Návštěvníci veletrhu HORECA, kteří letos přišli do pražského Veletržního paláce, se mohli již podruhé v jeho historii setkat s novinkou v rámci doprovodného programu. Tou se stalo uvedení tzv. HORECA Fora neboli komunikační platformy, na které se střetávají zástupci odborníků z oblasti cestovního ruchu, hoteliérství, gastronomie a zájemci z řad odborného či laického publika. Za letošní témata byly zvoleny ochrana životního prostředí v oboru horeca a kongresová a incentivní turistika.
Ekologie – trend, nebo šance k profitu?
V roli konferenciéra se představil Jan Adámek, předseda Prague Convention Bureau a generální manažer hotelu Jalta.
První téma programu mělo název: Ekologie – budoucnost v hotelovém provozu. Cílem setkání mělo být zjištění, zda může mít ochrana životního prostředí pro své tvůrce ve sféře služeb i konkrétní marketingový a ekonomický profit, nebo se jedná spíše o dlouhodobý módní trend. A dále pak, jaký způsob ochrany životního prostředí je v oboru Horeca ekonomicky nejvýhodnější.
Asociace hotelů a restaurací měla mezi panelisty hned čtyři zástupce z ekologické sekce, na úvod tedy tajemník Asociace hotelů a restaurací v České republice (AHR ČR) a člen ekologické sekce AHR ČR Milan Rambousek představil tuto nepolitickou zájmovou organizaci a uvedl důvody vzniku ekologické sekce AHR ČR, které spočívají ve vzdělávací, osvětové a publikační činnosti. Zmínil i jednu z nejbližších akcí, a to vyhlášení výročních cen AHR ČR. V návaznosti na téma veletržního fóra také zdůraznil ocenění Green Manager roku, které asociace uděluje hoteliérům za přínos v oblasti udržitelného využívání přírodních zdrojů a ochrany životního prostředí.
Následoval projev Adély Petrové, vedoucí úseku udržitelné spotřeby a výroby certifikační agentury CENIA a rovněž členky ekologické sekce AHR ČR. V krátké prezentaci bylo sděleno, že se jedná o příspěvkovou agenturu Ministerstva životního prostředí, která má za úkol monitoring a informační servis v oblasti ekologicky šetrné výroby a služeb. Jedním z hlavních cílů je také být odpovědným orgánem pro ekoznačení EU v ČR.
Milan Rambousek otevírá fórum o ekologii v horeca |
Představen byl i výsledný nástroj certifikace produktů a služeb, tzv. ekoznačka. Jedná se o ocenění podnikatelských produktů nebo služeb, které významným způsobem podporují ochranu životního prostředí. V současné době se certifikátem s uvedeným logem může pyšnit například pražský hotel Adalbert, jenž se stal vůbec prvním zařízením v oblasti hotelnictví, které bylo certifikováno. Z dalších je možné uvést třeba hotel Holiday Inn Prague Congress Centre nebo Chateau Mcely.
„Účelem udělení ekoznačky je motivovat výrobce produktů či poskytovatele služeb ke snížení spotřeby energií, vody, odpadu a omezení či úplnému nahrazení látek nebezpečných pro zdraví a životní prostředí,“ uvedla Petrová.
Na dotaz ředitele společnosti Countrylife Otakara Jiránka, zda je certifikace možná i pro produkty v oblasti cateringu a kuchyně, Petrová odpověděla: „Bohužel, taková možnost v tuto chvíli chybí.“ Důvodem je, že pro oblast cateringu a kuchyně v současné době neexistují kritéria pro posuzování produktu. „Kritéria stanovuje Ministerstvo životního prostředí ČR,“ doplnila Petrová.
Obohatit o „feedback“ a zkušenosti z praxe přišel návštěvníky fóra ředitel hotelu Adalbert a člen ekologické sekce AHR ČR „eko“ Filip Kühnel. Kromě klasických motivů, jako jsou omezení a recyklace odpadů, úspora vody a energií a používání dávkovačů na mýdlo, zmínil i méně tradiční přístupy: „Každý host najde na ručníku visačku s upozorněním, že mu ručník může být vyměněn až po třech dnech pobytu.“ Už při objednávání pokoje on-line je ale pro klienty připraven malý bonus: „Po Check-In v recepci obdrží host dvě jízdenky na tramvaj do centra a zpět,“ říká Kühnel.
