Jestliže včerejšek byl o kráse kamene, dnešek byl jeho ozvěnou. Ale ve skutečnosti byl mnohem více o relativitě. Je s podivem, že budhismus v Thajsku nevznikl – těžko si totiž představit zemi vhodnější k meditaci. Ale zůstaňme ještě u kamenů…
Kuželové krasy – to jsou ty skály, které vyplňují záliv Andamanského moře mezi ostrovem Pukhet a Malajským poloostrovem – jsou skutečným unikátem. Za všechnu tu krásu krasů může obyčejná voda, která původní rovný vápencový sediment rozpouští a vznikají úchvatné novotvary, mající nekonečně podob. Dnes byl důkazem ostrov Phi Phi.
 |
 |
A jsme u té relativity. On to vlastně není ostrov, ale soustroví. Jižní Phi Phi Le a Severní Phi Phi Don. Na jižním Phi Phi není jediný hotel, protože je tam slavná pláž Maya Beach v zátoce, která hrála hlavní roli ve filmu Pláž. Další dvě hlavní role hráli Leonardo DiCaprio a…. …že nevíte? Byla to Katherine Matilda Swinton. Že ji neznáte? Vidíte, všechno je relativní. Pochází ze slavného skotského rodu, do školy chodila s lady Di, vystudovala sociální a politickou vědu a má dva čestné doktoráty z prestižních skotských univerzit. Ale proslavil ji film. Tilda Swinton si zahrála po boku dalších megahvězd, jako jsou Keanu Reeves či Brad Pitt. A oceňuje ji i kritika, například za roli Karen Crowderové ve filmu Michael Clayton získala před deseti lety několik významných cen a dokonce Oscara.
 |
 |
Na severním Phi Phi hotely a restaurace jsou. Oba ostrovy jsou vyhledávány turisty, ale upřímně, krom toho, že na jižním se pocachtáte v zátoce, kde se cachtal DiCaprio (a voda má paměť, děti…) a na severním se fajn bydlí a skvěle jí, tak nic okouzlujícího nenabízejí. To nedaleký Bamboo Island se svou Korálovou zátokou nabízí mnohem příjemnější podmínky pro lenošivě strávený den. Mimochodem, název nelže. Každou minutou tu vyplavuje moře stovky a tisíce úlomků korálů. Ostrov nabízí poměrně prostorné pláže s horkým bílým pískem a byť se nedá říct, že by tu bylo liduprázdno, rozhodně se tu nebudete cítit jako v srpnu na Bibione.

Jak to říct a neurazit… Koupání a lenošení bylo fajn, vzduch měl teplotu lidského těla, voda o pár stupňů méně, moře čisté. Ale vlastně mnohem zajímavější – pro mne – byla cesta. V marině Rassada jsme se nalodili na trochu modernější loď, než byla včerejší dlouhoocasá. A když nad vámi svítí slunce, vy si jen tak ležíte na palubě, za vaší hlavou si spokojeně v otáčkách předou dvě šestiválcové yamahy své nekonečné ómmmmm, do dálky odstřikují chuchvalce bílé pěny, vzduchem voní sůl a benzín a kolem vás je jen poměrně klidné moře a v něm skály, nemusíte vůbec nic, nastává něco jako nirvána. Klidně by mě takhle mohli vozit celý den. Když mi pak po vylodění kapitán M, snědý mladík havajského vzhledu, řekl, že jsme nejeli rychleji než čtyřicet, zase se mi myšlenky vrátily k relativitě. Přísahal bych, že to bylo tak třikrát víc.
 |
 |
No, mohli by mě tak vozit celý den, ale být v Thajsku a neochutnat tradiční thajskou masáž by byl hřích. V Praze prý nejsou špatné, říká Amy, která to musí vědět, protože je Thajka a žije v Praze, ale proč chodit ke kováříčkovi, že? A když už thajskou na Pukhetu, těžko hledat lepšího kováře, než jsou masérky v Sukko, což jsou velmi respektované zdejší lázně. Nemají sice dlouhou tradici, něco málo přes deset let, ale vynikající reference a nabízejí údajně to nejlepší, co tu lze najít. A když už tedy thajskou na Phuketu v Sukko, tak taky kompletně od hlavy až k patě. Pardon, bere se to obráceně… Už při příchodu jsem nabyl dojmu, že budu opět v dobrých rukou. Po dvou hodinách usilovné práce slečny, jejíž jméno neznám, mohu říct, že jsem byl v těch nejlepších. Ne že by nebyla občas hrubá, ale vydržela to má kolena i ramena, která nebolí. A vůbec celý jsem tak nějak fresh. Budu sem muset zajít častěji. A abych nezapomněl, zase ta relativita – měl jsem pocit, že se se mnou slečna trápila tak maximálně hoďku.
 |
 |
 |
 |
Zítřek bude mírně hard. Přelet do Bangkoku, slavná Chao Praya, Royal Grand Palace, noční bazar v Asiatique Riverfront, Muay Thai Live a co den ještě přinese. Končit budeme pozdě večer, vstávám v pět. Jdu si dát kafe, do bazénu a spát. Ještě nevím, v jakém pořadí…
Foto: Petr Karban