Jedno české přísloví praví – do třetice všeho dobrého a zlého. Ten druhý přívlastek si odmysleme, i když, ono v dnešní době je s podivem, jak trefně a nadčasově může – nyní v oboru horeca – takové pořekadlo vyznít. Nicméně odmysleme si, co je komu libo, a pojďme se podívat, co si pro nás pořadatelé každoročního veletrhu HORECA připravili v rámci odborného doprovodného programu. Ten zde proběhl již třetím rokem.

Cestovní ruch – nástroj ekonomického rozvoje regionů, tak znělo hlavní téma, na které se do kinosálu Veletržního paláce sjeli přednášet odborníci z hotelového prostředí, státních i regionálních agentur či cestovního ruchu.

O úvodní slovo se postarala již tradičně rektorka VŠCRHL v Praze Věra Seifertová, která zmínila, že turistické atraktivity České republiky nejsou stěsnány pouze na území Prahy, ale že také regiony mají turistům mnoho co nabídnout.

Konferenci otevřel Peter Hancvencl, vyslanec Rakouska pro oblast zemědělství a životního prostředí. Na úvod porovnal českou a rakouskou legislativu fungující v této oblasti a uvedl oborové statistiky ukazující, nakolik silně se Rakousko profiluje v ekologické turistice a agroturistice. „Rakousko eviduje celkem 70 000 subjektů působících v cestovním ruchu a z toho 50 00 jich je soukromých. 15 500 statků nabízí lůžka k pronájmu a jen díky nim je každoročně dosaženo obratu 500 – 600 milionů eur,“ oznámil Hancvencl. Představil také organizaci Urlaub am Bauernhof, která se zabývá marketingovou podporou projektů rozvíjejících agroturistiku a incoming do Rakouska. Pod její hlavičkou je evidováno více než tři tisíce firem, které byly certifikovány, a garantují tak kvalitu a komfort během pobytu na statcích. Podniky jsou také zaměřeny na různé cílové skupiny, některé z nich nabízejí zázemí a pobyty pro mladé páry s dětmi, jiné naopak pro seniory, v dalších oblastech najdete biostatky s důrazem na zdravý životní styl či koňské farmy. Co se týče marketingové strategie samotné organizace, na počátku devadesátých let bylo stěžejní zejména zřízení vybavení (hardware), pak přišla samotná nabídka služeb (software) a od roku 2001 hraje prim zejména cílení na kvalitu ve všech těchto oblastech.

Michal Burian, předseda sdružení Evropského centra pro ekologii a cestovní ruch, ECEAT, vystoupil s tématem Rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím regionální gastronomie. Promluvil o historii ekologicky zaměřeného cestovního ruchu a navazujících segmentů, jako bio gastronomie a zdravý životní styl, a zamyslel se nad průběhem a jednotlivými etapami dovolené, kterou běžný gastroturista absolvuje. Dalším motivem k zamyšlení bylo to, jak velkou mediální službu svému oboru dělají mezinárodní hvězdy typu Jamieho Olivera a Gordona Ramsaye a jaká je koncepce pořadů, kterou ve zdejších podmínkách převzala televize Prima se Zdeňkem Pohlreichem. „Mluvím o tom z toho důvodu, že tyto celebrity dokážou velmi šikovně a mocně povzbuzovat veřejné mínění a dělat cestu gastronomii. Dovedete si představit, že by česká kuchařská celebrita hostila například zahraničního prezidenta? Ono se to možná v reálu i děje, ale nemluví se o tom, nemedializuje se to,“ uvedl Burian. Svoji prezentaci zakončil také pohledem na české speciality a na jejich omezený rejstřík. 

S dalším příspěvkem vystoupil Daniel Meller, vydavatel časopisu RevueHotel, název zněl Význam místních specialit a regionální gastronomie pro rozvoj cestovního ruchu. „Co se týče gastronomické a kulturní tradice, musím říci, že je silná především na jihu Čech a jihu Moravy, horší situace je na severu Čech, Moravy a Slezska, v takzvaných Sudetech, kde společně s místním německým obyvatelstvem odešel jak folklor, tak zvyky i místní kuchyně a nově příchozí nedokázali tuto ztrátu nahradit. Výjimkou byly oblasti se smíšeným obyvatelstvem, například Podkrkonoší,“ sdělil Meller. 

