Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu

Konec druhého zářijového týdne se stal v novotou, účelným designem a zabudovanými moderními prezentačními technologiemi zářící budově Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové (FIM UHK) začátkem nové tradice. Ve dnech 10. – 11. září se zde uskutečnil první ročník konference a workshopu Dobrá praxe v udržitelnosti cestovního ruchu. Konference byla uspořádána pod záštitou děkana FIM UHK doc. Ing. Václava Janečka, CSc., ministra životního prostředí doc. RNDr. Ladislava Mika, Ph.D., a ministra pro místní rozvoj Ing. Rostislava Vondrušky.

Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., představuje připravovanou strategii národních parků

Plenární zasedání zahájili přednáškou o udržitelnosti cestovního ruchu ve vztahu k ochraně přírody a krajiny zejména ve ZCHÚ Ing. Martina Pásková, Ph.D., z odboru politiky životního prostředí MŽP, a  doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc., z FIM UHK. V přednášce byla diskutována základní východiska, vize a přístupy udržitelnosti cestovního ruchu ve ZCHÚ. Významná byla i analýza mýtů a nepřesných tvrzení o udržitelnosti cestovního ruchu a uvedení případových studií a konkrétních příkladů. Nezbytnost optimalizovat environmentální působení cestovního ruchu pomocí systémového a strategického přístupu objasnila ve svém příspěvku „Udržitelné formy cestovního ruchu coby inovativní a zodpovědná cesta ke zvyšování konkurenceschopnosti“ Ing. Martina Pásková, Ph.D. Součástí jejího příspěvku byla také analýza stavu a trendů udržitelnosti cestovního ruchu, v souvislosti s níž prezentovala stávající a připravované aktivity MŽP – vznikající síť národních geoparků, přípravu vzniku tzv. „domů přírody“, systém značení poskytovatelů ekologicky šetrných služeb v cestovním ruchu a koncepční a metodický přístup k cestovnímu ruchu přírodně a krajinně cenných území (PKCÚ). Zdůraznila význam příkladů zavádění a provozování perspektivních forem udržitelného cestovního ruchu v tuzemsku a zahraničí a upozornila na faktory životaschopnosti těchto přístupů a produktů a možnosti a limity přenosu relevantních zkušeností z jiných regionů světa.

Na tento příspěvek tematicky bezprostředně navázala RNDr. Lenka Šoltysová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR), která podrobně popsala přípravu vzniku domů přírody jako moderní formy návštěvnických středisek CHKO. Na územích chráněných krajinných oblastí v České republice totiž chybí návštěvnická střediska, která by v souladu s koncepcí AOPK přijatou v roce 2008 vítala návštěvníky, informovala o fenoménech chráněného území a interaktivní formou vytvářela pozitivní vztah veřejnosti k ochraně přírody a krajiny.

Hlavními tématy konference byly udržitelnost cestovního ruchu ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, vlivy cestovního ruchu na kvalitu života místních obyvatel a environmentální kvalita v podnikání v ces­tovním ruchu a těmto ­tématům byly věnovány také tři odpolední paralelní sekce. Sekci Udržitelnost cestovního ruchu ve vztahu k ochraně přírody a krajiny vedla Ing. Martina Pásková, PhD., sekci Vlivy cestovního ruchu na kvalitu života místních obyvatel vedl doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc., a sekci Environmentální kvalita v podnikání v cestovním ruchu vedl Mgr. Michal Trousil.

Posterová sekce – prezentace doc. J. Štyrského

V sekci Udržitelnost ces­tovního ruchu ve vztahu k ochraně přírody a krajiny se Mgr. Ondřej Vítek, Ph.D., z AOPK ČR, věnoval způsobům metodického ovlivňování rekreačních a sportovních aktivit v ZCHÚ odbornou skupinou pro rekreaci, sport a turistiku založenou při AOPK ČR, která monitoruje využívání ZCHÚ jednotlivými outdoorovými aktivitami, jejich vlivy na přírodu a krajinu a diskutuje způsoby optimalizace dopadů těchto aktivit. Závěry popisného charakteru i metodická doporučení jsou odbornou skupinou publikovány formou metodických listů, z nichž zpracovány jsou již horolezectví, cyklistika a geocaching.

