Historie, jeskyně a hory aneb Co táhne maďarské turisty

V roce 2008 přijelo do hromadných ubytovacích zařízení v ČR 103,8 tisíc maďarských turistů. Řádově se tak maďarský trh svým aktuálním objemem řadí k zemím, jako jsou Belgie, Dánsko či Japonsko. Maďarský incoming do Česka tak rozhodně není masovou záležitostí, jako je tomu například na trhu německém, polském, či ruském. Možná je to dobře. Zdá se totiž, že turisté, kteří k nám z Maďarska zamíří, mají lepší předpoklady k tomu, aby si vytvořili k naší zemi skutečně osobní vztah.

Během posledního desetiletí počet příjezdů maďarských turistů relativně rychle rostl. Nejvyššího tempa růstu dosáhly maďarské příjezdy v období 2003 – 2005. To bylo ovlivněno především vývojem maďarské ekonomiky, který v letech 2002 – 2004 probíhal ve znamení poměrně vysokého tempa růstu HDP (více než 4 %) a současně relativně únosné inflace. V roce 2005 však tempo růstu HDP poněkud zvolnilo a v roce 2007 spadlo na pouhé 1 %, zato inflace vyskočila téměř na 8 %. To se samozřejmě projevilo také na poptávce po produktech cestovního ruchu.

Graf 1 – Maďarská ekonomika: Vývoj reálného HDP a harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (inflace), meziroční změny v %

Zdroj: Eurostat

V letech 2005 – 2008 tak byl vývoj maďarského výjezdového cestovního ruchu ve znamení klesajícího trendu. Zatímco v roce 2004 uskutečnili maďarští turisté 7,4 mil. cest do zahraničí nejméně s jedním přenocováním, v roce 2008 bylo těchto cest jen 6,4 mil. Uvážíme-li vývoj maďarské ekonomiky i výjezdového cestovního ruchu, je více než potěšující, že počet příjezdů maďarských turistů do Česka ve sledovaném období v žádném případě neklesal – spíše by se dalo hovořit o mírném růstu. Z rozdílu mezi chováním maďarského výjezdového cestovního ruchu a maďarských příjezdů do Česka je možno tušit, že maďarští turisté navštěvující Českou republiku mají k naší zemi specifický vztah a rádi se sem vracejí.

Graf 2 – Počet cest maďarských turistů do zahraničí
a počet příjezdů maďarských turistů do HUZ v ČR

Zdroj: Hungarian Central Statistical Office, ČSÚ

To ostatně potvrzují také zkušenosti z terénu. Z geografického hlediska je pochopitelné, že mají maďarští turisté nadprůměrný zájem o jižní a východní Moravu. V říjnu zde maďarská televize TV Duna ve spolupráci s agenturou CzechTourism a Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy natočila dokument určený primárně potenciálním návštěvníkům tohoto regionu z Maďarska. Jak uvádí oficiální zpráva z natáčení, štáb měl kromě místních atraktivit, jako je Baťův kanál či Obuvnické muzeum, velký zájem také o místa spojená s maďarskou historií. Mezi zastávky filmařů tak patřilo Uherské Hradiště (díky zjevné vazbě v názvu města) či zámecký areál v Buchlovicích, kde jsou mimo jiné vystaveny portréty Ferdinandy Károlyi, manželky předposledního majitele panství, a jejího otce, svého času ministra zahraničních věcí. Kromě východní Moravy mapoval štáb také památky a atraktivity v jižních a západních Čechách, na Šumavě a v Praze. (To, že historické vazby mezi zdrojovou a přijímající zemí mohou být významným motivačním faktorem, není samozřejmě nic nového. Na stránkách COT business jsme se s podobným jevem setkali již několikrát – například v COT 6/2009, kde byla řeč o cestování chorvatských turistů.)

Graf 3 – Příjezdy maďarských turistů do HUZ podle krajů

Zdroj: ČSÚ

Zkušenosti účastníků zahraničních veletrhů zase vypovídají o rostoucím zájmu maďarských turistů o kulturní a aktivní dovolenou. Maďarští turisté se poměrně dlouho orientovali převážně na Prahu. (Dodnes je podíl Prahy na příjezdech Maďarů vyšší, než je průměrná hodnota pro všechny nerezidenty.) V posledních letech se však jak na veletrzích, tak ve statistikách začíná projevovat rostoucí zájem o aktivně strávenou dovolenou v mimopražských regionech.

