Irové jsou vysmátí!

Jedním z klíčových řečníků na konferenci Horeca byl Patrick Stapleton, prezident Irského hotelového a cateringového institutu a generální ředitel hotelu Hilton Belfast. Využil jsem přestávky na kávu a zatáhl jsem tohoto velmi důležitého a přitom vysoce skromného gentlemana stranou. Víte, oficiální projevy se často liší od osobního názoru zvláště v takovém případě, jako je vliv členství v EU na pohostinství a průmysl cestovního ruchu. Moje první otázka se týkala situace v Irsku.

Když se Irsko v roce 1972 připojilo k Unii, byla to úplně jiná země. Okolo 25 % populace pracovalo v zemědělství a v příbuzných oborech. Teď je to jen 10 %. Počet návštěvníků naší země činil v roce 1973 zhruba 1,4 milionu a příjmy z cestovního ruchu v přepočtu asi 77 milionů eur. Na začátku se muselo udělat obrovský kus plánovací práce. Dostali jsme statut první kategorie, což je nejvyšší úroveň podpory, a to znamenalo, že jsme také obdrželi velké množství peněz, abychom dosáhli parity s ostatními zeměmi Evropské unie. V roce 2000 jsme už měli 6,3 milionů návštěvníků a příjmy vyskočily v přepočtu na 3,7 miliardy eur.

Samozřejmě to nebylo tak, že jsme do Unie vstoupili a hned potom dostali balík peněz. Musel se vytvořit strategický plán a bylo nutno vypracovat konkrétní projekty. Peníze z fondů, které byly pro Irsko uvolněny, přicházely zvláště v období let 1989 – 1994. Na každé euro, které investovalo Irsko, připadala tři eura investovaná Evropskou unií. Investice byly potřeba v mnoha oblastech, včetně rozvoje produktu, což jsou věci, o které lidé opravdu stáli. Je to hrozně pěkné, když chodí lidé na kulturu, ale nejdříve tam musí být infrastruktura. Investovalo se do hotelů, golfových hřišť, kulturních center, silniční sítě, přístavních terminálů a tak dále. Takže výsledek toho všeho byl vidět až tak koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let. Ale na úspěchu měl svůj podíl také fakt, že se Irsko otevřelo zbytku světa. Dublin byl například jmenován v roce 1991 Evropskou kulturní metropolí a od roku 1970 vyhrálo Irsko šestkrát festival populární hudby Eurovize. Může se vám to zdát nepodstatné, ale bylo to opravdu důležité, protože tyto akce poskytly obrovské marketingové příležitosti. Můžete vrazit spoustu peněz do hotelu, ale pokud jej patřičně nedáte na trh, nikdo nebude vědět ani to, že jste otevřeli.

Domníváte se, že se Irové obávají, že pro ně rozšíření EU bude znamenat konec tohoto štědrého financování?

Myslím si, že se to bere tak, že jsme měli velký úspěch, ale že nemůžete mít všechno. Nemůžete dostat tak velkou finanční injekci a pak říci, že s rozšířením nechcete mít nic společného. V nedávném referendu jsme řekli svoje „ano“ smlouvě z Nice, a to dokazuje, že jsou lidé obecně se situací spokojeni a že rozšíření EU podporují.

Myslíte si, že český pohostinský průmysl také získá, jestliže se naše země v roce 2004 připojí k EU?

Doufejme, že dostane Česká republika také statut první kategorie. Pokud budou vaši ministři stejně úspěšní při přípravě návrhů na financování, jako byli ti naši, mohlo by to velmi pomoci při zlepšování infrastruktury. Velký dojem na mě udělalo pražské letiště, které, jak předpokládám, bylo modernizováno a rozšířeno bez financí z EU. Takže si dovedu představit, že vstup do Unie bude znamenat i dramatičtější zdokonalování. Ale musíte být trpěliví a uvědomit si, že na to, abychom se dostali tam, kde jsme dnes, jsme potřebovali třicet let. Dnes jsou tyto procesy samozřejmě rychlejší, takže v případě České republiky by mohlo těch roků stačit třeba jen patnáct.

Jaký dopad mělo zavedení eura?

Ohromně ulehčilo cestování. Když jsem se například včera dostával z Dublinu sem, musel jsem přesedat ve Frankfurtu. Takže jsem jen otevřel peněženku a zaplatil za kávu a nemusel jsem přitom nesmyslně měnit peníze nebo cestovní šeky. Znamená to také, že znáte hodnotu toho, za co platíte. Myslím si, že to také přiměje ministry, aby se podívali trochu jinak na to, jakým způsobem prodávají svoji destinace a jak jsou nastaveny ceny. Euro s sebou přineslo cenovou průhlednost se všemi důsledky, které má pro konkurenční boj mezi destinacemi.

Co vás během vašeho krátkého pobytu v Praze zaujalo?

Byla to určitě úroveň profesionality personálu hotelů, ve kterých jsem byl. Není tu laxní přístup k práci a zdá se, že pokud se týká kvality služeb, lidé se tu chtějí dostat do vítězného týmu. Jediné, co potřebují, je úsměv, mít radost ze života a s optimismem se těšit na plné hotely. Servírka, která mi včera přinesla oběd, se mi svěřila se svými obavami ze současného nedostatku hostů. V jiných zemích by se o to nikdo nestaral, dokud by dostával výplatu. Takže si myslím, že tu je povědomí o tom, jaký dopad měly nedávné povodně na pohostinský průmysl. Ale teď už o České republice každý ví, příští rok se turisté do Prahy vrátí a jejich počet bude stoupat souběžně s tím, jak se bude do tohoto průmyslu investovat. Vstup do EU pomůže také Českou republiku propagovat. Celkově na mě udělala velký dojem. Vrátím se sem a teď už k tomu nebudu potřebovat ani pozvánku. -jr-