Zda na tuto marketingovou strategii slyší především skalní fandové břevnovského hotelu, nebo je lákadlem i pro nové klienty, ale z prezentace příliš jasné nebylo. „Podstatnou část naší klientely tvoří stálí hosté z doby před obdržením certifikace,“ uvedl ředitel hotelu.
Každopádně čísla mluví za vše: „Za rok 2006 a 2007 jsme zaznamenali pokles spotřeby plynu o 27 % (opatřena kvalitní izolace oken), elektřiny jsme sice spotřebovali méně pouze o 3 %, odpadů se ale podařilo vyprodukovat o 20 % méně.“ Jediným „plusovým znaménkem“ tak ve statistice úspor zůstává voda s nárůstem 10 %. „Což je ale způsobeno tím, že prádlo nevozíme ven, ale pereme sami v hotelové prádelně. Navíc tím šetříme za služby a eliminujeme výfukové zplodiny přepravce,“ ozřejmil nárůst spotřeby Kühnel.
Diskuse o kongresové a incentivní turistice v ČR |
Jaroslava Vyskočilová, zmocněnkyně pro emisní normu ISO 14 001 z hotelu Holiday Inn Prague Congress Centre a rovněž členka ekologické sekce AHR ČR, zase zmínila ekonomické výhody zavedení perlátorů snižujících průtok vody v kohoutcích umyvadel a sprch. „Perlátory významně snižují objem průtoku vody, ročně tak představují úsporu několika desítek tisíc korun, konkrétně za rok 2006 to bylo 75 tisíc a za rok 2007 82 tisíc korun.“
Po příznivých výsledcích v oblasti recyklace odpadů (např. sklo téměř o tři tuny více, tetrapak o 1,2 tuny) tak podle Vyskočilové zůstal jediný problém – se zpracováním biologického odpadu. „Bylo velkým problémem najít v Praze firmu na zpracování biologického odpadu, nakonec se to ale podařilo.“
Jak vidí ochranu životního prostředí současná legislativa, přišel k pultíku nastínit i právník ze společnosti Rödl&Partner Martin Holub a hned na úvod připomněl zákon č. 185/2001, o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Zmínil i finanční postihy, které by mohly následovat za nedodržení povinností, neboť: „Odpadem zákon rozumí každou movitou věc, které se osoba zbavuje nebo má takový úmysl. Původce odpadu je povinen odpad evidovat, třídit, platit poplatky za odstranění a recyklaci a umožnit v případě potřeby vstup kontrolním orgánům.“
První část fóra přinesla mnoho zajímavých zkušeností z praxe, stále se ale nabízí otázka, do jaké míry má aktivní přístup k ochraně životního prostředí jako součást marketingové strategie své konkrétní ekonomické výstupy v podobě zvýšené návštěvnosti klientů.
Regionální convention bureau – ano, či ne?
V pozdějších odpoledních hodinách se zájemci znovu sešli, tentokrát aby prodiskutovali téma Czech Convention Bureau – podpora rozvoje kongresové turistiky.
Záměrem tohoto fóra bylo zamyslet se nad regionálními convention bureau, nad tím, zda mají smysl, shrnout dosavadní zkušenosti a diskutovat o dalším postupu. Z diskutujících se dostavili zástupci nad jiné povolaní.
Téma otevřeli Petr Kuklík z oddělení kongresové a incentivní turistiky agentury CzechTourism a ředitel CzechTourism Rostislav Vondruška, aby připomněli zakládání Czech Convention Bureau a význam tohoto rostoucího odvětví cestovního ruchu.
