COT na cestách: 72 hodin v Bratislavě a okolí (II.)

Výlet do slovenského hlavního města může být zároveň cestou do přírody. Na své si zde přijdou mimo jiné mileniálové vyhledávající neobvyklé a autentické zážitky. A vyrazí-li jen pár kilometrů za hranice metropole, nabídka zážitků se ještě významně rozšíří. Vydat se mohou třeba za vínem, folklorem a huncokáry. 

Bratislava nepatří v rámci Evropy k nejrozlehlejším metropolím, rozkládá se na cca 368 km². Pro srovnání: Praha zabírá rozlohu 496 km2. Jenže důležitý je také další parametr, totiž počet obyvatel. V Bratislavě při posledním sčítání došli k hodnotě 430 tisíc lidí, v Praze žije zhruba třikrát víc obyvatel (1,3 milionu). Zatímco v Praze se tak na jednom kilometru čtverečním tísní 2,67 tisíce lidí, ve slovenské metropoli je hustota zalidnění ani ne poloviční (1,169 tisíce obyv./km²). A pokud bychom vzali v potaz i počty návštěvníků obou metropolí, lehce bychom si odpověděli na otázku, jakou atmosféru každá z nich nabídne.

Zelená Bratislava

Návštěvu metropole na Dunaji lze doporučit zejména těm, kteří si chtějí nejen vychutnat kouzlo perfektně udržovaného historického centra, ale zároveň si odpočinout od ruchu všedních dnů. Jak už zaznělo v minulém díle tohoto miniseriálu, Bratislava je město zelené – zhruba 40 procent jeho rozlohy zabírají parky a lesy. Mimochodem – Sad Janka Kráľa, který se nachází ve čtvrti Petržalka n. a pravém břehu Dunaje, prakticky jen pár kroků od vyhlídkové věže UFO, je podle průvodkyně Adelindy Ježovicové jedním z nejstarších veřejných parků v Evropě. Byl založen v letech 1774-1776 a dodnes je oblíbeným cílem vycházek obyvatel i návštěvníků města. Vyznavači cyklistiky a in-line bruslí zase často míří do nedalekého chráněného areálu Pečniansky les, po jehož stezkách mohou zajet i do Rakouska. Fakt, že toto území leží na státní hranici, sem láká i milovníky vojenské historie – les ukrývá několik bunkrů, které byly postaveny před 2. světovou válkou, ale k ochraně hranic sloužily i za socialismu. Návštěvníci lesa si mohou mimo jiné připomenout, jak kdysi vypadala železná opona.

Foto: Petr Manuel Ulrych

Největší lesní areál lze ale najít v severní části města, tedy tam, kde se začínají zdvihat první vrcholky Malých Karpat. Na jednom z nich stojí známá televizní věž Kamzík, která slouží i jako rozhledna. K ní se lidé dostanou sedačkovou lanovkou, kterou by bylo možné zařadit do kategorie „retro“. Návštěva otočné restaurace v televizní věží je velmi oblíbeným zážitkem, a to nejen kvůli skvělé moderně pojaté gastronomii, ale také kvůli výhledu – aniž by se člověk zvedl od stolu, může z ptačí perspektivy prozkoumat Bratislavu i její velmi široké okolí…

Rekreační potenciál lesů v této části města je opravdu velký. Oblast je dostupná městskou hromadnou a částečně i automobilovou dopravou (byť kapacita parkovišť není závratná). Během chvíle se tak člověk dostane z centra města do hlubokých lesů, kde se může nejen procházet či jezdit na kole, ale také zažít trochu adrenalinu na bobové dráze či v lanovém centru, zahrát si discgolf, projet se na loďce, zarybařit si, pronajmout si gril, projít se po dendrologickém chodníku, vyzkoušet si práci včelaře či se vydat po stopách vojenské historie. Ano, i zde lze najít desítky vojenských bunkrů – tyto drobnější stavby jsou ovšem z období první světové války.

Romantika uprostřed městských lesů

V bratislavských lesích je možno také legálně strávit noc. V souladu s globálními trendy, mezi které patří honba za unikátními zážitky, zejména pak v přírodě, nechala společnost Mestské lesy v Bratislave, která má správu zmiňovaného území na starosti, již v roce 2016 postavit první domek na stromě. Nocleh v trojmístné chatce umístěné ve zhruba osmimetrové výšce mezi kmeny několika statných buků, se rychle stal hitem. A to navzdory tomu, že chatka není připojena na elektřinu, není zde prakticky žádný mobilní signál, vodu je třeba přinést v kanystru a na suchý záchod umístěný opodál je třeba pokaždé sejít po točitém schodišti.

„Zájem o romantické pobyty v domku na stromě stranou civilizace nás samotné překvapil,“ vzpomíná Peter Pivko ze společnosti Mestské lesy v Bratislave a dodává, že právě kvůli enormní poptávce nechala firma postavit ještě další dva stylové domky, každý o kapacitě 4 osoby. I ty jsou po většinu sezony, která trvá od začátku dubna do konce října, většinou zcela vybookované. A to i přes fakt, že pronájem na jednu noc stojí 100 eur a rezervaci lze zatím udělat jen prostřednictvím e-mailu. „Většina našich hostů pochází ze Slovenska, oblibu si ale pobyty v domcích na stromech získaly i českých návštěvníků. Měli jsme už však i hosty z Asie, Izraele a dalších končin,“ uvádí Pivko. Více informací najdete na stránkách společnosti Mestské lesy v Bratislave.

