Svět se nachází v období turistického boomu. Celosvětové příjezdy mezinárodních turistů se od roku 2000 téměř zdvojnásobily. Zvyšující se výdaje turistů jsou pro většinu turistických destinací prioritou. Problematika kvality života místních rezidentů je odsouvána do pozadí. Jen málo bylo realizováno, aby se zabránilo negativním dopadům plynoucím z rozvoje cestovního ruchu. „Anti-traveler sentiment“ je na vzestupu. Rezidenti začínají protestovat, neboť kvalita jejich života je ovlivněna zvyšujícími se cenami, zhoršující se ekologií a všudypřítomnými turisty. Proč některá města reagují stejně jako Barcelona nebo Benátky?
Jak efektivně zvládnout overtourism?; Foto: Shutterstock.com
|
Podívejme se podrobněji na Barcelonu. V osmdesátých letech se město potýkalo s velkou nezaměstnaností. Rozvoj cestovního ruchu přinesl lidem práci a vzkvétající město. Impulsem byly olympijské hry v roce 1992, které katapultovaly Barcelonu na světovou scénu. Data od MedCruise a Visit Barcelona tento trend a masivní nárůst turistů potvrzují. Za posledních dvacet pět let se zvýšil počet turistů přijíždějících velkými výletními loďmi z původních 100 000 klientů až na současných 2,7 milionů turistů. Dle zástupců španělského komerčního sektoru problém protestů leží nejen v overtourismu a již zmíněných velkých výletních lodích, ale především v růstu sdílené ekonomiky, konkrétně Airbnb. Dle jejich slov 50 procent rezidentů protestuje proti sdílené ekonomice, 30 procent proti velkým výletním lodím a jen 20 procentům vadí overtourism. Rezidenti často vidí místa, kde vyrůstali jako děti, která se v období jejich dospělosti stala pro ně cenově nedostupná. Původní obchůdky pro místní jsou vytlačovány kiosky se suvenýry. Každému rovněž není příjemné se ve vlastním domě probouzet hlukem „nově přijíždějícího souseda”, který nerespektuje místní kulturu a tradice.
Vybrané výsledky pilotního výzkumu TCI Research zaměřeného na postoj rezidentů k rozvoji cestovního ruchu (Resident Sentiment Index) ve městech Paříž, Barcelona a Amsterodam
Data ukazují velké disproporce mezi městy. Nepřátelsky naladění rezidenti převážně hodnotí negativně přeplněnost města (davy turistů, hluk, znečištění), nerespektování místních kulturních zvyklostí a zvýšené ceny nemovitostí.
Graf 1 – Co rezidenty nejvíce obtěžuje 
Graf 2 – Celkový index postoje rezidentů |
Graf 3 – Dopad turismu na… |
 |
 |
Výsledky lze shrnout následovně:
- Sedm rezidentů z deseti se cítí být zapojeno do rozvoje cestovního ruchu ve svých destinacích.
- Názor, že „cestovní ruch přináší více negativních než pozitivních faktorů“, je v menšině (17 procent).
- Osm z deseti rezidentů tvrdí, že jsou „pyšní, když vidí turisty z jiných zemí při návštěvě svého města“.
- Ekonomické benefity, nabídka kulturních a volnočasových aktivit, stejně tak jako „oživení“ města, jsou hlavními pozitivními hnacími mechanismy asociovanými s rozvojem cestovního ruchu.
- Většina negativních dopadů cestovního ruchu se týká kvality života rezidentů, čistoty veřejných prostranství a nebezpečí souvisejících s ochranou památek.
- Většina nepřátelsky naladěných rezidentů nemusí nutně žít v turisticky přeplněných oblastech města.
|
Nářky rezidentů často míří nesprávným směrem. Terčem protestů nejsou regionální činitelé, kteří mají možnost udržet návštěvnost destinace v určitých mezích, nýbrž „neurvalý a hlučný“ turista.
V Benátkách protestují proti velkým výletním lodím. Bez povolení od městských radních by ale tento problém nenastal. Podobně také v Amsterodamu. Turisté nevytvořili čtvrť červených luceren a nepovolili otevření obchodů s marihuanou. Problém vyžaduje zodpovědné řešení ze strany místních radních zodpovědných za cestovní ruch a stanovení priorit zaměřených na trvale udržitelný rozvoj destinace.
