Nový Mlýn v obci Svinná
Foto: Shutterstock.com
Mouka neroste v regálech v supermarketu, s úsměvem říká molinolog – tedy odborník na mlýny – Rudolf Šimek. Před necelými deseti lety založil databázi Vodnimlyny.cz, a to s cílem zmapovat místa, kde se na území dnešní České republiky mlelo obilí. Dnes tamní mapa obsahuje už přes deset tisíc objektů a ke každému z nich prozrazuje zajímavé informace. Dá se využít třeba k naplánování neotřelého výletu.
„Každý mlýn je originál,“ tvrdí zakladatel databáze Vodnimlyny.cz Rudolf Šimek. „Za těmi stroji jsou mnohé lidské příběhy, doklady lidské vůle a vynalézavosti. Každý umělecký válcový mlýn mlel v podstatě na stejném principu, ale stroje byly rozmístěny různě,“ upřesňuje. Proto vlastníkům těchto technických památek doporučuje, pokud to jen trochu jde, stroje očistit, zakonzervovat a chlubit se kolemjdoucím umem našich předků.
Databáze českých a moravských mlýnů nejdříve mapovala jen zařízení na vodní pohon, ale postupně své místo v seznamu našly i mlýny parní a elektrické. Přidávat objekty do databáze může v podstatě kdokoliv, administrátor pak údaje ověří, případně doplní. Počet mlýnů v databázi letos přesáhl deset tisíc. Stala se tak nejúplnější národní databází vodních mlýnů na světě. „Tempo nově založených karet se v posledních měsících výrazně zpomalilo, ale myslím, že se dostaneme na nějakých 12 až 13 tisíc,“ věří Šimek. Kromě stále ještě existujících staveb se v databázi objevují i mlýny dávno zaniklé. „Je neuvěřitelné, kolik mlýnů a celých vesnic zaniklo například během třicetileté války,“ dodává zakladatel projektu.
Rudrův mlýn v Ratibořicích Foto: Shutterstock.com „Za velmi důležité pokládáme, že databáze plně reprezentuje celé území České republiky. Zachycuje jak objekty všední a často přestavěné, tak i desítky unikátů architektonických a urbanistických, strojních, technologických, se vztahem k desítkám významných českých osobností, ale i k tragickým událostem – loupeže a vraždy nevyjímaje,“ popisuje Šimek. Orientace v databázi je podle něj velice intuitivní: „Stačí pár kliknutí a můžete si naplánovat výlet po zaniklých mlýnech či po mlýnech s dochovanou technologií.“
Kromě turistů ale databázi využijí i nadšenci do technických památek, odborníci, a dokonce i genealogové. „Pro ně sledujeme jednotlivá příjmení mlynářů, kteří na konkrétním mlýně mlynařili. Nyní jich tam je téměř 11 tisíc. Několika kliknutími si na mapě nebo v databázi zobrazíte například mlýny, kde mlynařil rod Nováků,“ dodává molinolog.
Mlýn Hrádek Foto: Vodnimlyny.cz Z deseti tisíc přidaných objektů jich podle Šimka čtyři tisíce beze zbytku neexistují. „Za to můžou především 50. léta 20. století a vysídlení pohraničí, ale také asanace v historických městech či dopravní stavby. Například ve Strakonicích stálo pět starodávných mlýnů, jeden dokonce v areálu hradu. Do dnešních dnů se nedochoval ani jeden… Na druhou stranu přes 300 mlýnů jsou prohlášené nemovité kulturní památky, další stovky jsou krásně obnovené objekty.“
Ve starých mlýnech Rudolf Šimek vidí obrovský turistický potenciál: „O tom není pochyb. V České republice je přes sto penzionů vybudovaných přímo ve mlýně. Podobné je to i s rekreačními chatami. Lidé v posledních letech vyhledávají vedle hradů a zámků také technické památky. Mají rádi, když se dozvědí něco nového a poučí třeba děti o tom, že mouka neroste v regálech supermarketu.“
Podle Šimka je v Česku veřejně přístupných přes čtyři sta mlýnů, návštěva pěti set dalších se dá domluvit s vlastníky nebo provozovateli. „Já sám mám mnoho oblíbených mlýnů. Abych nejmenoval ty nejslavnější, kam po právu patří Hoslovice či mlýny ve skanzenech, doporučil bych jeden mlýn nedaleko Brna. Jde o Porčův mlýn v Býkovicích, který zachránila trojice kamarádů těsně před demolicí. Obnovili rybník naposledy zmíněný v 18. století. Zachránili vzácnou technologii z jiného dnes již zaniklého mlýna, nechali postavit vodní kolo a z bývalých chlévů udělali penzion. Jeden podobný příběh se rýsuje nedaleko Tábora. Díky společnému úsilí s kamarádem a zakladatelem stránek Prazdnedomy.cz Rendym se podařilo najít nového majitele pro mlýn Prachovna a již brzy se zde nejspíš budete moct ubytovat,“ vyjmenovává Šimek.
Porčův mlýn Foto: Vodnimlyny.cz Ne vždycky se ale podle Rudolfa Šimka s mlýnem dobře nakládá. „Mnoho mlýnů je adaptováno na bydlení a technologie většinou končí v kovošrotu. Je obrovská škoda, že ani jedno naše státem zřizované technické muzeum nemá kapacitu tyto stroje zachránit. Výrobců mlýnských strojů a turbín byly desítky a všechny stroje měly svůj vývoj. Dnes je těch strojů ještě relativně dost, ale myslím, že za pár let se nám již nepodaří sestavit vývojovou řadu mlecích stolic firmy Jos. Prokop a synové. A to tato firma vyvážela své výrobky do celého světa a byla špičkou v oboru. Bohužel nejde jen o mlecí stolice, ale také o reformy, loupačky, vysévače, koukolníky a mnohé další stroje,“ obává se molinolog.
Proto při svých výzkumech, které někdy předchází rekonstrukci, Šimek majitelům doporučuje, aby pro stroje našli druhotné využití. Pokud jde o podobu mlýnů jako takových, tam je prý dobré sehnat dobovou fotografii a mlýn uvést do „původního“ stavu. „Není špatné nad tím rozmýšlet způsobem – jak by to udělal pan mlynář? Takto jsem asi rok sekal trámy na opravu barokního krovu našeho mlýna. Je fajn používat základní materiály (dřevo, kámen, hlína, vápno) a studovat stavební řemesla našich předků,“ doporučuje Šimek, který sám ve starém mlýně se svou rodinou bydlí. Mlýny jsou podle něj v současnosti velice vyhledávané reality. „Každému mlýnu popřeji osvícené a poučené majitele, kteří je citlivě zrekonstruují a budou v nich trvale bydlet – to je pro každý mlýn to nejlepší,“ uzavírá Šimek.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
