Novela zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, je bezesporu evergreenem, který cestovním ruchem rezonuje v takřka periodicky se střídajících vlnách. Naposled se o chystané novele rozvinula živá debata v uplynulých týdnech – to když měli poslanci projednávat ministerský návrh novely, který ale narazil na tuhý odpor pojišťoven. MMR ČR nyní pracuje na úpravě textu novely. Leitmotivem debat mezi odborníky je aktuálně otázka, zda se v zákoně objeví alternativa k povinnému pojištění cestovních kanceláří.
Úvodem připomeňme, že úsilí o novelizaci zákona je vedeno zejména snahou ministerstva coby předkladatele především zvýšit ochranu klientů cestovních kanceláří v případě jejich úpadku. Novela by ale měla také třeba nově upravit povinnosti cestovních agentur či sjednotit terminologii zákona č. 159/1999 Sb. s tou, kterou používá nový občanský zákoník.
Nástrojem k dostatečnému pojištění touroperátorů měly být v zákoně obsažené minimální limity pojistného plnění. Původně byl v návrhu pětimilionový limit pro všechny cestovní kanceláře bez rozdílu, po připomínkách cestovních kanceláří došlo k úpravě na aktuálně navrhované čtyři miliony korun pro cestovní kanceláře pořádající zájezdy s leteckou či námořní dopravou, resp. jeden milion pro ostatní. Ani tyto sumy ale nebyly představitelům cestovních kanceláří příliš po chuti. Podle Jana Osúcha, který na únorové COTakhle snídani věnované problematice výjezdového cestovního ruchu reprezentoval Asociaci cestovních kanceláří ČR, by mohly být pro některé cestovní kanceláře likvidační: „Těm, kteří pořádají pár specializovaných zájezdů do roka, by se velmi zhoršilo jejich hospodaření a došlo by ke zbytečnému omezení šíře nabídky na trhu.“ Nehledě na to, že případným krachům cestovních kanceláří by podle jeho slov tento nástroj stejně nezabránil.
Roman Škrabánek a Jan Osúch
|
Dalším z cílů ministerstva bylo doplnění povinnosti cestovní agentury v tom smyslu, že v případě elektronických forem propagace (typicky při prodeji zájezdu přes internet) by musela být „informace o tom, kdo organizuje zájezd a kdo je zprostředkovatel zájezdu uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako jsou uvedeny podstatné informace o zájezdu,“ aby se spotřebitel ke jménu pořádající cestovní kanceláře nemusel složitě proklikávat. Toto ustanovení cestovní kanceláře jako jedno z mála od samého počátku podporovaly a je jasné, že budou usilovat o to, aby se pregnantní formulace upravující tuto povinnost v zákoně objevila.
Obecně ale touroperátoři žádnými velkými fanoušky novelizace zákona nejsou. „Zpřísnění státního dohledu, sankce za správní delikty, vysoké pokuty – to se nám prostě nemůže líbit,“ uvedl na COTakhle snídani prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Roman Škrabánek, podle kterého je navíc novela zbytečná, protože tuzemské právní předpisy týkající se prodeje zájezdů se budou muset tak jako tak přizpůsobit evropské směrnici, která je právě připravována. „Touto směrnicí budou cestovní kanceláře bezpochyby dotčeny, je tedy zbytečné vytvářet v současné době nějakého kočkopsa, kterým novela zákona č. 159/1999 Sb. podle mého názoru je,“ řekl Roman Škrabánek. A Jan Osúch se za ACK ČR s jeho názorem ztotožnil: „Ona velmi dlouhá debata o novele zákona vnesla zcela zbytečně neklid do cestovního ruchu. Z našeho pohledu postrádá smysl měnit to, co bez nějakých větších problémů funguje. Nejrozumnější by opravdu bylo počkat až na to, co nám přinese připravovaná evropská směrnice.“
K nejhlasitějším kritikům návrhu novely zákona patřili zástupci pojišťoven. V praxi by totiž zákon (laicky řečeno) opět obnášel povinnost odškodnit v plné výši i klienty podpojištěných cestovních kanceláří. Pojišťovny se nechaly prostřednictvím své asociace slyšet, že takováto právní úprava by byla nepřípustná, protože základní právní povinností pojišťoven dle zákona je mimo jiné povinnost postupovat s odbornou péčí a obezřetně a způsobem, který neohrožuje jejich stabilitu. „Přijetí neomezeného závazku pojišťovny v rámci pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře takovým postupem rozhodně není a pojišťovna by se tak vystavovala riziku postihu ze strany ČNB,“ uvedla již dříve pro ČTK Marcela Kotyrová z České asociace pojišťoven.
