Jak danit příjmy ze sdíleného „ubytování“?

Sdílená ekonomika je v kurzu, a to se projevuje i v příjmech z ní. Březen je pro mnohé časem podání daňového přiznání pro daň z příjmů, a proto je nejvyšší čas zabývat se tím, jak se z daňového pohledu vypořádat s příjmy ze sdílené ekonomiky, v tomto konkrétním případě ze sdíleného „ubytování“ typu Airbnb nebo tzv. krátkodobých pronájmů. Cílem článku je upozornit jen na podstatu problematiky, která je samozřejmě natolik komplexní, že její vysvětlení přesahuje rámec tohoto článku.

Poskytovatelé sdíleného „ubytování“ jsou často a pravděpodobně právem kritizováni za to, že realizují činnost, která je ve své podstatě podnikáním, ovšem obvykle nemají ke své činnosti opatřeno příslušné živnostenské oprávnění a neplní ani jiné povinnosti spojené s živnostenským poskytováním ubytovacích služeb. Vězte ovšem, že bez ohledu na uvedené před orgánem finanční správy jsou si všichni rovni.

Finanční správa dovozuje z ustanovení § 420 občanského zákoníku, které zní: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“, že daňové předpisy dopadají i na ty, kteří nevlastní příslušné živnostenské oprávnění, ačkoli tuto zákonnou povinnost mají. Příjmy poskytovatele sdíleného „ubytování“, který nevlastní živnostenského oprávnění, tedy mohou přesto podléhat dani z příjmů fyzických osob podle § 7 zákona o daních z příjmů (ZDP) jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Skutečnost, že ubytování je klientovi nabízeno prostřednictvím internetové platformy, nehraje vůbec žádnou roli.

Rozdíl mezi podnikateli s živnostenským oprávněním, a bez něho, bude ovšem v tom, že zatímco první uvedení, jestliže neuplatní výdaje ve skutečné výši, jsou oprávněni je uplatnit ve výši 60 % z příjmů (§ 7 odst. 7 písm. b) ZDP), druzí tak mohou učinit jen do 40 % z příjmů (§ 7 odst. 7 písm. d) ZDP).

Fyzická osoba mající příjmy ze samostatné činnosti je poplatníkem daně z příjmů, má povinnost podat přihlášku k registraci k dani z příjmů a po skončení zdaňovacího období povinnost podat daňové přiznání. Platí to pro každého, jehož roční příjmy přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Zákon o dani z příjmů zná vedle příjmů ze samostatné výdělečné činnosti ještě příjmy z nájmu nemovité věci (její části) nebo bytu (jeho části) podle § 9 ZDP. Je proto třeba si klást otázku, zda nepatří sdílené „ubytování“ spíše pod tuto položku?

Posouzení je třeba učinit v každém jednotlivém případě, přičemž vodítkem pro zařazení příjmu do příslušné kategorie mohou být podle finanční správy zejména tato kritéria:

1. Jaký je časový úsek poskytovaného „ubytování“?
2. Jaké potřeby „ubytování“ zajišťuje?
3. Jaké služby jsou ve spojení s „ubytováním“ poskytovány?
4. Kdo provádí běžnou údržbu užívaných prostor?
    

Pro nájem je charakteristické naplňování potřeb bydlení a to po relativně dlouhou dobu v řádu týdnů a měsíců. Pronajímatel zajišťuje pro nájemce po dobu nájmu pouze nezbytné služby, kterými jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. U nájmu se předpokládá, že běžnou údržbu a drobné opravy provádí nájemce.

Poskytování ubytovacích služeb je naopak typicky spojeno s kratším časovým úsekem a služby plní jiný účel, než je zajištění potřeb bydlení, byť sezonního. S poskytnutím ubytovací služby typicky souvisí zajištění úklidu užívaných prostor, poskytování lůžkovin, výměna ložního prádla nebo toaletních potřeb. Poskytování jakéhokoli stravování v souvislosti s ubytováním prakticky vylučuje považovat činnost za pouhý nájem. U ubytovací služby se provádění drobných oprav nebo údržby ubytovaným nepředpokládá.

Z výše uvedeného popisu, který lze ve formě přehledného diagramu nalézt také na webu finanční správy: http://www.etrzby.cz/cs/Ubytovani, lze dovodit, že zatímco klasické Airbnb nájmem spíše nebude, některé krátkodobé pronájmy zprostředkované přes platformy typu Flatio.cz spíše ano.

Rozlišování mezi příjmem z nájmu a ze samostatné činnosti je zcela zásadní pro účely EET. Příjmy z nájmu totiž evidenci nepodléhají.

Pro rozhodnutí o tom, zda podat s ohledem na příjmy ze sdíleného „ubytování“ daňové přiznání, by poskytovateli mohlo pomoci, že s nepodáním daňového přiznání jsou spojeny sankce: pokuta v rozmezí 500 Kč až 300 000 Kč, povinnost platit úrok z prodlení a vyměření daně podle pomůcek. Při krácení daně o více než 50 000 Kč se už jedná o trestný čin.

JUDr. Klára DvořákováHolubová advokáti s.r.o.
klara.dvorakova@holubova.cz