Eva Valjentová: Zápis lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCOby byl zásadním krokem pro rozvoj celého regionu

Akční Karlovarský kraj. I takový titulek by snesl rozhovor s Ing. Evou Valjentovou, radní pro kulturu, památkovou péči, lázeňství a cestovní ruch. Chtěli jsme v něm postihnout širokou škálu aktivit a projektů, kterým se kraj věnuje, a vyzdvihnout základní krajské priority nejen v oblasti cestovního ruchu. Zde je výsledek.

Od vašeho nástupu do funkce radní uteklo velmi rychle již půl roku. Musela jste za tu dobu jistě vstřebat mnoho nových informací a zkušeností. Jaký byl váš první půlrok ve funkci a jak se promítl ve vaší další práci? Jaké priority jste si nastavila?

Rozhodně hektický. Velice rychle se člověk musel zorientovat v poměrně široké problematice. Od oblasti kultury přes problémy v péči o památky, starosti cestovního ruchu až po lázeňství. Ačkoli jsou to na první pohled různé oblasti, velice úzce spolu souvisí a řešení problémů na jedné straně se promítá a odráží ve fungování na straně druhé. Co se týká priorit, v dnešní době bude hlavní úkol udržet stávající podporu, kterou kraj poskytoval v uplynulých letech ve všech oblastech. Dále i přes obtížnou finanční situaci rozvíjet aktivity, které by přispěly k rozvoji cestovního ruchu a současně s tím napomohly k podpoře dalších kulturně-společenských aktivit a přinesly i finance prospěšné obnově našich památek, na které je Karlovarský kraj bohatý. Je to především dokončení projektů z Akčního plánu Karlovarského kraje, jako je například Česko-Bavorský geopark nebo obnova sokolovského zámku, ale také nové projekty.

V oblasti kultury připravujeme nový projekt „Děti a kultura“, který navazuje na obdobný, už fungující „Mládež a kultura“, který se ovšem týká pouze středoškolské mládeže. Nový projekt, by se měl týkat základních škol a pomoc by měla směřovat hlavně do menších obcí, tak aby i děti z těchto škol mohly navštěvovat divadla, galerie a muzea. Do tohoto projektu bychom se chtěli zapojit spolu s většími městy našeho regionu. Příprava je teprve na začátku a doufám, že se nám podaří přesvědčit představitele vybraných měst, aby se s námi na tomto projektu podíleli. Pro podporu rozvoje cestovního ruchu bychom chtěli navázat užší spolupráci se subjekty podnikajícími v rámci cestovního ruchu, především poskytovateli služeb a provozovateli cílových míst (památky, sportovní areály aj.). Pro nejbližší období je v této oblasti nedůležitější najít taková doporučení, která by zmírnila dopady finanční krize u nás.

Jak se vyvíjí situace kolem kandidatury lázeňského trojúhelníku na zápis do kulturního dědictví UNESCO? Média nedávno zaznamenala nepříliš citlivou výstavbu některých objektů v Karlových Varech, která by mohla případné členství v prestižním památkovém seznamu ohrozit…

V současné době je před námi jednání mezi zástupci Karlovarského kraje a zástupci samospráv měst lázeňského trojúhelníku – Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Na tomto jednání by měli být od primátora Karlových Varů i od starostů Mariánských Lázní a Františkových Lázní vyřčeny termíny jednání městských zastupitelstev, kde bude zápis na prestižní seznam UNESCO projednán. Neumím si představit, že usnesení zastupitelstev jmenovaných měst by nebyla pozitivní. Zápis na tento seznam by znamenal mnoho nejen pro „Lázeňský trojúhelník“. Byl by samozřejmě velmi zásadním krokem pro rozvoj cestovního ruchu v celém regionu. Pro podporu této myšlenky vydal Karlovarský kraj na přelomu dubna a května letošního roku publikaci „Západočeský lázeňský trojúhelník – západočeské lázně vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví UNESCO“. Publikace autorů Lubomíra Zemena, Karla Kuči a Věry Kučové prezentuje především architektonické hodnoty tří měst lázeňského trojúhelníku. Současně jsme vydali brožuru o Císařských lázních v Karlových Varech.

Mariánské Lázně

Při poslední návštěvě nedávno odstoupivšího ministra kultury Václava Jehličky byla na tiskové konferenci, která proběhla v Císařských lázních, řeč i o stavební situaci v památkové zóně Karlových Varů. Bylo konstatováno, že i přes některé nevhodné stavební zásahy má památková zóna města stále takové hodnoty, že si zápis na seznam UNESCO zaslouží. Je ovšem třeba zamezit dalším neuváženým stavebním aktivitám, které by památkově chráněné území poškozovaly. Na zmiňované tiskové konferenci bylo rovněž řečeno, že primátoru Karlových Varů Werneru Hauptmannovi na zápisu do UNESCO velmi záleží, a bude proto stavební činnost ve městě osobně sledovat.