Filipa Remence, tiskového mluvčího agentury CzechTourism, často nespatříme jinak než s tabulkami a grafy po ruce. Nezklamal a rovněž tentokrát zavířil aktuálními daty z oblasti příjezdového cestovního ruchu. S přednáškou Cestovní ruch: statistika jako nástroj řízení sdělil zprávy především z oboru hotelnictví či letecké dopravy. „Během prvního pololetí 2009 nás navštívilo 2 715 000 turistů, což je 12procentní pokles, a musím říci, že podíl mezi zahraničním a domácím cestovním ruchem se snižuje, ještě v prvním čtvrtletí jsme zaznamenali v rámci domácího cestovního ruchu dokonce nárůst.“ Dále sdělil, že průměrná délka pobytu v Praze za první pololetí roku 2009 je podle ČSÚ 2,65 dne. Citelný pokles se projevil v zahraničí, například Velká Británie zaznamenala rapidní pokles turistů, a to o 27 %, ale poklesly i příjezdy do takových destinací, jako jsou Francie, Portugalsko, Španělsko, tam nastal pokles dokonce okolo 30 %.

Po přestávce na oběd, která se během dopoledního gastronomicky orientovaného bloku ukázala nevyhnutelnou, uvedla svůj příspěvek Marie Massarová, majitelka incomingové cestovní kanceláře CK Prague International. Wellness jako doplňkový nástroj ekonomického rozvoje regionů, to je téma, které zaznělo z jejích úst. Představila wellness jako součást každodenního života zejména v oblasti rekonvalescence, ale i prevence. „Při současném rozvoji a budování welness se hledí na několik trendů. Základní je zaměření na práci s energií, energetickými toky, na čakry, světelné a bodové masáže a terapie. Další trend, trošku s otazníkem, je spojení welness a kasina, v českých podmínkách ho najdeme například v Centru Babylon, ale jedná se spíše o doplňkovou službu velkých hotelů, kde je návštěvnost dobře situovaných klientů. Další variantou je welness a léčebná turistika, obě oblasti se částečně prolínají,“ uvedla. 

Olga Soboleva, obchodní zástupce Spa Resort Tree of Life, přednášela na téma Cestovní ruch v době hospodářské krize. Jejím cílem bylo přispět k hledání nových strategií. „Vliv krize na cestování a cestovní ruch je reálný. Je třeba se seznámit s nejdůležitějšími vlivy, které mají význam pro její vznik. Je to snížení solventnosti potenciálních uživatelů cestovního ruchu, a tím i důsledek snížení poptávky, dále negativní dopad krize na rozsah cestovního ruchu, což se týká především oblasti corporate travel, která je financována z firemního rozpočtu. Dalším vlivem krize je snížení počtu zaměstnanců a platů. Ekonomická krize vede k vojenskému a politickému napětí, které snižuje přítok mezinárodních turistů, snižuje se životní úroveň obyvatel, a dokonce to může vést k ozbrojeným zásahům,“ nastínila možnosti vyústění poklesu příjezdu turistů do země. 

Petr Kratochvíl, který po působení v řadách agentury CzechTourism dnes působí jako nezávislý konzultant, se k pultíku dostavil s příspěvkem Zajímavá nabídka – základ ekonomické výtěžnosti cestovního ruchu v regionech. Ukázal graf komentující údaje počtu delších i krátkých cest po ČR, jakož i výdajů za tyto cesty, ze kterého vyplynulo, že doba pobytu mezinárodních i českých turistů se zkracuje a výdaje se snižují. Poukázal na to, že pokud je zde nějaká výrazná příležitost ke změně, pak v systému legislativy, která by měla umožňovat, aby například zaměstnanec, který je zaměstnavatelem odměňován v rámci systému stravenek, mohl takto dostávat i dovolenky určené pro domácí destinace. „Kdy jindy je příležitost něco změnit než v době, kdy je ochota o problémech diskutovat? Zaznívají tu krásná slova o gastronomii, wellness, ale jak to budeme vysvětlovat podnikatelům v regionech, kteří tam mají hospůdku, lanové centrum a stále čekají na toho státem podporovaného turistu, a ten nepřichází. A nepřichází ani ten domácí, který by podnikatele uživil i mimo hlavní sezonu?“ zavěsil Kratochvíl do éteru řečnickou otázku. 

Eva Torčíková, ředitelka KLACR, přijela z Ostravy prezentovat Spolupráci na bázi klastru jako cestu k rozvoji cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. „Jsme si vědomi, že musíme překonávat překážky, které jsou nám dány minulostí, původem, založením kraje z hlediska průmyslu, ale na druhou stranu máme obrovský potenciál v tom, a kdo přijíždí na Moravu obecně, určitě mi dá zapravdu, že naši lidé jsou pohostinní a dobře se s nimi tráví čas,“ shrnula na úvod prezentace charakteristiky ostravského regionu. Dále uvedla strategická místa kraje, mezi která patří především lázeňské komplexy. „Zde zaznamenáváme nárůst počtu klientů z Ruské federace a Ukrajiny a právě tento východní trh je naším cílem, na který se chceme zaměřit. Další důležitou pobídkou je golf. Moravskoslezský kraj, největší v České republice, nabízí také největší počet golfových resortů, konkrétně osm v čele s dnes již mezinárodně známou Čeladnou,“ sdělila.