Milan Richter jako zástupce hlavního města Prahy toho příliš nenamluvil, zazněla spíše obecná slova o významu kongresové a incentivní turistiky a slovo bylo předáno Lucii Ramnebornové, ředitelce Pražské informační služby. Ta už byla o něco konkrétnější, zmínila letošní padesáté výročí Pražské informační služby i nastávající projekt převodu na akciovou společnost a uvedla, že Praha je podle statistik cílovou destinací pro více než dva miliony návštěvníků ročně. Dále byly představeny jednotlivé úseky a služby, které tato instituce nabízí.
Andrea Pfeffer-Ferklová, generální ředitelka Grandhotelu Pupp a předsedkyně Karlovarské asociace kongresové turistiky, pak přišla jako zástupkyně karlovarského regionu uvést konkrétní výsledky, které cílený rozvoj v takovéto podobě může přinést.
„KAKT neboli Karlovarská asociace kongresové turistiky vznikla se záměrem spojení více podnikatelských subjektů za účelem vytížení volných kapacit v mimosezoně a společné propagace regionu. Karlovarský kraj má dlouholetou tradici lázeňství, je zde i největší koncentrace golfových hřišť v ČR,“ uvedla Pfeffer-Ferklová.
Ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Zuzana Vojtová opřela svoji prezentaci zejména o centrum destinace, Brno, zmíněna byla osmdesátiletá tradice v pořádání veletrhů a mezinárodních akcí i v současné době neustále rostoucí počet ubytovacích kapacit v Brně i okolních lokalitách. Představila i chystaný projekt Moravia Convention Bureau a jeho hlavní záměry v podobě marketingu a managementu cestovního ruchu. „Kongresová a incentivní turistika je vedle tradičního vinařství jednou z našich priorit,“ nezaváhala ředitelka centrály.
Za Hradec Králové byl mezi pozvanými i Tomáš Faltus, výkonný ředitel Kongresového Centra Aldis. Poukázal na stále sílící trend stagnace v pořádání výstav a veletrhů a naopak zvyšující se počet kongresových akcí a prezentací firem.
V následujícím diskusním bloku bylo opět živo, patrně nejvíc byl vidět generální manažer hotelu Jalta Jan Adámek, který měl i tentokrát úlohu moderátora.
Miloš Vajner, tvůrce libereckého zábavního a víceúčelového centra Babylon, který nechyběl mezi naslouchajícími v publiku, si postěžoval na znevýhodněné postavení jiných regionů, které by rovněž měly zájem o prosazení se v oblasti pořádání mezinárodních kongresů, a poukázal, že v Libereckém kraji na rozdíl od Karlovarského chybí tradice pobytu mezinárodní klientely.
Welness a klesající návštěvnost
Středeční den přinesl několik zajímavých seminářů, leč kromě prvního s názvem Bezpečnost a zdraví při práci v oboru Horeca, který se konal nezvykle v kinosále Veletržního paláce, se návštěvnost ze strany odborné veřejnosti začala vytrácet jak mlha nad řekou. Pokud se na semináři Svazu účetních, kde byl předsedou představenstva Pavlem Mikulou vyhodnocen nový modul účetního softwaru, ještě dalo mluvit o průměrném zájmu příchozích, následující prezentace TÜV SÜD Czech a společnosti Multi Invent přinesla do přednáškového sálu již značně zředěný houf posluchačů.
Nebylo proto překvapením, že poslední téma s názvem Školení personálu hotelového wellness zůstalo opominuto zcela, zřejmě i z toho důvodu, že nedorazil ani přednášející.
Na poslední den doprovodného programu byl ohlášen pouze jediný seminář, AV ho.re.ca., s tématem Vybavení hotelů a restaurací audiovizuální technikou a možnosti pronájmu v rámci kongresové turistiky. I ten byl ale přesunut z původní desáté dopolední na jedenáctou. Z důvodu malého zájmu však nakonec proběhl pouze formou individuálních konzultací mezi přednášejícím a hrstkou dorazivších zájemců.
Mimo odborný doprovodný program proběhlo v rámci veletrhu HORECA 2008 i několik soutěží, mimo jiné Exponát HORECA či HORECA Junior.
O těch se více dočtete ve zprávě z veletrhu na straně 104.
Text a foto: -jah-