Life is good! Nic jiného vás tady nenapadne. Chiang Mai 13. dubna, to je Maha Songkran neboli Festival vody neboli první den oslav nového roku. V Thajsku připadá na den rovnodennosti. A byť je to k nevíře, vlastně se tím hlavním rituálem trochu podobá našim Velikonocům.
Nicméně na festival je ten správný čas až po obědě a dopoledne je dobré věnovat kultuře ducha. Thajská kultura je velmi stará a je naprosto neodmyslitelně spojená s Budhou. Malý výlet po významných chrámech Chiang Mai byl v mnohém poučný. Včera jsem botami končil, dnes si jimi dovolím ještě začít – pochopil jsem, že nebylo čemu se divit. Boty volně k dispozici jsou tu samozřejmostí, protože do chrámů se vstupuje naboso. Před každým tedy – a že jich tu je požehnaně – najdete desítky párů bot, lepších i horších. Kdyby šlo jen o boty, nechal bych se přesvědčit, že je to úcta k Budhovi.
Ta je tu tak samozřejmá a silná, že malou soukromou pagodu či oltáříček najdete na každém rohu, má ji každý hotel například. Takže by nebylo divu. Ale ono nejde jen o boty. Thajci, jako ostatně Asiaté obecně, milují motocykly, mopedy a skútry. Jsou praktické. A taky stojí na každém rohu, v každé ulici. Hlídané parkoviště jsem za celý den viděl jedno. Nekradou se tedy nejen nehlídané boty, ale ani nehlídaná jednostopá vozidla. Ba co víc, nekradou se ani helmy. Ty tu totiž nechávají posazené volně na řídítkách těch nehlídaných strojů. Tedy, těch zhruba dvacet procent lidí, co helmu používá. Nechci tím říct, že v Thajsku není kriminalita. Jen jakoby se tu lidi k sobě chovali jinak, než v zemích, které jsme si zvykli považovat za vrchol civilizace.
Ještě jeden detail mě zaujal. V Thajsku jsou sítě vedeny vzduchem. Taky je tu při každé bouřce blackout, tvrdila Amy, a ta to musí vědět, protože ač žije v Praze, z Chiang Mai pochází. Mohu potvrdit, že říkala pravdu – bouřku jsme zažili dnes při večeři. Mimochodem, skvělá, samozřejmě. Bouřka taky. Krátká, prudká, jak má být. A blackout. Večeře při svíčkách. Vypadá to možná jako nedůležitý zážitek, ale když si všimnete, jak jsou tu ty sítě vedeny, pochopíte. Naopak, budete se divit, že blackouty jsou tu pouze při bouřkách. A obdivovat ty, kteří v té změti jsou schopni případně najít ten správný špatný drát.
Ale to nejdůležitější z celého dne se odehrávalo odpoledne, s pokračováním po celém městě ještě teď a následující dva dny. Maha Songkran. Nevím proč, připomíná mi ten svátek LoveParade v dobách největší slávy. Milion lidí pochoduje Berlínem v rytmu techno a house a všem je fajn. Svátek tolerance. Maha Songkran je podobný. Jen propriety potřebujete jiné – zatímco v Berlíně byly nutností dobré podrážky, píšťalka a špunty do uší, tady můžete jít naboso, ale potřebujete nepromokavý obal na dokumenty, peníze a mobil a pak vodní pistoli, nebo alespoň kbelíček. Znalejší, co jedou ve velkém, pak mají kádě, barely, bazény a hadice. S wapkou jsem nikoho neviděl.
Podstatou dne je, že stříkají a lijí vodu všichni po všech, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu i náboženství. S úsměvem. Happy new year přece. Jo, občas se to zvrhne v nefalšovanou bitku, v niž silnější vyhrává, ale celé je to pro radost. A funguje to. Neusmívají se jenom Thajci, usmívá se tu celý svět. Voda není jen životodárná, ona je i očistná. Viděl jsem marnou, pošetilou snahu některých jedinců se vyhnout vodě. Viděl jsem posléze jejich rezignaci. A konečně jsem viděl i jejich uvolnění poté, co si na kost promočení uvědomili, že vůbec o nic nejde. Že neztratili ani důstojnost, ani krásu. Bezva věc, tenhle Maha Songkran. Jen houšť.
Jestli jste nepřečetli tu vazbu na Velikonoce v Česku a na Moravě, pak jste nikdy žádné nezažili. U nás ve městě lítaly děvuchy přímo do řeky. A ogaři jezdili po celém městě s kočárem a voda byla fakt všude. Zeptejte se na jihu Moravy, tam to cérečky znají leckde ještě dnes.
Zítra máme namířeno do vesnic a za slony.
Nemohu si odpustit vzkaz do redakce – fotoaparát jsem vlastním tělem ochránil a přežil tedy bez újmy.
Foto: Petr Karban
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Ras Al Khaimah doslova znamená špička stanu. Tento emirát skutečně na mapě tvoří severní špičku Spojených arabských emirátů, s nimiž sousedí se všemi vyjma Abu Dhábí. Místo na špici má ovšem i z hlediska udržitelnosti a zážitků.
