Místní poplatky – stanovisko Asociace hotelů a restaurací ČR

V legislativním procesu Poslanecké sněmovny je návrh na změnu zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, který obsahuje návrh na zvýšení maximální hranice rekreačního nebo lázeňského poplatku ze současných 15 Kč na osobu a lůžko na 30 Kč. Zákon zároveň u tohoto poplatku ruší možnost, aby si podnikatelé dohodli s obcemi paušální roční poplatek, jak to bylo možné až doposud. Zákon měl být v hospodářském výboru PSP ČR projednáván pravděpodobně 20. 4. 2013.

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) nesouhlasí s navrhovanými změnami, tedy skokovým zvýšením poplatků, navíc s účinností od 1. července 2013.

K tomuto stanovisku AHR ČR vede:

1. Cestovní ruch byl, stejně jako jiné obory, zasažen v několika minulých letech silnou krizí. Během tohoto období docházelo navíc k dalšímu zhoršování podnikatelského prostředí, včetně dvakrát zvýšené sazby DPH, což se dotklo jak snížení spotřeby zákazníků (hlavně v oblasti gastronomických služeb), tak zvyšování vstupů pro podnikatele v pohostinství. Rok 2012 byl prvním rokem, kdy došlo k mírnému oživení trhu. Za této situace razantní navýšení poplatků dále zpomalí ekonomiku ubytovacích zařízení a tím také celkové odvody daní z tohoto odvětví.
2. Účinnost změny maximální výše poplatku od července 2013 by znamenala, že podnikatelé nebudou schopni přenést tuto daň v cenách na své zákazníky a byli by nuceni ji hradit na úkor vlastních zisků. Většina hotelů má nasmlouvané konečné ceny se svými obchodními partnery na celý rok a není možné je již navyšovat. Navíc podle studie AHR ČR více než 50 % měst a obcí má tento poplatek stanoven na maximální výši a lze předpokládat, že by se změnou zákona okamžitě využila možnosti jej zdvojnásobit.
3. Lázeňský a rekreační poplatek je diskriminační vůči skupině podnikatelů, protože se odvádí pouze za určitý segment hostů, konkrétně turisty a lázeňské hosty.
4. Tento poplatek navíc vede k nerovným podmínkám na trhu a díky téměř nemožné kontrole také podporuje obcházení platby těchto poplatků. Tím vznikají na trhu nerovné podmínky, kdy poctiví podnikatelé nárůstem poplatku budou penalizováni za svou poctivost, zatímco těch, kteří jej dosud obcházeli, se nárůst prakticky nedotkne.
5. Z logiky výše uvedeného a ekonomických teorií jasně vyplývá, že zvýšení poplatku nemusí nutně vést k zvýšení konečného objemu poplatků, které obdrží obce. S vyššími poplatky a za situace, kdy je jejich prokazování poměrně problematické, může dojít k tomu, že podnikatelé se budou ve větší míře snažit tyto poplatky obejít a v závěru bude tedy výběr nižší. Navíc také pro zákazníky se pobyt citelně prodraží, protože čtyřčlenná rodina zaplatí za týdenní pobyt při plné sazbě 840 Kč na poplatcích, místo stávajících 420 Kč.

Asociace hotelů a restaurací České republiky navrhuje dvě varianty řešení:

V první variantě úplné zrušení rekreačního a lázeňského poplatku a zvýšení poplatku z kapacity na 10 Kč / osobu, den a lůžko. Tento poplatek odevzdá ubytovatel za každého hosta, zatímco rekreační pouze za turisty nebo lázeňské hosty. Celkové inkaso by tedy mohlo být vyšší, rozložené mezi všechny provozovatele HUZ a systém by se zjednodušil.

Ve druhé variantě navrhuje AHR ČR, aby byl zachován stávající systém s tím, že nedojde k tak razantnímu skokovému nárůstu maximální hranice rekreačního a lázeňského poplatku, ale navýší se ze stávajících 15 Kč na maximálně 20 Kč, a to s účinností až od 1. 1. 2014.

Zároveň je nezbytné v obou variantách zachovat stávající možnosti sjednání paušálů, které podstatně zjednodušují administrativní zátěž na obou stranách a jsou využívány hlavně menšími obcemi. Účinnost změn není možné aplikovat dříve než od 1. ledna 2014, vzhledem k již uzavřeným obchodním smlouvám, které by vedly k dalším ztrátám na straně provozovatelů ubytovacích zařízení, kterými jsou z 90 procent malé, střední a mikro podniky. Velmi důležitou otázkou pro podnikatele, kterým se tímto krokem v mnoha případech zvýší celkové odvody, je také rozpočtové určení takto získaných finančních prostředků. Ty by se ze zákona měly částečně vracet do podpory cestovního ruchu a infrastruktury místa, kde byly generovány. Podnikatelé by měli mít možnost spolurozhodovat o vynaložení prostředků, které vygenerovali stejně, jako je tomu například v sousedním Rakousku.

Text: Ing. Václav Stárek,
prezident AHR ČR
Foto: -pmu-

www.ahrcr.cz