V minulém článku jsme se podívali na zoubek tématu marketingové komunikace prostřednictvím geolokačních her, kde jsme vycházeli ze závěrů provedeného průzkumu bakalářské práce Davida Peky, studenta Marketingové komunikace a PR Univerzity Karlovy v Praze. Nyní se podíváme na další témata, kterými se tato práce zabývala, což je preference hráčů geolokačních her. Výsledky jsme si dovolili komentovat podle našich zkušeností spojených s provozem naší geolokační hry GEOFUN.
Mluvené slovo
„Otec geolokačních her“ geocaching, ale i nejmodernější verze geoher Pokémon GO komunikují vizuálně, na rozdíl od GEOFUNu, který k hráčům kromě zobrazeného textu i „mluví“, tedy komunikuje hlasově. Jak se to líbí hráčům podle provedeného průzkumu?
Mluvený průvodce se těší oblibě dle průzkumu i našich zkušeností. Mluvené slovo u her má hned několik výhod. Pokud hraje skupina osob, nemusí text jeden ze skupiny ostatním předčítat. Stačí jen pustit zvuk nahlas, ideálně přes externí reproduktor, a všichni získají nezkreslenou informaci. Mluvené slovo umocňuje zážitek ze hry, neboť skrze něj je možné předat i emoce průvodce, což je důležité zejména u dětí. Je třeba podotknout, že hráči si mohou namluveného průvodce vypnout, pokud mají takovou preferenci.
Graf 1 – Líbí se mi prvek mluveného průvodce hrou? |
Graf 2 – Oceňuji kompetitivní (soutěžní) hry, ve kterých se mohu porovnávat s ostatními hráči formou herních tabulek a výsledků? |
 |
 |
Porovnávání s ostatními hráči
Vzájemné porovnávání mezi hráči nabízejí prakticky všechny geolokační hry a důvod je jasný – hráči o to prostě stojí!
Hromadné hraní
V GEOFUNu společnému hraní říkáme geosrandění, případně u párů opačného pohlaví georandění. Nezřídka se děje i to, že každý z páru hraje na svůj účet (na svém telefonu), což má pak výhodu v případě účasti v soutěžích.
Doplňujeme citací z bakalářské práce: „Lze jednoznačně vidět, že rozměr společenskosti (sociability) je klíčovým aspektem v mobilních geolokačních hrách. Tento výzkum tedy podporuje tvrzení De Souzy e Silvy (2009, s. 404 až 412), která uvádí, že geolokační hry mění sociální chování svých hráčů. Potvrzení této hypotézy poukazuje na fakt, že hráči oceňují herní principy, v rámci kterých se mohou setkávat a porovnávat s dalšími hráči, a to jak v reálném, tak virtuálním světě.“
Graf 3 – Baví mě hromadné hraní geolokačních her i s cizími lidmi? Například hromadné chytání Pokémonů? |
Graf 4 – Na geolokačních hrách mě baví hlavně prvek rozšířené reality |
 |
 |
Rozšířená realita
Rozšířenou realitu vnímáme jako důležitý prvek geolokačních her, který je zatraktivňuje. Autor práce jde dokonce dále a uvádí: „Z výsledku této výzkumné otázky lze odvodit, že bez technologie rozšířené reality by mobilní geolokační hry neměly tak velkou hráčskou základnu.“ V GEOFUNu se nyní snažíme jít dále a doplnit rozšířenou (augmentovanou) realitu o rozpoznávání obrazu tak, aby zobrazený obraz přes displej byl pevně spojen s reálným prostředím a vytvářel tak pro hráče mnohem reálnější virtuální obraz. V nových hrách se tak budou rozpohybovávat (anebo také dokonce mizet) předměty v expozicích nebo na volných prostranstvích. Herní zážitek se tak opět kvalitativně posune a věříme, v souladu s názorem autora průzkumu, že to přivede další nové hráče.