Zkušenosti českých vystavovatelů na 32. ročníku veletrhu Utazás, který proběhl na přelomu letošního února a března v Budapešti, hovoří o rostoucím zájmu o nejrůznější možnosti aktivního trávení volného času. Návštěvníci veletrhu se zajímali například o možnosti provozování cykloturistiky, hrady, zámky, možnosti zimní rekreace na horách či o významné české přírodní památky (zejména geovědní – jeskyně Moravského krasu – či o skalní města Českého ráje). Posledně zmiňovaný trend potvrzují i statistiky: v roce 2008 zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůst počtu příjezdů maďarských turistů kraje Jihomoravský, Olomoucký a Liberecký. Mezi další oblíbené destinace maďarských turistů patří kraje Jihočeský, Středočeský, a samozřejmě Praha. Do hlavního města v roce 2008 zamířilo 63,4 % všech maďarských turistů, kteří přijeli do České republiky.

Graf 4 – Příjezdy maďarských turistů a nerezidentů
do HUZ v ČR podle měsíců

Zdroj: ČSÚ

Ve srovnání s průměrem zahraničních turistů vykazují turisté z Maďarska výrazně rovnoměrnější sezonalitu, což je s velkou pravděpodobností dáno tím, jaký socioekonomický segment na maďarském trhu Česká republika oslovuje. Zpravidla se jedná o střední příjmovou skupinu, cestující nejčastěji samostatně bez využití služeb CK, zpravidla osobním automobilem. Skutečnost, že Česká republika není pro maďarský trh mainstreamovou destinací (její tržní podíl měřený počtem příjezdů představuje asi 1,5 %), se promítá do optimálnějšího rozložení aktivity cestovního ruchu v průběhu roku.

Vrcholů dosahuje maďarská sezona atypicky na jaře a na podzim (březen, říjen), což svědčí o významném postavení socioprofesních forem cestovního ruchu (kongresy, incentiva), pro které je tato sezonalita charakteristická. Podstatnou úlohu však mohou hrát také kratší „druhé dovolené“ v přírodě či city breaky (viz nadstandardní podíl Prahy na příjezdech). Vánoční Praha maďarské turisty příliš neláká, mimo jiné zřejmě i z cenových důvodů.

Graf 5 – Struktura poptávky maďarských turistů:
příjezdy do HUZ podle kategorie a třídy

Pozn.: Z důvodu přehlednosti nezahrnuje hotely garni a chatové osady.

Aktuálním trendem, který může České republice prospět, je pokles zájmu maďarských turistů o slovenské Tatry, který je důsledkem eskalujících národnostně-politických rozepří mezi Bratislavou a Budapeští. Pro maďarského turistu tak dnes může Česká republika představovat jistou alternativu, ovšem pokud skutečně míří za vysokohorskou turistikou, pravděpodobně dá přednost pobytu v Alpách, případně se přes národnostní problémy pokusí přenést. Vážným problémem, který by mohl Slovensko ještě více poškodit, by ovšem byl případný národnostně motivovaný incident směřující proti maďarskému turistovi. V takovém případě by zásadním způsobem utrpěla pověst destinace v oblasti bezpečnostní situace, což je pro cestovní ruch vždy problém. Na každý pád ovšem půtky mezi Maďarskem a Slovenskem představují pro cestovní ruch spíše riziko a jejich případný pozitivní dopad na návštěvnost České republiky je jen okrajový.

Preference maďarských turistů, pokud jde o ubytovací kapacity, se za uplynulých osm let měnily tak, jak postupovala devalvace tříhvězdičkového standardu. Jestliže v roce 2000 se obsazenost tříhvězdičkových hotelů příliš nelišila od vyšších tříd, vývoj v následujících letech by se dal charakterizovat rostoucími rozdíly a přesunem poptávky jednotlivých segmentů přibližně o hvězdičku výše. S jistým zjednodušením lze říci, že komu před osmi deseti lety stačily hvězdičky tři, těsně před nástupem krize vyžadoval čtyři. Na maďarském trhu se tento vývoj projevuje ve sledovaném období dlouhodobým růstem tržního podílu tří- a čtyřhvězdičkových hotelů na úkor méně komfortních forem ubytování.

Maďarský trh představuje zajímavou alternativu především pro ty, kteří se chtějí vyhnout provozování vysokoobjemového mainstreamu a sázejí spíše na kvalitu a osobní přístup. Takže pokud máte malý osobitý hotel či penzion někde v Českém ráji, na Šumavě nebo v Moravském krasu, možná by nebylo úplně od věci přeložit podstatnou část vaší webové prezentace do maďarštiny. Jazyková bariéra je totiž to, co maďarským turistům dělá největší potíže.

Jan Otava, Mag Consulting

Zdroje: http://www.vychodni-morava.cz/centrala/14902/ 
http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/aktuality/mezinarodni-veletrh-cestovniho-ruchu-utazas-budapest-27510/