S laskavým svolením redakce Lidových novin přetiskujeme rozhovor, který tomuto deníku poskytl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Řeč byla především o elektronické evidenci tržeb, ale i dalších změnách, na které se musejí podnikatelé v sektoru horeca připravit.
Na hospodské a restaurace, a nejen na ně, se letos řítí několik velkých změn. Protikuřácký zákon, kontrolní hlášení, evidence tržeb. Zvládnou to?
Jak kteří. Je třeba si říci, že kombinace některých opatření bude ohrožovat hlavně drobné živnostníky, jako jsou například hospodští na venkově. Přitom náš stát, respektive politici, ne udělali za posledních patnáct let nic, co by alespoň částečně podpořilo toto podnikání. Pouze se připravují další a další povinnosti a přenáší se odpovědnost státu na podnikatele. Proto jsme od počátku spojovali elektronickou evidenci tržeb s požadavkem na přesunutí DPH pro pokrmy a nealkoholické nápoje do snížené patnáctiprocentní sazby. Zároveň se snažíme přesvědčit politiky, že by pro rozjezd elektronické evidence tržeb bylo dobré, aby byla aplikovaná na přechodné období i druhá snížená sazba. Tedy ta desetiprocentní.
Takže evidence tržeb je špatné řešení, jehož dopad se snažíte alespoň zmírnit?
Tak bych to neřekl. Ne všechna opatření jsou špatná. Ta, která by měla přinést narovnání podmínek na trhu a zefektivnění výběru daní, mohou spíše pomoci. Ale jen za předpokladu, že zároveň dojde ke snížení neúměrné daňové a administrativní zátěže podnikatelů.
Která z těch nových opatření podle vás nejvíc ovlivní ubytovací a pohostinský byznys?
Mnohem větším problémem než evidence tržeb bude pro některé hospody, čajovny a bary protikuřácký zákon. Včetně jeho některých velmi sporných ujednání o alkoholismu. Nese rizika a povinnosti, které si dosud někteří provozovatelé ani neuvědomují. Kromě regulace cen, což je spíše úsměvné nic neřešící opatření, je to hlavně jejich odpovědnost za mladistvé, kteří by se zdržovali v prostorách restaurace, přitom by se ale alkoholu napili předtím někde jinde. Nově by totiž měl být hospodský zodpovědný nejen za to, zda on sám nebo jeho číšník naleje mladistvým alkohol, ale i za to, že ten mladý člověk v sobě už nějaký alkohol má. To bude muset hostinský dávat každému příchozímu dýchnout? Jinak se ale vystaví riziku zásadního postihu. To je naprosto absurdní.
Hlavní změnou by ale měl být absolutní zákaz kouření. Měl by stát nechat rozhodnutí o nekuřácké nebo kuřácké provozovně na majiteli konkrétní provozovny? Tedy na přání samotných zákazníků, nebo je správné, že to sám stát striktně reguluje?
Současná norma, která už nyní platí, je dostatečná, jen stát nemá kapacity zajistit její plnění a účinně trestat tam, kde se nějakým způsobem porušuje. Takže to nejjednodušší je zákaz. Dnes je to kouření, zítra to budou další komodity. Vzpomeňme jen na takzvané hranolkové daně, které se už v Evropě také konzultovaly. Je opravdu na zákazníkovi, aby si vybíral restaurace kvalitní a třeba nekuřácké. Provozovatel se vždy přizpůsobí trhu, oni ho k tomu totiž donutí právě zákazníci.
Evidence tržeb a zákaz kouření přijdou v nějaké podobě až během roku. Už od ledna ale platí povinné kontrolní hlášení, tedy reportování všech přijatých a odeslaných faktur na finanční úřady. Jak tohle ovlivní restaurační a hotelový byznys?
Kontrolní hlášení je sice dalším opatřením na zamezení daňových úniků, ale musím říci, že s jeho současnou podobou nemůžeme souhlasit. Značně zatěžuje administrativu všech podnikatelů, přitom efektivita jeho kontrolovatelnosti je s otazníkem. Problém vidíme hlavně ve zbytečně nízké hranici pro hlášení, která je stanovena na 10 000 korun. To komplikuje každodenní provoz nejen hotelů, ale všech podnikatelů. Domníváme se, že by věc vyřešilo zvýšení této hranice třeba nad sto tisíc korun, a to by také podle mě umožnilo státu efektivnější kontrolní činnost.
