Geopark Joachima Barranda – je potřeba informovat a motivovat všechny aktéry

Jak fungují české geoparky a co by se na jejich činnosti dalo zlepšit? Jaká by měla být role geoparku v procesu destinačního managementu a vytváření partnerství v turistické destinaci? Takové otázky si kladla Romana Červinková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Její diplomová práce „Zakládání geoparků v konceptu udržitelného rozvoje na příkladu kandidátského geoparku Joachima Barranda“ jí vynesla první místo v soutěži o nejlepší studentskou práci, kterou letos již potřetí vyhlásila agentura CzechTourism.

Proč jste si jako téma své práce vybrala právě kandidátský geopark?

Pravdou je, že jsem nejprve chtěla zpracovávat téma úplně jiné, byť mělo být také z oblasti cestovního ruchu. Na školení geoprůvodců, kterou pořádala zakládající Agentura Koniklec, mě problematika geoparku tak nadchla, že jsem téma na poslední chvíli změnila. Na území kandidátského geoparku bydlím, mám to tady ráda a myšlenka něco zajímavého tu vytvořit, se mi zalíbila.

Jak hodnotíte současný management zakládání Geoparku Joachima Barranda?

Současný management, jak jsem po­měrně obsáhle uváděla v diplomové práci, má mnoho mezer, mezi kterými nejsou žádné mosty. Zdá se nesystematický a celkově je do něj vkládáno málo energie.

Jak se k záměru vzniku geoparku staví místní lidé?

To dost záleží na tom, kde místní bydlí a jak se zajímají o dění ve své obci. Rezidenti v obcích turisticky poměrně vytížených se staví ke geoparku spíše pasivně až negativně, naopak například občané obce Koněprusy byli ze záměru nadšení. Lidé jsou často otevření k oživení cestovního ruchu, k vytvoření přiměřené turistické infrastruktury, ale většinou se shodují na tom, že by „to nechtěli mít před barákem“. S čímž může být problém, neb někdo to „mít před barákem“ většinou musí. Zastupitelé obcí se obvykle ke geoparku stavěli spíše pasivně, tam jasně převládají ekonomické hodnoty a zájem zapojit se aktivně do projektu geoparku spíše jen za předpokladu hmotného zisku v dohledném období.

Jaké jsou podle vás příčiny nízké informovanosti obyvatel geoparku?

Nízká informovanost, řekla bych téměř nulová, vyplývá z managementu. Informovat rezidenty, organizace a podnikatele, že žijí na území kandidátského geoparku, je pro naplnění obecné myšlenky geoparku jako „iniciativy zdola“ zcela zásadní. Tento základní pilíř ale chybí, a není to problém jen Barrandienu.

Navrhla jste nějaká konkrétní opatření ke zlepšení tohoto stavu?

Ano, začít by se mělo u zásadního pozvednutí všestranné komunikace na vyšší úroveň. Je potřeba informovat a motivovat všechny aktéry na všech úrovních, tedy zacílit nejen na získávání financí, ale také na psychologické hledisko. Zaměřit se na pozadí problému, ne jen na to, co je na první pohled vidět. Zásadní je najít opravdu aktivní článek, ideálně skupinu nadšených lidí, která to bude dělat „na plný úvazek“. A finance využívat opravdu efektivně, protože jich vážně není moc.

Jako vítězka soutěže jste absolvovala týdenní stáž na Institutu turismu ČR v agentuře CzechTourism. Jaká to pro vás byla zkušenost?

Stáž byla přínosná. Jednak jsem zjistila, jak to v takovéto státní organizaci chodí, jednak jsem měla možnost dělat poměrně zajímavou práci, která mě bavila, a jednak jsem se něco nového dozvěděla. A kolegové byli taky fajn.

Čeká vás i stáž na zahraničním zastoupení CzechTourism. Co od ní očekáváte?

Očekávám… asi něco podobného.

Co čekáte od své další profesní kariéry? Hodláte se dále věnovat rozvíjení tématu své práce?

Během zpracovávání práce jsem přišla o spoustu iluzí, ale přesto bych téma ráda nějak rozvinula. V současné době komunikujeme o další spolupráci se zakládající Agenturou Koniklec, tak uvidím, co z toho vyplyne…

Foto: archiv Romany Červinkové a ŠJů / Wikimedia Commons