„Jádro problému je v tom, že stát se dlouhodobě snaží přenést odpovědnost za odškodnění klientů v plné výši na soukromé subjekty,“ přidal se na COTakhle snídani člen představenstva ERV Evropské pojišťovny Štěpán Landík, který konstatoval, že evropská směrnice sice ukládá členským státům vyřešit problematiku tak, aby klienti byli stoprocentně odškodněni, ale v různých státech se tak děje různým způsobem. Někde funguje pojištění, jinde garanční fondy či bankovní záruky, někde kombinace těchto nástrojů. „Zásadní ale je skutečnost, že všechny státy kromě České republiky na sebe zároveň přebírají část odpovědnosti pro případ, že by jimi nastavené podmínky nefungovaly zcela bezchybně,“ uvedl Landík. Pokud jde o pojištění, nikde podle něj nejde o bezlimitní odškodnění. „Přístup České asociace pojišťoven je dlouhodobě neměnný – i kdybychom stokrát a jednou chtěli, nemůžeme plnit přes limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě,“ konstatoval. Limitem pojistného plnění je podle jeho slov dána měřitelnost, která je spolu s nahodilostí základním principem pojišťovnictví.
Pojišťovny se proto proti návrhu novely vymezily a pohrozily, že v případě jeho schválení přestanou pojištění pro případ úpadku cestovních kanceláří nabízet. A bez tohoto pojištění by cestovní kanceláře nemohly na českém trhu legálně působit. Co by to v praxi znamenalo, netřeba příliš rozpitvávat…
„Nedovolím, aby naši občané byli rukojmí pojišťoven, a hodlám se na to osobně zaměřit. Jednání pojišťoven považuji za velmi neprofesionální a nekorektní, a mým cílem je ochrana spotřebitelů, v tomto případě všech občanů naší republiky, kteří jezdí dovolenou,“ reagovala v lednu na nastalou situaci pro ČTK ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
„Nejde o žádné vydírání, my to prostě jinak neumíme,“ reagoval na COTakhle snídani na slova ministryně Štěpán Landík. Podle něj je nyní nejvyšší čas, aby se stát přestal zříkat svého dílu odpovědnosti. A opakovaně upozornil na to, že pro pojišťovny není právě tento typ produktu až tolik zajímavý. „Kdyby tomu tak bylo, nenabízelo by tento produkt jen šest pojišťoven z dvaatřiceti,“ uvedl Landík.
Pozornému čtenáři jistě neušlo, že o návrhu novely jsme až dosud psali v minulém čase. Je tomu tak proto, že citované znění návrhu bylo v únoru staženo z druhého čtení v Poslanecké sněmovně ČR. Okamžitě poté, co se tak stalo, se rozpoutala diskuse o tom, zda bude do návrhu doplněna nějaká alternativa k povinnému pojištění. Většina zainteresovaných subjektů by totiž existenci takového instrumentu přivítala. „Česká republika je spolu s Rumunskem a Bulharskem jednou ze tří zemí EU, kde existuje ze zákona pouze jediná forma zajištění cestovní kanceláře pro případ úpadku,“ poukázal prezident AČCKA Roman Škrabánek na výsledky průzkumu, který evropská asociace ECTAA provedla napříč všemi členskými státy EU. „Proto již dlouho při jednáních s MMR usilujeme o to, aby bylo uzákoněno více forem zajištění,“ dodal Škrabánek, podle kterého výsledky průzkumu ukázaly, že povinnost pojistit minimálně třicet procent ročního obratu z prodeje zájezdů činí z České republiky zemi s nejpřísnějšími podmínkami pro fungování cestovních kanceláří v celé Unii.
