Eva Torčíková: Čím těžší podmínky, tím větší potřeba spolupráce

Jestlipak víte, co je to klastr? Definice říká, že jde o geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkrétním oboru i firem v příbuzných oblastech, které spolu soutěží, ale také spolupracují, mají společné znaky a doplňují se. Toto vymezení platí také pro sféru cestovního ruchu, jakkoli se české a moravské regiony do klastrové spolupráce příliš nehrnou. Světlou výjimku tvoří Moravskoslezský klastr cestovního ruchu (KLACR), který si dal za úkol vytvořit z regionu severní Moravy prestižní tuzemskou a incomingovou destinaci. Více se dozvíte z následujícího rozhovoru, který jsme vedli s ředitelkou KLACRu Mgr. Evou Torčíkovou.

Paní ředitelko, zdá se, že Moravskoslezský kraj je doslova průkopníkem v realizaci klastrů. Vznikl zde první klastr v České republice – Moravskoslezský strojírenský klastr (2003) – a Moravskoslezský klastr cestovního ruchu je tuším také jediný svého druhu u nás. Co vás vedlo k jeho založení? Čím to je, že region severní Moravy je v iniciaci klastrů tak aktivní?

Myslím si, že důvodů bude několik. K vysvětlení využiji svůj původně vystudovaný obor – matematiku, a použiji funkci přímé a nepřímé úměrnosti. Přímá úměrnost: se vzrůstající vzdáleností od Prahy roste náročnost na schopnosti firem či jedinců k vlastnímu prosazení (smích). Nepřímá úměrnost: čím těžší podmínky, tím větší potřeba spolupráce. Samozřejmě že vždy je důležitá také existence motivace ke spolupráci a role aktivního iniciátora.

V minulosti tuto roli sehrálo Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje (nyní člen našeho klastru), které bylo spolu s Agenturou pro regionální rozvoj u zrodu řady klastrů v našem kraji včetně vámi zmiňovaného strojírenského klastru. Nyní je zde devět fungujících klastrů. V případě Moravskoslezského klastru cestovního ruchu byla hlavním iniciátorem regionální agentura cestovního ruchu Beskydy – Valašsko se sídlem v Novém Jičíně za vydatné metodické pomoci ARR – Agentury pro regionální rozvoj z Ostravy a její ředitelky PaedDr. Pavly Břuskové. Odborná literatura, která se věnuje klastrovým organizacím, uvádí profesora M. Portera – zakladatele myšlenky klastrové spolupráce – jako „otce klastrů“. Dovolím si to parafrázovat a uvedu, že Moravskoslezský kraj má silné a početné zastoupení klastrů díky „matce klastrů“ Pavle Břuskové.

Klastry jsou efektivním hybatelem rozvoje spolupráce jednotlivých firem a institucí v regionu. Jakou roli v tomto „společenství“ hrají vzdělávací subjekty, vyšší odborné školy, univerzity…? Je jejich úloha v klastru cestovního ruchu nezastupitelná?

Pro cestovní ruch je právě lidský faktor a jeho kvalita tou nejvyšší devízou, proto také vzdělávání a výchova hrají významnou roli. Spolupráci veřejného a soukromého sektoru se vzdělávací sférou považujeme za velmi přínosnou z více hledisek. Pro odborné školy, tím myslím jak vysoké, tak vyšší i střední školy, je kontakt s praxí nutný pro zvýšení uplatnitelnosti jejich absolventů a tím zlepšení vlastní prestiže. Student, který je již v průběhu studia konfrontován (pozitivně i negativně) s realitou zvoleného oboru, je také lépe akceptován subjekty působícími v oboru. Ze strany firem je zvýšení ochoty poodhalit know-how krokem ke zvýšení kvality. Právě to „společenství“ v klastru umožní zvýšit vzájemnou důvěru a sníží míru kritiky, která někdy mezi těmito sektory panuje. Díky diskusím, konzultacím a vzájemným sdělováním svých problémů se lépe hledají cesty ke spolupráci. Příkladů je za necelý rok od vzniku KLACRu mnoho – od zadání témat bakalářských prací, bleskových marketingových výzkumů a kreativních námětů nových letáků a jejich překladů až po komplexní přípravu společných vzdělávacích projektů.

Jaké jsou hlavní přínosy pro členy klastru?

Pro odpověď na tuto otázku použiji jednoduchý anagram, který používám při prezentacích: K – komunikace a informace, L – lidský faktor a jeho kvalita, A – aktivita, S – snížení nákladů, T – turistický potenciál a jeho využití, R – reklama.

Mohla byste stručně popsat jednotlivé fáze vzniku klastru cestovního ruchu? Jak se vůbec podaří seskupit a vzájemně provázat firmy, dodavatele, regionální instituce, školy, poskytovatele služeb apod. do jednoho celku?

Fáze vzniku klastru se dají obecně členit: 1) klastr (prostředí vhodné k dosahování cílů na bázi klastrové spolupráce), 2) klastrová iniciativa (probíhá mapovací a přípravná fáze založení organizace na bázi klastru), 3) klastrová organizace (organizace určité právní formy již vznikla). Iniciační a mapovací fáze Klastru cestovního ruchu byla zahájena na základě závěrů Konference cestovního ruchu Beskydy – Spolupráce veřejného, vzdělávacího a soukromého sektoru, s vizí založení klastru, na kterých se shodli účastníci v počtu 85 osob 4. prosince 2007 v Trojanovicích. Na základě usnesení byly stanoveny konkrétní kroky včetně realizace workshopů, kde se účastníci dohodli na bariérách, které by bylo možné z pozice klastru řešit, dále bylo představeno fungování klastrů. Cílem druhého workshopu bylo dohodnout se na společných projektech budoucí klastrové organizace, které budou definované bariéry postupně odstraňovat a rozvíjet sektor cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji.

