Rozsáhlý historický areál v Klenové na Klatovsku je ve veřejném povědomí tak trochu ve stínu známějších západočeských středověkých pevností – Rabí, Velhartic nebo Švihova. Děje se tak ovšem neprávem, neboť vnější pozdně gotické opevnění Klenové představuje jeden ze základních kamenů evropského pevnostního stavitelství. Celý hradní komplex s přilehlým zámkem a nedalekou barokní sýpkou navíc slouží jako výstavní prostor jedné z nejvýznamnějších galerií současného umění u nás.
Historie zdejšího hradu se začala psát někdy v průběhu druhé poloviny 13. století, kdy si jej vystavěli páni ze sousedních Janovic. V jejich rukách pak hrad setrval až do počátku 16. věku. Památkou na nejstarší podobu hradu je především čtverhranný bergfrit (útočištná věž), ze které je dnes nádherný výhled na malebnou krajinu Pošumaví a Českého lesa. Druhá, patrně kulatá věž stávala na skalisku na opačné straně jádra hradu. Do dnešních dob se z ní bohužel nezachovalo vůbec nic. Velkorysá přestavba postihla Klenovou za vlády Václava IV. Nádvoří obklopila ze tří stran nová a výstavná palácová křídla, přičemž nejlépe dochované jihovýchodní křídlo bylo nejreprezentativnější. V patře obsahovalo velký sál, do něhož se otvíral křížovou klenbou zaklenutý arkýř, dnes zvaný Husitská kaple. Skutečná kaple s nedochovaným polygonálním závěrem však ležela v sousedství. Byla netradičně nastavěna na mohutné polookrouhlé baště.
Mezi nejslavnější majitele hradu bezesporu patřil Přibík z Klenové, proslulý husitský válečník. Zkušený stratég patrně stojí za zbudováním velkolepé vnější dělostřelecké fortifikace v podobě masivního zemního valu s čelní kamennou plentou. Jednalo se o zcela převratné a mimořádně pokrokové řešení, protože mohutný obezděný násep byl velmi odolný vůči dělostřelbě.
 Na svou dobu neuvěřitelně pokrokové mohutné vnější opevnění |
 Moderní plastika rytíře na místě zaniklé hradní věže |
Čelní zeď posléze zpevnily velké plné bašty, které ještě více zlepšovalykvality obranného systému. Koruna valu dosahovala impozantní šířky až 20 metrů, takže na ní mohla pohodlně zaujímat palebná postavení i ta nejtěžší děla.
Po pánech z Janovic vlastnili Klenovou Švihovští z Rýzmberka a Lvové z Rožmitálu. Zlaté časy zažil hrad za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, významného politika, cestovatele, spisovatele a hudebního skladatele, který hrad zdědil roku 1553 a renesančně ho přestavěl. V průběhu 17. století přestal hrad (i přes svůj velký rozsah) vyhovovat nárokům na kvalitní panské sídlo a tuto funkci převzala nová zámecká budova vystavěná vedle brány vnějšího opevnění. Hradní objekty tím ztratily svůj smysl a byly zřejmě ponechány svému osudu (již v roce 1733 se o Klenové mluví jako o zřícenině).
 Barokní sýpka pod hradem slouží jako alternativní výstavní prostor |
 V zámeckých budovách si můžete prohlédnout expozici českého moderního umění |
Ve století devatenáctém za Stadionů a Františka Václava Vaitha byl historický areál přebudován v duchu romantismu. Západní část zámku, v níž se nacházelo sídlo hraběte, získala jako jedna z prvních staveb v Čechách novogotický vzhled. Hradní zřícenina byla zakonzervována a některé její části sloužily jako vyhlídkové terasy. Okolí zříceniny i zámku prošlo výraznou parkovou úpravou.
Až do roku 1951 zůstal hrad a zámek v soukromých rukou a v roce 1963 tu vznikla galerie výtvarného umění. Zatímco jiná šlechtická sídla byla po druhé světové válce zdevastována armádou nebo činností zemědělských družstev, Klenovou zachránily obrazy. Zpočátku se tu vystavovalo české umění 19. století ze sbírek pražské Národní galerie a plzeňské Západočeské galerie. Nynější Galerie Klatovy/Klenová vznikla coby samostatná instituce po roce 1989 a jejím prvním úkolem bylo zastavit chátrání zámku, což se jí bezezbytku podařilo. Od poloviny devadesátých let se začalo vystavovat i v blízké barokní sýpce pod hradem, která byla adaptována na alternativní výstavní prostor. Každým rokem se tu pravidelně konají dvě akce: výstava mezinárodního sympozia výtvarných akademií Contacts a přehlídka prací nejlepších absolventů evropských vysokých výtvarných škol Star Point.
Dnes najdete na Klenové ve čtyřech místnostech stálou expozici českého moderního umění. Na chodbě si můžete prohlédnout výběr z klasiků 20. století – Františka Foltýna, Jana Baucha, Miloslava Holého, Emila Filly, Jana Kotíka a dalších. První sál reprezentuje dílo Vilmy Vrbové-Kotrbové, která na Klenovou často jezdila na letní pobyty a galerii odkázala veškerý majetek. V druhém sále je k vidění raný a netypický obraz Vratislava Nechleby, socha Kain a Abel od Quido Kociána či kolorovaná perokresba od Maxe Švabinského. Poslední místnost je tematicky zaměřená na krajinomalbu a představuje díla Václava Radimského a Antonína Hudečka. Za pozornost jistě stojí i další zámecké prostory s expozicí historického nábytku a interiérů 19. století. Působivým zážitkem, tolik typickým pro Klenovou, je bezpochyby výstava uměleckých děl pod širým nebem ve formě sochařského parku, přímo v areálu zříceniny.
Text a foto: Jan Pomykal
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