Turisté prahnoucí po autentických zážitcích v přírodě nemusejí zůstávat jen v Bratislavě. Už proto, že bratislavská městská karta slouží mj. jako jízdenka na veřejnou dopravu v celém Bratislavském kraji. Připomeňme, že v rámci chystané kampaně bratislavského touristboardu, resp. projektu „72hodinové město“, budou moci lidé, kteří si koupí alespoň třídenní pobyt ve vybraných bratislavských hotelech, získat třídenní variantu karty za cenu varianty dvoudenní. S vlastní formou podpory turismu přijde i Bratislava Region Tourism, tedy krajská turistická centrála. Podle jejího výkonného ředitele Františka Stana budou moci lidé ubytovaní v kraji na alespoň tři noci získat v příštích týdnech zmiňovanou turistickou kartu v hodnotě 25 eur zdarma. V první fázi bude mít centrála pro tyto účely k dispozici tisícovku karet.

Do Modry za vínem, keramikou a huncokáry

Okolí Bratislavy je regionem vyhledávaným například milovníky vína. Město samotné leží na pomezí dvou vinařských oblastí – Malokarpatské a Jihoslovenské. První zmiňovanou oblastí vede také Malokarpatská vinná cesta, která návštěvníky zavede do vyhlášených vinařských destinací, kterými jsou Pezinok, Svätý Júr a Modra. „Vinařská turistika u nás zatím není tak rozvinutá jako třeba na Moravě, ale bereme to tak, že to nejlepší máme teprve před sebou,“ říká Juraj Klimko, jeden z menších vinařů působících v Modre. „O kvalitě našich vín ale není diskuse,“ dodává mladý vinař, podle kterého slovenská vína sklízejí na mezinárodních vinařských soutěžích dokonce víc úspěchů než ta tuzemská. O kvalitě produkce slovenských vinařů je pochopitelně nejlepší přesvědčit se na vlastní chuťové pohárky. Vína z Malokarpatské vinařské oblasti včetně produkce rodinného vinařství Vínko Klimko (včetně nám prakticky neznámých odrůd Dunaj, Devín či Dievče Hrozno) je možno okusit třeba právě v Modre. A to jak přímo u vinařů, tak ve zdejších ubytovacích zařízeních.

Foto: Petr Manuel Ulrych

Reprezentativní vzorek najdete třeba ve čtyřhvězdičkovém Hotelu pod Lipou resort v rekreační oblasti Harmónia v Modre, který svým hostům nabízí i vycházky za vybranými vinaři v Modre a okolí. Toto ubytovací zařízení je ostatně víc než jen moderní a stylově vybavený hotel s konferenčním zázemím, jedná se o resort, v kterém hosté najdou vše, na co si vzpomenou. „Unikátní kombinace hor, vína, vody a lesů,“ popisuje velmi stručně konkurenční výhodu resortu jeho obchodní a marketingová manažerka Janka Štefunková a dodává, že hosté neustále se rozvíjejícího resortu mají k dispozici mimo jiné wellness centrum, venkovní bazén, písečnou pláž, kuželnu, svatební altán a široké spektrum sportovních aktivit v rozhlehlém areálu. V místním uměleckém ateliéru si mohou hosté dokonce vyzkoušet i výrobu proslulé modranské keramiky, čímž se resort snaží přispět k udržení této tradice.

• Foto: Petr Manuel Ulrych
  Prohlédnout galerii (4 fotografií)
• Foto: Petr Manuel Ulrych
• Foto: Petr Manuel Ulrych
• Foto: Petr Manuel Ulrych

Modra je jednou z nejoblíbenějších turistických oblastí v Malých Karpatech, je protkána hustou sítí značených (zejména pěších) tras. Je také vyhledávanou destinací svatební turistiky. A jak už bylo naznačeno, lokalitou s živými tradicemi. A právě na nich se pokouší stavět některé své nabídky. Zcela v souladu s globální poptávkou po autentických zážitcích jsou třeba vycházky organizované cestovní agenturou Modra Tours po stopách „huncokárů“, tedy dřevorubců, kteří kdysi na pozvání rodů Pálffyů přišli do Malých Karpat z Rakouska, Bavorska a některých dalších německy hovořících lokalit. Jejich svébytná a dosti uzavřená komunita po sobě zanechala v Malých Karpatech četné stopy. Přímo v Modré lze navštívit huncokárský hřbitov a prohlédnout si několik typických domů, bývalou školu či kapli a při troše štěstí (či snahy) se zúčastnit i pravidelných slavností věnovaných odkazu huncokárů, kteří byli po skončení druhé světové války z velké části odsunuti zpět do oblastí, z kterých kdysi přišli jejich předci.