Lukáš Bačík, finanční a projektový manažer Centrály cestovního ruchu Jižní Morava, přelstil zemdlelé posluchače a konejšivým tenorem je uvedl do tématu Destinační marketing cestovního ruchu na jižní Moravě. Úvodem vypíchl téma Návštěvnost Brna versus návštěvnost regionu, tedy jakousi obdobu toho, co zažívá Praha v porovnání s ostatními regiony, a sdělil i novinky z provozu. „Nedávno jsme v Brně otevřeli turistické informační centrum Jižní Morava a věříme, že díky tomu dojde k posunu návštěvníků i do jiných oblastí regionů. Připravujeme také regionální rezervační systém, který by měl nabízet rezervace ubytovacích kapacit na Jižní Moravě. Na druhou stranu nám trošku pokulhává umisťování a distribuce produktů a financování sdružení. To jsou věci, které bychom chtěli zlepšit.“ Poté ještě posluchače seznámil s projektem Dejme o sobě vědět – jedinečná turistická destinace pro vás a potvrdil zájem soustředit se na tradiční zahraniční destinace, odkud přijíždí nejvíce turistů, tj. Německo, Itálii či Rakousko.

V posledním bodu konference vystoupil Ladislav Jíša, prorektor VŠCRHL v Praze, a v krátkém videu pozval hosty na Znojemský hrozen, mezinárodní festival televizních a rozhlasových pořadů o gastronomii, který významně přispívá k propagaci města Znojma, Jihomoravského kraje a celé ČR. 

V rámci doprovodného programu HORECA 2009 se také představila společnost Slow Food, která využila veletržního programu k prezentacím zdravých potravin a životního stylu. Hnutí Slow Food založil v roce 1986 italský novinář, enolog a gastronom Carlo Petrini jako odezvu na otevření nové pobočky nadnárodního řetězce McDonald’s na historickém náměstí Piazza di Spagna v Římě. Cílem hnutí se stalo vytvořit paralelu ke globální subkultuře fast food, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci prostřednictvím chemických chutí a jeho hlavní myšlenky si rychle získaly příznivce na celém světě. Je to důkaz, že stále více vzrůstá zájem lidí o problematiku jídla a pití, potravinové produkty a způsoby, jakými se dostávají na náš stůl. Členové hnutí Slow Food zakládají sdružení zvaná convivia, která pro své členy organizují široké spektrum aktivit. Dnes na světě působí na nejnižší úrovni 760 místních convivií. (Slovo convivium pochází z latiny a vyjadřuje vzájemnou pohostinnost.) Hnutí Slow Food vzniklo v České republice v r. 2000 a klade si za úkol respektovat hlavní záměry mezinárodního hnutí Slow Food především v oblasti podpory a prosazování konzumace domácích potravinářských produktů.

V rámci doprovodného programu byly rovněž vyhlášeny výsledky soutěže o nejlepší Slow Food produkty na trhu. „Vyhlášením soutěže chceme prezentovat na veřejnosti hnutí Slow Food obecně, a především u nás, v České republice. Zároveň chceme představit výrobky, které naplňují zvolená kritéria,“ uvedla Blanka Turturro, místopředsedkyně české pobočky mezinárodního sdružení Slow Food. „A co považujeme rovněž za důležité, je umožnit firmám, které mají v nabídce výrobky z oblasti Slow Food, aby je poskytly a prostřednictvím výroční ceny prezentovali na trhu veřejnosti a využili nabízený marketingový potenciál,“ dodala.

Představitelé Slow Food Česká republika předali ocenění zástupcům sedmi firem: společnosti Beskyd Fryčovice za čistou přírodní šťávu brokolice-jablko, První hořické za klasické hořické trubičky, Biopekárně Zemanka za čoko-kokosky s kokosem, firmě Danuška Štefanová za svatební koláčky dle rodinného receptu, společnosti Ing. Václav Kozel za vepřovou klobásu s nivou a mořskou solí. Další ocenění obdržela společnost Ceria za hrachovou obalovací směs Hraška, firma Tradiční výroba pralinek za čokoládové pralinky a Kozí farma Licibořice za své přírodní kozí sýry. Zájemci mohli do soutěže přihlásit výrobek, který naplňuje kritéria Slow Food. Podmínkou také bylo, že přihlašovaný výrobek je od českého výrobce a obsahuje převahu českých surovin.

Text a foto: Jan Holý

Tak zase za rok! 

Doprovodný program HORECA FORUM 2009 vyvolal v hostech nadšení…