Hity Brány do Čech

Informace o projektu Brána do Čech, jehož cílem je zatraktivnit image Ústeckého kraje, se na stránkách COT business objevují s železnou pravidelností. Klíčem k marketingovému úspěchu je obhájit a „dostat k lidem“ existenci čtyř turistických oblastí, jejichž efektivní propagace by měla změnit obraz severočeského regionu v očích veřejnosti. Přispějme tedy i my svou troškou do mlýna a zaměřme se na nejvýznamnější turistické cíle jednotlivých subregionů.

Dolní Poohří

Na první pohled fádní krajina dolního Poohří skrývá nepřeberné množství turistických klenotů. Alfou a omegou tamějšího cestovního ruchu jsou čtyři historická města ležící na řece Ohři. Jsou jimi (od západu) Klášterec nad Ohří, Kadaň, Žatec a Louny. Malebný Klášterec schoulený v klínu Krušných a Doupovských hor prodělal za posledních deset let překotné změny. Může zato mimo jiné fakt, že se město stalo jedním z nejúspěšnějších žadatelů o čerpání dotací z Evropské unie, což se výrazně promítlo do jeho celkového image. Náročná rekonstrukce náměstí, vznik moderního akvaparku nebo obnova Lázní Evženie – to je jen malý výčet toho, čím se místní radnice snaží přilákat turisty. Nejznámější kláštereckou památkou je bezesporu zámek ležící na levém břehu Ohře, původně renesanční, později romanticky upravený ve stylu anglické pseudogotiky. Do růžova laděná stavba z roku 1590 je obklopená rozsáhlým anglickým parkem, v němž je k vidění působivá sala terrena a vzácné plastiky Jana Brokoffa. Neméně působivá je Kadaň – starobylé královské město plné pamětihodností. Na skále nad řekou se dodnes vyjímá hrad pravidelné čtvercové dispozice, tzv. středoevropský kastel. Středověké opevnění Kadaně doplňuje krásná Mikulovická brána a barbakán Žatecké brány. Proslulá Katova ulička a bělostná radniční věž jsou pak po staletí nezaměnitelnými symboly města. Prvořadá památka však leží mimo historické centrum. Jde o klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků, jehož počátky spadají do druhé poloviny 15. století.

Alfou a omegou cestovního ruchu na dolní Ohři je efektivní spolupráce Klášterce, Kadaně, Žatce a Loun. Na snímku zámek v Klášterci

České Švýcarsko se stává „moderním“ národním parkem západního typu

Žatec v sobě kombinuje krásy městské památkové rezervace a atraktivitu zóny technických chmelařských památek. Ano, hlavním tahákem města je pivo a zdejší více než 700letá chmelařská tradice. Unikátní je areál Chrámu chmele a piva (CHCHP), který zahrnuje originální rozhlednu, labyrint, erbovní síň, jedinečný chmelový orloj, chmelařské mu­zeum, minipivovar „U Orloje“ a stylovou restauraci. Revitalizace celého komplexu pokračuje a bez zajímavosti není ani jeho kandidatura na zápis do prestižního seznamu památek světového dědictví UNESCO. Plzni roste bezesporu silná konkurence. Louny jsou příjemným městem s klidnou atmosférou a historickým jádrem, které založil Přemysl Otakar II. v druhé polovině 13. století. Město se pyšní především dochovanými úseky opevnění, Žateckou bránou a nádherným pozdně gotickým kostelem sv. Mikuláše. Louny ovšem nenabízejí jen středověké památky. Na kopci nad vlakovým nádražím, ve východní části města, se nachází významné objekty moderní české architektury – Kotěrova kolonie. Vznikla na počátku 20. století, v době velkého hospodářského rozvoje města, aby pomohla zažehnat bytovou krizi. Za návštěvu stojí také Galerie Benedikta Rejta, která vystavuje převážně abstraktní umění 2. poloviny 20. století.