V jaké právní či administrativní poloze Moravskoslezský klastr cestovního ruchu funguje? Kolik má členů a jak je financován?

Při zakládání jsme zvažovali možnosti právních forem a zvolili si formu občanského sdružení – takže KLACR je občanským sdružením zaregistrovaným na ministerstvu vnitra od 17. října 2008. Počet zakládajících členů byl 15, nyní má 25 členů. Někteří členové však jsou sami vícečlennou organizací nebo zastupují geograficky větší územní celky. Pro příklad uvedu již zmiňovanou agenturu Beskydy – Valašsko a Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, dále Regionální radu rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci nebo Asociaci hotelů a restaurací České republiky (AHR), která sdružuje ubytovací zařízení.

Můžete zmínit ještě některé významné členy KLACRu ?

Na prvním místě bych jmenovala (snad se na mne ostatní členové nebudou zlobit) CK Juhász s jejím majitelem v čele. Byl to právě pan Juhász, který hned v začátcích mé aktivity založení společnosti klastrového typu uvěřil vizi klastru a uviděl možnosti pro rozvoj cestovního ruchu v kraji, které budou vycházet ze spolupráce veřejného, soukromého a vzdělávacího sektoru. V současné době není jedinou členskou cestovní kanceláří – přidaly se CK Favorit a CK ATIS jako významní partneři, kteří mohou turistickou nabídku lépe posunout ke klientům. Myslíme také na významné spojení s informačními centry i drobnými podnikateli. Důležitý partner zastupující dopravce je Letiště Ostrava a z hotelů jmenuji Hotel ATOM Ostrava, Gong ze Štramberku, areál hotelů Sepetná v Beskydech či Sporthotel Kurzovní v Jeseníkách. Významným členem je Regionální muzeum v Kopřivnici a také partneři ze sektoru připravujícího „budoucnost cestovního ruchu“ – Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, AHOL – vyšší odborná škola z Ostravy, SŠ EDUCA z Nového Jičína a nově Střední škola společného stravování z Ostravy-Hrabůvky. Za podnikatelský sektor, který není právě spojován s cestovním ruchem, ale díky svým aktivitám ho významně posiluje, jmenuji OKD s jejím Muzeem Landek. V rámci tohoto krátkého výčtu bych ráda upozornila, že se snažíme o zastoupení nejen všech odvětví cestovního ruchu, ale také o geografické propojení celého regionu.

Můžete čtenářům přiblížit hlavní problémy, se kterými se při své práci setkáváte? České i moravské regiony jsou v rámci své propagace známy svou „marketingovou roztříštěností“ a nejednotností. Řešíte v Moravskoslezském kraji podobné těžkosti?

Máte pravdu, tento problém existuje, ale ne vždy je na vině nejednotnost a nechuť spolupracovat. Stále více jsem přesvědčená, že problém je v komunikaci a ve špatné informovanosti. Tím myslím horizontální i vertikální úroveň přenosu informací. Často se v dobrém úmyslu připravují projekty a marketingové aktivity bez vzájemné provázanosti nebo bez návaznosti na již proběhlé aktivity. Často se nevyužívá návaznosti ani na celostátní projekty, a to jen proto, že se o nich neví. Víme o několika příkladech, kdy se dělají stejné nebo podobné věci dvakrát. Toto bychom chtěli díky členství mnoha subjektů a také díky aktivnímu členství v jiných organizacích eliminovat (odstranit úplně se nám to asi nepodaří). Jednoduchým příkladem je informace o aktivitě agentury CzechTourism – o projektu Kudy z nudy. Zjistila jsem, že právě poskytovatelé zajímavých aktivit v regionu o této možnosti zapojení do propagace, která je dokonce zdarma, vůbec nevědí. Dalším příkladem je vydání propagačního materiálu o gastronomické nabídce v regionu bez spolupráce s AHR, která mohla tento produkt dokonce zkvalitnit o další nabídku. Vrátím se však k vaší otázce – pokud jde o sladění marketingových kroků, musím říct, že spolupráce s „krajem“ a ostatními managementy turistických oblastí se výrazně zlepšila. Všichni spolupracujeme v rámci projektu Kraj mnoha barev a příležitostí II., mezi jehož výstupy patří řada společných materiálů i výstavnické aktivity. Rovněž společná příprava prezentace na Ukrajině je důkazem vzájemného respektu a sledování společného cíle – zkvalitnění turistické nabídky za účelem zvýšení návštěvnosti Moravskoslezského kraje. V těchto dnech bude schválena Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu na léta 2009 – 2013, ve které jsou vymezeny kompetence partnerů a nastíněny projektové záměry. KLACR je v ní popsán jako významný partner, který mj. zastupuje podnikatelský a odborný vzdělávací sektor.

Text: Jan Pomykal; Foto: KLACR

www.klacr.cz