Zajímá vás, jak se Češi a Slováci stravují během svých dovolených a výletů? A jak hodnotí gastronomické služby nabízené podniky v Česku a na Slovensku? Odpovědi najdete ve výsledcích rozsáhlého výzkumného projektu „Gastroturistika a veřejná gastronomie“, který realizuje Ústav lázeňství, gastronomie a turismu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a Katedra turismu a hotelového managementu Fakulty managementu Prešovské univerzity v Prešově.
K hlavním záměrům projektu patří zmapování stravovacích zvyklostí a názorů návštěvníků vybraných gastronomických zařízení v zkoumaných státech na veřejné stravování a gastroturismus. Objektem zkoumání byli návštěvníci stravovacích zařízení asi v 20 okresech České a Slovenské republiky a výsledky představují odpovědi nejméně 1 600 respondentů v každé zemi. Byl volen různý typ stravovacích zařízení: kavárny, hotelové restaurace, vinárny a vinotéky, samostatné restaurace a pizzerie.
Z hlediska struktury českých a slovenských respondentů jsou menší rozdíly. Místní návštěvníci restaurace tvořili na Slovensku 52 %, v Čechách jen 42 %. Tomu odpovídá i rozdíl v podílu těch, kdo se na výletě nebo dovolené jdou do restaurace najíst. V Čechách je to 42 %, na Slovensku 31 %. Z toho vyplývá, že Češi na dovolené nebo výletě častěji navštěvují restaurace proto, aby se zde naobědvali nebo navečeřeli.
Zajímalo nás, jakou roli hraje forma stravování při plánování dovolené. Rozdíly mezi odpovědí českých a slovenských respondentů se příliš nelišily. Velmi důležité nebo částečně důležité je to pro 67 % slovenských a 72 % českých občanů.
Nejčastěji využívaná forma stravování při dovolené je u českých turistů polopenze (35 %) a následuje all inclusive (27 %), u slovenských turistů 30 % využívá all inclusive a 26 % polopenzi. Možnosti vlastního vaření preferuje v obou komunitách jen kolem 14 % respondentů. V tomto směru se chování českých a slovenských turistů od devadesátých let minulého století, kdy jsme měli pověst „paštikářů a batůžkářů“, kteří mají hluboko do kapsy a návštěvu restaurace si prostě nemohou dovolit, výrazně změnilo.
Graf 1 – Struktura respondentů z hlediska motivace k návštěvě restaurace
Zajímalo nás, jak se Češi a Slováci stravují při jednodenních výletech nebo krátké dovolené. Opět nejsou výrazné rozdíly mezi oběma skupinami respondentů. Téměř vždy nebo občas využívá veřejná stravovací zařízení v Čechách 77 % a na Slovensku 75 % obyvatel.
Předmětem výzkumu byla i návštěva veřejných stravovacích zařízení v místě bydliště. Z výzkumu vyplývá, že téměř denně nebo několikrát týdně navštíví na Slovensku stravovací zařízení 37 % obyvatel, zatímco v Čechách 31 %.
Názory na kouření ve stravovacích zařízeních v Čechách byly již předmětem samostatného článku v tomto časopise (VANÍČEK, J. Gastronomie, gastroturistika a kouření. In: COT business. červenec/srpen 2016, s. 22–23). Zde chceme uvést rozdíly mezi názory českých a slovenských respondentů. Dalo by se říci, že postoje respondentů odpovídají konečné legislativní úpravě v dané zemi. V České republice, kde je úplný zákaz kouření v restauracích, s tímto souhlasí 60 % respondentů a pro oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky je jen 23 %, na Slovensku, kde je možno provozovat oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky je pro úplný zákaz jen 48 % respondentů a pro oddělené prostory pro obě skupiny 34 %. V dalších variantách odpovědí nejsou rozdíly (ponechat na provozovateli 11 %, nekouřit při podávání jídel 5 %, neomezovat kouření vůbec 2 %).