Kromě čtyř historických perel navléknutých na dolní tok Ohře lze v subregionu spatřit další zajímavosti. Záhadology jistě potěší „megalitické“ památky v přírodním parku Džbán (Kounovské řady, menhir u Drahomyšle) nebo mystický, nedostavěný kostel v Panenském Týnci. Do pravěku a raného středověku nahlédnete v archeoskanzenu v  Březně u Loun, kde jsou k vidění věrné repliky dvou slovanských obydlí, jedna germánská stavba, dlouhý neolitický dům, dvě obilnice a slovanská hrnčířská pec. Dobu vrcholného středověku si mohou zájemci připomenout na čerstvě zrekonstruovaném Novém hradě v Jimlíně. Sportovní nadšenci, především surfaři a jachtaři, určitě využijí mimořádně příznivé povětrnostní podmínky na vodní nádrži Nechranice. Milovníci adrenalinu zase mohou zavítat na vrchol kopce Raná v Českém středohoří, který funguje coby jedno z nejvyhlášenějších celostátních center bezmotorového létání.

České středohoří

Podmanivá oblast Českého středohoří již okouzlila zástupy romantických duší v čele s K. H. Máchou. Není divu – zdejší kopcovitý reliéf sopečného původu je neopakovatelným typem krajiny, jehož obdobu budete marně hledat jinde v České republice i v okolních státech střední Evropy. Páteř území tvoří tok Labe, který protíná pohoří přibližně v severojižním směru a vytváří dramatickou krajinnou scenérii hluboko zaříznutého údolí, místy kaňonovitého rázu – Portu Bohemicu. Vrcholy „vulkánů“ často zdobí majestátní i menší zříceniny hradů (např. Hazmburk, Košťálov, Oltářík, Kamýk, Kalich, Vrabinec), ovšem za památkami se můžete vypravit také do nižších nadmořských výšek. Za zmínku určitě stojí zámky v Libochovicích (rodiště J. E. Purkyně), Roudnici nad Labem (se vzácnými zbytky románského hradu ve svých útrobách), Velkém Březně (jeden z našich nejmladších zámků) nebo Ploskovicích (barokní skvost z dílny K. I. Dientzenhofera); pokud jde o hradní objekty, mezi nejvýznamnější patří pozdně gotická rezidence v Budyni nad Ohří, středověká „celnice“ Střekov nebo skalní pevnost Helfenburk nedaleko Úštěku.

Centrem Českého středohoří jsou odjakživa Litoměřice – osudové město Karla Hynka Máchy. Litoměřice patřily již v 11. a 12. století k nejvýznamnějším lokalitám raně středověkých Čech. Správa zdejšího hradiště, které se rozkládalo na dnešním Dómském návrší, a celého Litoměřicka se řadila mezi nejdůležitější úřady v zemi. Napomohlo tomu i zřízení přední církevní instituce své doby, tzv. kolegiátní kapituly, knížetem Spytihněvem II. Jejím hlavním objektem byla románská bazilika sv. Štěpána, která stávala v místech současné katedrály. Další vývoj města pozitivně ovlivnila právě silná církevní tradice, která vyvrcholila zřízením biskupství. Síla duchovního života působila blahodárně na uměleckou tvorbu, která se projevila především v barokních stavebních dílech přicházejících italských řemeslníků. Máchovo zamilované město se dodnes pyšní pestrým souborem památek všeho druhu. Za všechny jmenujme již zmíněný chrám sv. Štěpána se zvonicí, tzv. Gotické dvojče v Jezuitské ulici – jedinečně zachovalý měšťanský dům z druhé poloviny 15. století, barokní kostel sv. Jakuba s klášterem, dobře dochované středověké opevnění, městský královský hrad (čerstvě zrekonstruovaný a od března zpřístupněný coby kongresové a informační centrum) či Máchův dům „Na Vikárce“, v němž slavný básník žil a zemřel. Samostatnou kapitolu tvoří Mírové náměstí obklopené mnoha historickými domy, starou radnicí (dnes muzeum) a děkanským kostelem Všech svatých.