Je zřejmé, že turistické destinace neprovedly dostatek opatření, aby včas zabránily negativním dopadům rozvoje cestovního ruchu na rezidenty. Největším problémem je rychlost, jakou rozvoj cestovního ruchu způsobuje změny v komunitě. „S rapidním rozšířením sociálních médií a nárůstem počtu cestujících čínských turistů mohou být menší destinace přeplněné mnohem rychleji než Barcelona,“ říká Yves Marceau z cestovního kanceláře G Adventures. Celá řada destinací se snaží omezit příliv turistů atraktivní nabídkou v mimosezoně, diverzifikací portfolia turistických produktů nebo změnou legislativy. Jiné jako v případě Islandu lákají movitější klientelu. Walt Disney World účtuje za vstupenky více v hlavní sezoně. Tasmánie nabízí turistům bezplatně chytré telefony, které monitorují jejich pohyb, aby umožnila lidem zainteresovaným v cestovním ruchu pochopit jejich cestovatelské chování. Možná by si velká města měla vzít příklad i z malých destinací, jako jsou Galapágy nebo Palau, která vydávají skupinám turistů povolení umožňující jim návštěvu pamětihodností jen v určitém časovém rozmezí během dne. Tyto destinace mají detailní a striktní dlouhodobý plán trvale udržitelného rozvoje.
Pomůže lepší vzdělávací program a realističtější marketing. Dobrým příkladem je Londýn, který schválil plán dalšího rozvoje zaměřený na zvládnutí růstu cestovního ruchu v metropoli. Jako jednu z priorit marketingu vytyčil propagaci oblastí mimo centrum města. Podobně reagovalo i New York City lákající turisty do dříve méně navštěvované čtvrti Brooklyn. Jestliže cestovní kanceláře prodávají turistům dovolenou založenou na určitých slibech, může být problém, pokud jejich zážitky neodpovídají skutečnosti. Ze vzdělávacího hlediska musejí zainteresované osoby a podnikatelé v cestovním ruchu představit svůj turistický produkt mnohem realističtěji. Je potřeba klienty vzdělávat v tom, co opravdu uvidí a jak se mají během pobytu v destinaci chovat. Jestliže cestování je opravdu o poznání a seznámení se s jinými kulturami, potom by i turisté měli být ochotni respektovat místní obyvatele a tradice.
Dalším problémem je chybějící jednotná metodika. Existují sice studie zkoumající postoj rezidentů a dopad cestovního ruchu na kvalitu jejich života, výběr jednotlivých indikátorů se ale liší. Prozatím neexistuje kodifikovaný způsob jak přesvědčivě měřit a kvantifikovat dopad cestovního ruchu na kvalitu života rezidentů. Nutnost řešení této problematiky a získávání spolehlivých dat týkajících se postoje rezidentů a dopadu cestovního ruchu na kvalitu jejich života potvrdil i summit ministrů v rámci listopadového veletrhu WTM v Londýně. Několik skupin odborníků již na dané problematice intenzivně pracuje. Jako jedna z prvních se snaží o standardizaci metodiky bruselská společnost TCI Research, která provedla na základě nově vytvořeného Resident Sentiment Indexu zkoumajícího více než 25 indikátorů pilotní šetření v Barceloně, Benátkách a Paříži.
Destinace musí poptávku nejen řídit a regulovat, ale také měřit a ovládat specifické efekty pocházející z overtourismu. Jak zmiňuje britský ministr John Glen, pomáhá analýza dat Londýnu efektivně plánovat rozvoj cestovního ruchu a optimálně reagovat na potenciální problémy. Aktuální analytický přístup by mohl přinést zajímavá zjištění i regionálním lídrům v České republice. Porozumění dopadům cestovního ruchu na kvalitu života rezidentů umožní vytvořit efektivní strategii trvale udržitelného rozvoje destinace a optimalizovat vzájemné vztahy mezi všemi subjekty zainteresovanými na jejím rozvoji. Podle Megan Woodové, autorky knihy „Sustainable Tourism on a Finite Planet: Environmental, Business and Policy Solutions“, je nutné prezentovat osobám zodpovědným za řízení destinace jasné standardizované výsledky měření dopadu cestovního ruchu na rezidenty. Jen na základě konkrétních výsledků a dat budou moci úspěšně jednat a regulovat neúměrný nárůst turistů v destinaci.
Článek vznikl na základě podkladů TCI Research
(www.tci-research.com) a Skift Newsletter.
-
odborný asistent Katedry rekreologie FTK UP v Olomouci a regionální ředitel TCI Research
Všechny moje články