný
RNDr. Lukáš NekolnýCentrum výzkumu geografie volného času, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK
-
Centrum výzkumu geografie volného času, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Všechny moje články