V sekci Vlivy cestovního ruchu na kvalitu života místních obyvatel Ing. Hana Řehořková prezentovala historii, podmínky a problémy rozvoje ekoagroturismu v ČR s důrazem na podhorské a horské oblasti. Jak se změnily názory rezidentů a místních samospráv na apartmánové domy, objasnila RNDr. Dana Fialová. Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc., ve svém příspěvku Management turismu v přírodně a krajinně cenných územích představil koncept metodiky pro management turismu v PKCÚ z hlediska správ ZCHÚ a zdůraznil důležitost souvisejících systémových změn.

Úvodní stránka prezentace o Latinské Americe

V sekci Environmentální kvalita v podnikání v ces­tovním ruchu vystoupil Ing. Zdeněk Hodek s pří­spěvkem na téma negativních externalit a ekonomických aspektů v cestovním ruchu. Diskusi zde vyvolalo zejména vyjádření, že pokud chceme snížit přetíženost oblíbeného parku, můžeme vybudovat park nový a konkurenční. Další příspěvek Ing. Michala Buriana, Ph.D., a jeho kolegyně Ing. Kateřiny Gryndlerové poté nastiňoval možnosti a problémy hodnocení udržitelnosti ve službách cestovního ruchu. Velmi zajímavé v tomto kontextu byly např. konkrétní propočty úspory nákladů v případě zavádění ekologicky šetrných technologií či upozornění na problémy spojené s roztříštěností nabídky různých ekologických značek či certifikací, které mnohdy zaostávají za vývojem v reálné praxi. Jako poslední vystoupil s příspěvkem Ing. Martin Musil, který prezentoval možnosti budoucího využití počítačového programu pro modelování toku turistů v destinaci. Diskuse se rozpoutala zejména k otázce náročnosti získávání dat pro tento systém a vysoké míry redukce sociální reality.

Po skončení odpoledního odborného programu Ing. Martina Pásková, PhD., a  doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc., provedli posluchače fotografiemi z cest po Latinské Americe a zdůraznili různé podoby a přístupy k udržitelnému cestovnímu ruchu Mexika, Ekvádoru, Peru, Chile, Bolívie, Venezuely a Velikonočního ostrova (Rapa Nui). Paralelně s touto prezentací probíhala posterová sekce, na níž byl Hanou Slavíčkovou ze Správy KRNAP představen přístup k regulaci aktivit cestovního ruchu na území Krkonošského národního parku. Zmínila, že na území nejstaršího národního parku se díky poměrně velké nadmořské výšce hor, zachovalému přírodnímu prostředí, poměrně vyvinuté občanské vybavenosti a dalším specifikům území střetává řada zájmů veřejných i soukromých aktivit v oblasti turismu a rekreace. Konstatovala, že snahou správy KRNAP je koordinace těchto tradičních i nově se objevujících turistických aktivit na omezeném území KRNAP v rámci možných právních nástrojů a za pomoci jednání s dotčenými subjekty. Dalším zástupcem MŽP v posterové sekci s „živými ukázkami“ mobilního terénního informačního systému (jeho prezentace Mobilní kódy jako pokus o oslovení nových cílových skupin začala již po plenárním zasedání) byl Mgr. Michal Petrus. Doc. PaedDr. Jiří Štyrský, CSc., se na příkladu několika zemí zabýval percepcí krajiny jako významného faktoru motivace a prožitkovosti cestovního ruchu. Hana Hostinská představila dosavadní výsledky výzkumu intenzity, forem a dopadů cestovního ruchu v oblasti Adršpašsko-Teplických skal v rámci spolupráce FIM UHK a správy CHKO Broumovsko.