Zajímal nás i názor respondentů na stravování v provozech rychlého občerstvení (fast food). Rozdíly v názorech Čechů a Slováků na tuto otázku se opět statisticky významně neliší. S nabízenou možností odpovědi „nevadí mi a sám je používám“ souhlasilo průměrně 31 % respondentů, 52 % z nich odpovědělo, že jim tato stravovací zařízení nevadí, ale sami je nevyužívají nebo navštěvují jen výjimečně. Až 17 % respondentů nabídku těchto zařízení považuje za nezdravou a je toho názoru, že by se jejich provoz měl regulovat.
Oslovení respondenti nejen rádi cestují, ale zároveň pro ně gastronomie představuje oblast zájmu a rádi se v ní vzdělávají. Celkově až 70 % slovenských respondentů označilo, že se o gastronomii ve formě kuchařských knih či pořadů v TV zajímá pravidelně, občas nebo alespoň výjimečně. U českých respondentů je to dokonce 76 %. Zbytek se o gastronomii nezajímá.
Graf 2 – Které země považují Češi a Slováci za gastronomicky zajímavé
V rámci dovolené respondenti rádi poznávají místní produkty a kulinářské speciality. V tomto se čeští a slovenští turisté neliší. V tomto případě byly rozdíly mezi oběma skupinami opravdu minimální, takže tři pětiny respondentů označilo tento atribut dovolené za velmi, resp. částečně důležitý. Nezájem o takové lokální služby projevily pouze 4 % dotázaných.
Zjišťovali jsme také, jakou zemi považují respondenti za zajímavou. Respondenti mohli uvést maximálně tři země. Pořadí prvních třech zemí je totožné: Itálie (27 %), Francie (18 %) a Řecko (16 % v Čechách). Na třetím až čtvrtém místě je na Slovensku Maďarsko (12 %), zatímco v Česku získalo Maďarsko jen 5 % příznivců.
Byla jen jediná otázka, kde se výsledky v Česku a na Slovensku zásadně lišily. Jednalo se o otázku „Co považujete za tradiční české nebo slovenské jídlo?“. Coby tradiční slovenský pokrm se nejčastěji objevily různé druhy halušek (brynzové, zelné, tvarohové), dále pirohy, bramboráky, zabijačkový talíř (jitrnice, klobása, kysané zelí), luštěninové polévky (fazolová, hrachová, čočková), kynuté koláče (záviny, buchty, škvarkovníky, zelníky). Nejčastěji respondenti označili halušky (32 %) a pirohy (21 %). Mimo nabízených možností označili respondenti za tradiční slovenský pokrm i kapustnicu, mačanku („Kyselý“ – staré lidové jídlo – omáčka nebo hustá polévka – ze severovýchodního Slovenska, připravené ze šťávy z kysaného zelí, mouky a hub) či škubánky.
Graf 3 – Které pokrmy považují Češi a Slováci za národní
Za tradiční české pokrmy označili respondenti vepřové s knedlíkem a se zelím (34 %) a svíčkovou na smetaně s knedlíkem (30 %). Na rozdíl od odpovědí získaných od slovenských respondentů jsou všechny další české „národní“ pokrmy výrazně méně preferované. Jsou to guláš, bramborák, ovocné knedlíky a kulajda (vždy jen 9 až 7 %). Zajímavé však je, že pokud jsme se respondentů zeptali, co by nabídli cizinci jako českou specialitu, pak to byly právě bramborové placky připravované v každém regionu poněkud jiným způsobem.
 |
 |
Odpověď na otázku, co respondenti považují za typicky národní nápoj, byly sice v obou skupinách na prvních čtyřech místech stejné nápoje, preference se však v obou zemích výrazně liší. Zatímco v Čechách byla nejčastější odpověď „pivo“ (50 %), tento nápoj preferovalo na Slovenku jen 29 % respondentů. Na Slovensku převládl názor, že nejtypičtějším slovenským nápojem je slivovice (44 %). Na druhém místě je v obou zemích víno, v Čechách je to však 26 % a na Slovensku 14 %. Ostatní nápoje činily početnou skupinu, ale z celkového počtu odpovědi to byla jen jedna osmina respondentů.
Foto: Shutterstock.com
Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