Pokud jde o rozvoj cestovního ruchu v Litoměřicích, nadmíru úspěšný je především projekt pravidelné lodní dopravy, který je realizován dvěma plavidly Porta Bohemica a od letošní sezony i dalším říčním spojem Litoměřice–Terezín. Není pochyb o tom, že se polabská vodní cesta stala skvělým turistickým produktem, který ideálně propojuje atraktivní lokality Českého středohoří. Ať už jde o výše zmíněné královské Litoměřice, vinařskou oblast v okolí Velkých Žernosek (nejsevernější vinice u nás), Žernoseckou lagunu s píšťanskou rekreační zónou, Památník Terezín (nejnavštěvovanější turistický cíl v kraji) a přilehlou tereziánskou pevnost nebo Ústí nad Labem s novou lanovkou na vrch Větruše.

Milešovka – královna Českého středohoří

České středohoří je rovněž dějištěm dvou bájných událostí, které máme notoricky zažité ze stránek Starých pověstí českých. Jsou jimi nedooraná brázda a opuštěný pluh Přemysla Oráče u  Stadic a pradlena Božena svedená knížetem Oldřichem u vsi Peruc. Povýšení oráče na knížete připomíná u Stadic památník v podobě pluhu na mohutném kvádru zdobeném reliéfy s výjevy českých pověstí a na milostné Oldřichovo vzplanutí poukazuje tisíciletý dub a Boženina studánka. Milovníci lidového umění a tradičních řemesel by neměli vynechat návštěvu zubrnického skanzenu s obnovovanou lokální železnicí; vyznavači církevní turistiky pak jistě zavítají do areálu ženského premonstrátského kláštera v  Doksanech. Zdejší chrám Narození Panny Marie byl založen roku 1144 z iniciativy Gertrudy, manželky druhého českého krále Vladislava II. Původně se jednalo o typickou trojlodní románskou baziliku se sloupovou kryptou, která je dnes nejcennější prostorou svatostánku.

Krušné hory

Jednoznačným tahákem Krušných hor jsou populární lyžařská střediska a  krušnohorská bílá stopa – ráj běžkařů (celková délka upravovaných tras činí 350 km). Hlavními centry zimních radovánek jsou Klínovec, Bublava-Stříbrná, Boží Dar – Neklid, Telnice, Bouřňák nebo Český Jiřetín. Zatímco horské hřbety lákají návštěvníky na aktivní dovolenou, podhůří patří spíše fanouškům relaxace poznávací turistiky a relaxace. Mezi nejvýznamnější památky ležící na úpatí Krušných hor se řadí monumentální cisterciácký klášter v Oseku, který pod cennou barokní slupkou skrývá ještě cennější románsko-gotické interiéry. Pokud jde o zámecké objekty, nelze nevzpomenout Červený hrádek u Jirkova, rypadlům zuby nehty odolávající Jezeří nebo „Casanovův“ Duchcov. Samostatnou kapitolou je historické a hornické město Krupka, které vzniklo v souvislosti s dobýváním cínové rudy. V Krupce dodnes stojí několik vzácných kostelních staveb různých slohů, nad nimiž se hrdě tyčí poměrně rozsáhlá hradní zřícenina. V okolí města je k vidění několik výrazných stop po dávné důlní činnosti. Nejznámější z nich je zhruba kilometr dlouhá prohlídková štola Starý Martin. Unikátním technickým dílem je také nejstarší a nejdelší lanová dráha bez zastávky v Čechách o délce 2 348 metrů. Spojuje Krupku-Bohosudov a  Komáří vížku – nejstarší rozhlednu Krušných hor.

