Po více než čtyřech letech diskusí přijal Evropský parlament dne 14. dubna 2016 na svém plenárním zasedání ve Štrasburku legislativní balíček sestávající z nařízení k ochraně dat a směrnice o předávání jmenných údajů o cestujících (Passenger Name Record, PNR).
Nová směrnice, která značně ovlivňuje cestovní ruch, byla předložena Evropskou komisí již v roce 2011, zamítnuta Výborem Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) v roce 2013 a její finální znění bylo v prosinci 2015 dohodnuto s Radou. Směrnice zavádí povinnosti leteckých dopravců předávat údaje o cestujících vnitrostátním orgánům členských států EU. Jejím cílem je předcházet terorismu a závažné trestné činnosti.
Dopad na cestovní ruch
Směrnice významně zasahuje do oblasti cestovního ruchu, protože do sběru údajů o cestujících při zajišťování rezervací letecké dopravy jsou zapojeny i cestovní kanceláře a agentury. Evropský parlament však zohlednil připomínky evropské asociace ECTAA, která se v posledních měsících aktivně podílela na diskusích a zastupovala zájmy cestovního ruchu, a její členské Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Cestovní kanceláře a cestovní agentury nejsou zahrnuty do oblasti působnosti, a nemusejí tak poskytovat údaje o cestujících nad rámec informací, které budou předávat letecké společnosti. Členským státům Evropské unie je ovšem směrnicí dovoleno požadovat údaje o cestujících od pořadatelů zájezdů podle vnitrostátního práva.
Vyjmutí CK/CA z povinnosti předávat údaje PNR ECTAA a AČCKA vítají, neboť v rámci připomínkového řízení opakovaně rozporovaly požadavek poskytovat kontaktní údaje zákazníků cestovních kanceláří z důvodu obav, že letecké společnosti by mohly použít získaná data k propagaci svých služeb, a to formou nabídky přímého objednání cestovních služeb. Jak potvrdil Lars Thykier, prezident ECTAA: „Pouze aerolinie mají nejúplnější a aktuální informace o cestujících, kteří skutečně nastoupili do letadla. Jen operující letecký přepravce je schopen informace o cestujících přenést úřadům. Jsme rádi, že se parlament EU přiklonil k názorům oboru cestovního ruchu.“
Aerolinie budou poskytovat data PNR, jež jsou používána v běžném provozu (informace poskytnuté cestujícími a shromažďovány leteckými dopravci během rezervace a check-in, jako jsou jména cestujících, cestovní data na letence, itinerář cesty, kontaktní údaje, informace o zavazadlech a platbě atd.) a uchovávat je po dobu 5 let. Sběr záznamů o cestujících se dle směrnice vztahuje pouze na lety mimo území EU, ať už jsou pravidelné či nepravidelné. Nicméně členské státy se mohou rozhodnout, zda budou uplatňovat zákonnou povinnost i na lety uvnitř Unie.
Obavy z omezení soukromí
Během diskusí v plenárním zasedání se europoslanci shodli, že směrnice o PNR je užitečným nástrojem boje proti terorismu, ale nadále mají pochybnosti z omezení soukromí.
Zpravodaj Timothy Kirkhope (ECR) zdůraznil, že předložený návrh je vyvážený, obsahuje opatření pro ochranu dat a navrženou dobu uchovávání údajů považuje za přiměřenou. Dle zpravodaje návrh směrnice odráží rozhodnutí Evropského soudního dvora ke směrnici o uchovávání údajů. Rovněž poukázal na to, že směrnice o PNR není pouze nástrojem v boji proti terorismu, ale především proti závažným trestným činům, jako je obchodování s lidmi. Systém PNR byl ve Velké Británii zaveden před deseti lety a značně přispívá k boji proti kriminalitě. Došel k závěru, že výměna příslušných údajů by se měla uskutečnit kdykoli je to nutné.
Naopak nizozemská europoslankyně Sophie in’t Veld (ALDE) předložila pozměňovací návrh pro závěrečné hlasování a vyzvala k automatické výměně údajů jmenné evidence cestujících v celé EU. Tento návrh však byl zcela v rozporu s dohodou, které bylo dosaženo v prosinci loňského roku s Radou a jež byla založena na dobrovolné bázi výměny údajů.
Komisař pro migraci a vnitřní věci Dimitris Avramopoulos v diskusi uvedl, že přijetí směrnice je výrazným signálem Evropského parlamentu. Stanovuje rámec pro výměnu dat a umožňuje provádět úplnější kontrolu bezpečnostními složkami.
Následné kroky
Spolu se směrnicí o PNR, o údajích využívaných policejními a justičními orgány, bylo schváleno i obecné nařízení o zpracování osobních údajů v EU. Oba dokumenty nahradí stávající směrnici o ochraně osobních údajů, sahající až do roku 1995, kdy byl internet ještě v plenkách. Nařízení je proto navrženo tak, aby poskytlo občanům EU větší kontrolu nad jejich vlastními soukromými informacemi v digitalizovaném světě „chytrých“ telefonů, sociálních médií a internetového bankovnictví.
Směrnice vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Její ustanovení bude přímo použitelné ve všech členských státech 24 měsíců po tomto datu. Členské státy tak budou mít 2 roky na implementaci směrnice do vnitrostátního práva.
www.accka.cz