Do majetku kraje také patří krásné staré Císařské lázně. Jaký další osud je čeká?

V současné době je zpracovávána projektová dokumentace do úrovně územního rozhodnutí. Není tajemstvím, že v revitalizovaném objektu Císařských Lázní má být stálá muzejní expozice regionálního a evropského lázeňství, expozice filmového umění a Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, nový multifunkční sál, společné krajské a městské infocentrum a v neposlední řadě by zde měl mít své prostory Karlovarský symfonický orchestr. Vše samozřejmě záleží na tom, zda bude mít Karlovarský kraj k dispozici potřebné finanční prostředky. Nebude to jednoduché, ale věřím, že nikoli nemožné. Možností je několik a na všech Karlovarský kraj pracuje. Jednou z reálných možností jsou samozřejmě prostředky z Evropské unie. Situaci by mohlo pomoci i prohlášení tohoto výjimečně hodnotného objektu za národní kulturní památku. Krajský úřad již potřebný návrh odeslal ministerstvu kultury.

Karlovarský kraj úspěšně podporuje výstavbu cyklostezek na svém území. Na krajském webu je dokonce umístěn samostatný cykloportál. Mohla byste nám přiblížit některé konkrétní projekty, které jsou pro milovníky cykloturistiky realizovány?

Jednou z priorit rozvoje cestovního ruchu je podpora výstavby cyklotras. Pro letošní rok jsou připraveny projekty pro podání žádostí z Regionálního operačního programu na výstavbu dalších úseků cyklotras v našem regionu. Mezi ně patří pokračování trasy podél Ohře od Kynšperka nad Ohří směrem k Chebu, Sokolov – Královské Poříčí a průjezd Loktem. V letošním roce bude dokončena cyklotrasa Sokolov – Kynšperk nad Ohří, financovaná v rámci rekultivace území po těžbě, a další v letošním roce dokončená cyklostezka financovaná městem Cheb za podpory Karlovarského kraje, a to ze Slapan do Chebu. Pro příští rok jsou v přípravě projekty v Karlových Varech, a to trasa mezi Intersparem a Kauflandem, další okolo závodiště a poslední Dalovice – Šemnice – Kyselka. Vedle těchto projektů kraj každoročně přispívá částkou okolo 400 tisíc korun na značení cyklotras. V letošním roce obdrží Klub českých turistů na značení asi 100 kilometrů cyklostezek 446 tisíc korun. Dále se připravuje asi 20 projektů zhruba za 5 milionů korun na rozvoj další infrastruktury.

Karlovarský kraj je kromě lázeňství spojován také se silnou hornickou tradicí. Snaží se kraj nebo jednotlivé municipality podporovat revitalizaci technických památek vázaných na bývalou montánní činnost?

Kraj se samozřejmě snaží hornickou tradici v regionu prezentovat, a to především prostřednictvím autentického prostředí a techniky s ním spojené. Důkazem je rok co rok navštěvovanější pobočka sokolovského muzea v Krásně, kde lze vidět například unikátní těžní stroj z bývalého hlubinného dolu Marie. Vyhledávanou atrakcí je také jízda opravdovým důlním vláčkem. Zajímavá a poučná je i návštěva části zprovozněné štoly Barbora v Jáchymově nebo Pluhova domu – Muzea v Horním Slavkově. Pokud jde o připravované projekty, je třeba jmenovat projekt Česko-Bavorský geopark, jehož stěžejním návštěvnickým programem bude středověké důlní dílo – národní kulturní památka – Důl Jeroným u zaniklé obce Čistá ve Slavkovském lese. Karlovarský kraj rovněž chystá účast v dalším mezinárodním projektu Montanregion, do kterého se zapojí společně se Saskem a Ústeckým krajem.

Určitě je třeba zmínit se o rekultivovaných územích, kde si v poměrně krátké době získalo přízeň koupaliště Michal nebo velmi kvalitní golfové hřiště Golf Sokolov. Nečekaně atraktivní se stala návštěva tzv. Písečáku – vyhlídky, ze které je možné spatřit velkolepé panoráma povrchového lomu Družba poblíž Nového Sedla. I tuto podívanou je možné zařadit mezi atraktivity Karlovarského kraje. Bylo by nespravedlivé, pokud jde o hornickou tematiku v expozicích Krajského muzea Karlovarského kraje, nezmínit se o účinné spolupráci Karlovarského kraje se Sokolovskou uhelnou, která má významný podíl na mnoha aktivitách a bez jejíž sponzorské pomoci by zmiňované expozice nebyly na tak vysoké úrovni.

Text: Jan Pomykal a Eva Frindtová
Foto: archiv Karlovarského kraje a CzechTourism