Alternativním formám záruk se nebrání ani Česká asociace pojišťoven. Podle Ondřeje Rušikvase, člena představenstva ERV Evropské pojišťovny, má každá z možných forem svá pro a proti. Možným řešením jsou třeba bankovní garance. „Pokud dojde k úpadku cestovní kanceláře, banka nemá nástroje a není institucionálně nastavena na to, aby poskytla poškozeným asistenční službu a aby dokázala pojistnou událost zlikvidovat,“ upozornil Rušikvas na hlavní slabinu tohoto nástroje.
Kuloárové informace z počátku února hovořily o tom, že nejpravděpodobnější alternativou k povinnému pojištění bude garanční fond, ze kterého by byly hrazeny nároky poškozených klientů nad sjednaný pojistný limit. Ten v kombinaci s dalšími nástroji funguje třeba v Dánsku, Itálii nebo Nizozemsku. Podle Ondřeje Rušikvase by se muselo pečlivě vybírat z mnoha druhů tohoto nástroje, zejména s ohledem na to, jak ten který řeší situaci, kdy se zákonem daný limit pojistného plnění ukáže jako nedostatečný. A najít shodu napříč celým trhem by nebylo vůbec jednoduché. „I já se proto přikláním k názoru, že by bylo nejlepší tuto problematiku nyní vůbec neřešit a počkat na to, co nám přikáže evropská legislativa,“ uvedl Rušikvas. Kdy bude evropská směrnice skutečně přijata, je zatím ve hvězdách. Podle Romana Škrabánka současný stav prací napovídá, že by se tak mohlo stát v průběhu letošního roku, jenže podobných termínů už tady v minulosti bylo několik…
V březnu měli o textu opět jednat poslanci, ministerstvo však opětovně požádalo o stažení návrhu z projednávání a na textu nadále pracuje. Zajímalo nás, v jaké je aktuálně příprava fázi a zda se v návrhu objeví některý ze zmiňovaných alternativních nástrojů k zajištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. O odpověď jsme požádali ředitelku odboru cestovního ruchu MMR ČR Martinu Pavláskovou. Ta byla ostatně přizvána i do diskuse na únorové
COTakhle snídani, vzhledem k nečekaným povinnostem v Poslanecké sněmovně se ale z tohoto setkání omluvila. Její vyjádření najdete v následujícím boxu.
O novele zákona s ředitelkou odboru cestovního ruchu MMR ČR Martinou PavláskovouCo se v návrhu novely změnilo oproti textu, který byl nedávno stažen z projednávání? Byl do návrhu doplněn garanční fond, o kterém se v nedávné minulosti uvažovalo, nebo jiný alternativní nástroj záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře? V rámci konzultačního procesu byl připraven pozměňovací návrh, ve kterém se odstoupilo od pevně nastavených limitů pojistného plnění, byla ponechána povinná spoluúčast pro cestovní kanceláře a byla odstraněna deliberační věta. Žádnou jinou formu zajištění/pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře tento návrh neobsahuje. Hlavním cílem alternativního nástroje této záruky by mělo být zajištění návratnosti veškerých oprávněných nároků poškozených klientů v případě úpadku cestovní kanceláře. Ministerstvo hledá takové řešení, které bude vyvážené pro všechny zúčastněné strany, a zároveň, aby byla zajištěna vyšší ochrana spotřebitele na poli cestovního ruchu v případě úpadku cestovní kanceláře. Věříte, že toto nové znění bude přijatelné i pro pojišťovny, které se postavily proti minulému znění? V nejbližší době (Pozn. red.: korespondenční rozhovor proběhl v půli března) proběhne společné jednání jak se zástupci pojišťoven, tak se zástupci asociací cestovních kanceláří. Pevně doufáme, že výsledkem jednání bude nalezení akceptovatelného řešení pro všechny hráče na trhu. Pokud by novela prošla v navrhovaném znění, byla by podle vás zaručena stoprocentní ochrana klientů cestovních kanceláří, resp. zajištěno jejich stoprocentní odškodnění v