V pátek 11. 9. 2009 dopoledne proběhlo pod vedením doc. ­PaedDr. Jiřího Štyrského, CSc., jednání sekce Vzdělávání pro udržitelný cestovní ruch. V prvním příspěvku se Ing. Marek Koňařík věnoval vztahu kulturních památek a jejich místa v základním vzdělávání v České republice. Jeho podrobné průzkumy na vybraných základních školách dokazují, že kulturní památky mají svoje pevné místo ve vzdělávacím procesu a že je zde ještě velmi mnoho rezerv, což při jistém programovém rozvolnění učiva na základních školách je příležitostí k posílení problematiky kulturních památek ve výuce i výchově. Přednášející vyvolal také poměrně vášnivou diskusi tvrzením, že cestovní ruch se bez památek neobejde, ale památky bez cestovního ruchu ano. Následné vystoupení Ing. Zbyňka Kuny se věnovalo výhledům cestovního ruchu v rámci stávajících ekonomických a sociálně geografických trendů ve vazbě na možnosti rozvoje agroturismu v České republice. Dalším příspěvkem byla zajímavá sociologická studie Mgr. Michala Trousila na téma Sociálně inkluzivní funkce cestovního ruchu, kde se autor zabýval sociologickými aspekty intolerance, různých společenských fobií a v druhé části příspěvku na konkrétním příkladě kulturních neformálních aktivit dokazoval možná řešení tlumení negativních společenských jevů. Třetí příspěvek doc. PaedDr. Jiřího Štyrského, CSc., představil problematiku moderního pojetí vzdělávání v cestovním ruchu, což plyne již z názvu příspěvku Preference zážitkové turistiky a rekreace v současném cestovním ruchu a příprava odborníků – tvůrců a propagátorů produktů turismu. Autor zdůraznil především ­jisté inovační předměty a obsahy moderního vzdělávání, jako jsou např. geopsychologie nebo animace atraktivit.

Mgr. Michal Petrus při prezentaci mobilního IS

Druhou páteční sekcí byla sekce Udržitelnost ces­tovního ruchu ve vztahu k ochraně přírody a krajiny, kterou vedl doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc. Mgr. Tomáš Kvasnička, MA, se spoluautorkou Ing. Hanou Hermovou se ve svém příspěvku Udržitelné stezky jako moderní nástroj managementu návštěvnosti zamýšleli nad současným stavem (ne)vytváření infrastruktury stezek v lesích, přičemž citlivě odlišovali značení a budování nových stezek a jejich využitelnost různými uživateli. Zdůraznili roli kvalitní sítě stezek jako faktoru výrazně usměrňujícího toky návštěvníků. Systémovou diskusi v několika rovinách (systematičnost výstavby stezek a jejich značení, vztahy jejich uživatelů a jejich prostorové nároky, efektivita) vyvolal Ing. Martin Musil svým příspěvkem Problematika zavádění jezdecké turistiky do systému turistických tras v aspektu udržitelného rozvoje území. Ve svém příspěvku se věnoval mimo jiné konfliktům při značení stezek a úvaze nad strategií jejich regionálního rozvoje. Ing. Jana Kramulová v příspěvku Cestovní ruch v rámci statistik ČSÚ jednotlivých krajů ČR na téma trvale udržitelného rozvoje doložila zatím malou pozornost krajů k problematice udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Z jejího příspěvku bylo zřejmé, že zatím vůbec neexistuje systém indikátorů udržitelnosti cestovního ruchu, který by začal být ve statistice cestovního ruchu využíván.

Konference byla zakončena plenárním jednáním, na němž se účastníci konference shodli na potřebě pořádat takto tematicky zaměřenou konferenci pravidelně. Závěry konference a současně i motto a inspirace pro další ročník budou postupně formulovány na stránkách konference: http://fim.uhk.cz/sustour  v rámci diskusní skupiny. Zaznělo i poděkování organizátorům konference za její přípravu a konání v nádherných prostorách FIM UHK.

Příští ročník konference se uskuteční ve dnech 13. a 14. 9. 2010 opět v prostorách FIM UHK. ­Nechte si proto na něj místo ve svých diářích a přihlaste se včas, projektovaná kapacita konference je 350 účastníků.

Text: Josef Zelenka, Jiří Štyrský, Michal Trousil
Foto: Kateřina Tichá

www.uhk.cz/fim