Když mluvíte o ohrožení zejména menších vesnických hospod, nekoledovali si o to v některých případech jejich majitelé sami? Nejen tím, že u nich zákazník nenarazí na účtenku, ale že leckdy zaměstnávají obsluhu načerno nebo klasickým švarc systémem? Šetří náklady, ale ne vždy legálním způsobem.
Zase, záleží na úhlu pohledu. Současné daňové zatížení některé provozovatele hospod spíše nutilo k částečné šedé ekonomice. To je pravda. Pokud by různá opatření byla zaváděna bez snižování daní, bylo by tohle podnikání v mnoha případech ztrátové. Na druhou stranu krácení tržeb a neplacení daní vede k nekalé soutěži na trhu a podporuje to zaměstnávání načerno, což my už léta kritizujeme.
Takže evidence tržeb sama o sobě likvidační nebude.
Nebude. Samotné náklady na evidenci účtenek likvidační nejsou. Ten, kdo všechny náklady nepromítl dosud do cen, bude tak muset učinit. Je ale pravda, že kupní síla zákazníků je v některých oblastech velmi nízká a ne vždy půjde zvýšit ceny. Proto právě voláme po přechodném snížení DPH na 10 procent. Alespoň do doby, než dojde k zavedení systému ve všech oblastech podnikání.
Není ale logické, že se s evidencí tržeb začíná u hospodských? Nevznikají zrovna tam velké ztráty vlivem šedé ekonomiky?
To o hospodských v médiích leckdo rád tvrdí, že stojí za největšími úniky, ale není to podle mě pravda. Já myslím, že mnohem vyšší úniky jsou v jiných oblastech, třeba ve stavebnictví. Pokud chceme ale tuto situaci narovnat, pak musí jít ruku v ruce s tímto opatřením také snížení daňové zátěže, která je u nás nejvyšší v Evropské unii. A přes to všechno je šedá ekonomika u nás naopak na úrovni Německa, tedy kolem nějakých 15 procent, což zase není tak špatný výsledek. Celkově bych tedy řekl, že i přes neúměrné daňové zatížení jsou naši podnikatele zodpovědní a disciplinovaní.
Přesto někteří z nich dosavadním pololegálním způsobem šetří peníze, které jim po zavedení účtenkové evidence mohou chybět, možná se zbaví části personálu. Nebojíte se určitého nárůstu počtu lidí bez práce?
Ano, riziko právě v kombinaci všech výše uvedených opatření tady je. Proto bychom byli rádi, kdyby politici přehodnotili některá nesmyslná administrativní opatření a vytvořili stabilní prostředí pro podnikání. Problémem je totiž neustále se měnící legislativa a s ní pokaždé jiné podmínky pro podnikání. Nechceme dotace jako jiní, chceme jen klid na práci s minimální zátěží na administrativu a rovné podmínky pro všechny.
Takže evidenci tržeb vnímáte jako opatření, které může oboru stravovacích a ubytovacích služeb v něčem pomoci?
Ano. Pokud budou eliminovány výjimky a opatření bude platit pro všechny obory včetně komerčního podnikání některých státem dotovaných zařízení, pokud dojde k přehodnocení daňové zátěže, pak by tohle opatření mohlo mít pozitivní dopad i na trh. A zároveň by to mohlo snížit nešvar zaměstnávání načerno, se kterým se bohužel delší dobu potýkáme. Za těchto podmínek Asociace hotelů a restaurací od počátku systém podporuje.
Věděl byste o lepším?
Současný návrh je moderním řešením s využitím nových technologií. Rozhodně lepší než pokladny s fiskální pamětí. Mimochodem systém povinných pokladen se zavádí i v Rakousku a myslím, že je otázka času, kdy tam začnou využívat i podobný model jako u nás.
Text: Miroslav Petr, redaktor Lidových novin
Foto: Kamil Varcoller
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Po pandemii koronaviru lidé začali víc cestovat. Podle tabulek na portálu tourdata.cz, které vycházejí z dat publikovaných včera Českým statistickým úřadem, přijelo do tuzemských hotelů v letošním prvním čtvrtletí 2,8 milionu hostů. Tedy asi desetkrát víc než...
Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) ve spolupráci se společností Data Servis – informace zveřejnila výsledky vývoje tržeb v ubytovacích a stravovacích zařízeních za první čtvrtletí letošního roku. Z průzkumu vyplývá, že provozovatelé restaurací zažívají postupný návrat hostů na...