Zaměříme-li se na relaxaci a odpočinek, využít lze blahodárné pobyty v proslulých Lázních Teplice. Za prohlídku stojí samotné lázeňské město, které bývá přezdíváno „malá Paříž“. O krásách a pamětihodnostech města se více dozvíte v rozhovoru s primátorem Jaroslavem Kuberou na straně 27. Pohodové chvíle zaručeně strávíte na břehu a ve vodách Kamencového jezera v Chomutově, které patří mezi nejvyhledávanější rekreační areály u nás. Koupání a slunění je možné doplnit o návštěvu nedalekého zooparku či skanzenu Stará Ves (viz strana 35). Adrenalinoví nadšenci si dozajista přijdou na své v  Mostě a jeho čtyřech „dromech“ – autodromu, akvadromu, aerodromu a hipodromu. Vyřádit se mohou také v terénních vozidlech na tzv. důlním safari, které vede bizarní „měsíční“ krajinou mostecké uhelné pánve. Cílem těchto netradičních prohlídek je snaha otevřít doly veřejnosti a ukázat celý cyklus dobývání uhlí od těžby skrývky až po rekultivace.

České Švýcarsko

Vtěsnat charakteristiku turistické oblasti České Švýcarsko do několika odstavců je prakticky nemožné. Pokusme se tedy vyzdvihnout alespoň to nejpodstatnější. Nemá cenu popisovat notoricky známé přírodní unikáty pískovcového skalního města, jako jsou Pravčická brána, soutěsky řeky Kamenice či Mariina vyhlídka. Dodejme jen, že se Národní park České Švýcarsko jako celek významně přibližuje svým řízením, organizací, systémem ochrany přírody i komunikací s veřejností národním parkům západní Evropy a USA. Například Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě, návštěvnické středisko s komplexními informačními, turistickými, vzdělávacími, poradenskými a produkčně publikačními službami, se může plně srovnávat s proslulými americkými „visitor’s centres“. Ne každý ví, že uvnitř národního parku lze kromě přírodních krás narazit také na velmi specifické středověké objekty. Řeč je o skalních hrádcích, pro jejichž výstavbu posloužily strmé pískovcové skalní bloky. Do nich stavitelé vytesali množství místností, které důmyslně propojili lávkami a žebříky. Jednotlivé budovy a opevnění byly vybudovány většinou ze dřeva. Turistická značka vás zavede na Kyjovský, Brtnický a Chřibský hrádek, na Šauenštejn a Falkenštejn.

Turistický subregion Českého Švýcarska však nezahrnuje pouze národní park. Hlavními městskými centry jsou, kromě výše zmíněné Krásné Lípy, Benešov nad Ploučnicí, Děčín a Česká Kamenice. Benešov nad Ploučnicí je učebnicí renesanční architektury. Mezi tamějšími památkami hrají prim Horní a Dolní zámek a přilehlý farní kostel Narození Panny Marie. Děčín je nejníže položeným městem České republiky (135 m) a ideálním cílem rodinné dovolené (plavby po Labi, akvapark, zoo). Jeho dominantou je rozlehlý zámek s velkolepou 300 metrů dlouhou přístupovou cestou a nádhernou Růžovou zahradou, který lze směle zařadit mezi nejvýznamnější památky severních Čech. Česká Kamenice, zasazená do atraktivního přírodního prostředí, získala v roce 2005 titul Historické město roku, který nejvýstižněji vypovídá o její podobě. Malebnému náměstí orámovanému renovovanými starobylými domy vévodí goticko-renesanční kostel sv. Jakuba Staršího. Srdce milovníka církevních památek bezesporu zaplesá v Rumburku. Tamější barokní loretánská kaple patří svou štukovou a sochařskou výzdobou mezi nejhodnotnější svaté chýše v České republice. Jejím nejcennějším předmětem je socha Černé Matky Boží Loretánské (Černá madona), jež byla roku 1694 posvěcena papežem Innocentem XII.

Přírodní skvosty se ovšem nekoncentrují jen na pravý břeh Labe. Nalevo od naší nejdelší řeky totiž leží romantická chráněná krajinná oblast Labské pískovce – lesnatá oblast plná soutěsek, kaňonů, strmých skalních stěn a masivů – jejímiž nejnavštěvovanějšími lokalitami jsou Tiské stěny a „stolová hora“ Děčínského Sněžníku (723 m).

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Ústeckého kraje a Zdeněk Patzelt