případě úpadku? Ano, navrhovaná novela zákona č. 159/1999 Sb. zajišťuje plné náhrady oprávněných nároků a repatriaci zákazníků cestovní kanceláře v případě, že cestovní kancelář není schopna plnit své závazky vůči zákazníkům. Česká republika jako členský stát EU je odpovědná za implementaci čl. 7 směrnice Rady 90/314/EHS, o svobodných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. Smyslem transpozice čl. 7 do vnitrostátního práva je, aby byla v případě úpadku cestovní kanceláře účinně zajištěna zpáteční doprava a vrácení veškerých vložených prostředků a takto je to nastaveno i v současně platném znění zákona. Většina účastníků COTakhle snídaně se shodla na tom, že novelizace je zbytečná ve chvíli, kdy se bude muset legislativa tak jako tak upravit kvůli chystané evropské směrnici. Jak se na tuto problematiku díváte vy? MMR již od počátku přípravy novely avizovalo, že předkládaná novela zákona č. 159/1999 Sb. je novelou dílčí a reflektuje jen ty nejpalčivější problémové okruhy v této oblasti. Mezi ně patří nejen zpřesnění ustanovení o zajištění proti úpadku, ale např. i formulace správních deliktů, zahrnutí dárkových poukazů pod ochranu zákona či sladění textu zákona s novým občanským zákoníkem. Souhlasíme, že zásadnější revize zákona či vznik zcela nového zákona bude řešen v souvislosti s implementací nyní projednávané nové evropské Směrnice o souborných cestovních službách a cestách s asistovanou přípravou. I z tohoto důvodu ministerstvo požádalo o odložení projednávání novely v Poslanecké sněmovně ČR; zda do dílčí novely zákona bude vložena alternativní forma zajištění pro případ úpadku již nyní, či až v souvislosti s transpozicí Směrnice, je předmětem současných jednání s odbornou veřejností. |
Pokud by se i v budoucnu stalo, že by některý z touroperátorů skončil v úpadku a klientům by se nedostalo stoprocentního odškodnění, z výše uvedeného vyplývá, že by se ho mohli domáhat po státu. Podle advokátky Kláry Havlíčkové z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C‑430/13 Baradics vyplývá, že je na soudech příslušného státu, aby přezkoumaly, zda stát nastavil kritéria tak, jak mu ukládá směrnice. „Jestliže stát pochybil, což u nás nyní posuzuje Ústavní i Nejvyšší soud, vznikne klientům právo domáhat se škody na státu podle principů práva EU o odpovědnosti státu za škodu vzniklou porušením práva EU,“ uvedla na COTakhle snídani Klára Havlíčková. Problémem českého právního prostředí je neexistence zákona, který by jednoznačně určoval, jak mají klienti v takovém případě postupovat. I z právního pohledu by tak byla taková situace zajímavá…
Klára Havlíčková, Štěpán Landík a Ondřej Rušikvas
|
Nechme se tedy překvapit, na jakém znění se nakonec ministerstvo s pojišťovnami a touroperátory shodnou. Vývoj budeme samozřejmě i nadále sledovat a s podstatnými skutečnostmi čtenáře rádi seznámíme.
Foto: -pmu-
Podzim je obdobím, kdy velká část cestovních kanceláří obnovuje své pojistky pro případ úpadku. Letos ovšem řada majitelů či manažerů těchto společností na nabídky pojistných ústavů teprve čeká. A s velkým napětím – nejenže meziročně dramaticky vzrostla...
Máloco se v posledních dvanácti měsících proměnilo tak jako cestovní ruch. Heslem dneška je on-line – do virtuálního prostředí se přesunula nejen naprostá většina rezervačních procesů či obchodních transakcí, ale také marketingové a komunikační aktivity. Svět neustále...
Ještě na konci léta to vypadalo, že se touto dobou budeme bavit o restartu cestovního ruchu v Česku, zvláště pak toho domácího. Vývoj posledních týdnů nasvědčuje tomu, že spíše než k restartu dochází nyní k boji o přežití. Z uplynulé letní...
