Jak metropole pomáhá majitelům památek?

Praha je všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě. Představuje jedinečný komplex památek, a díky tomu je jednou z našich nejvýznamnějších městských památkových rezervací. Na území hlavního města Prahy je v současnosti evidováno 2 108 souborů státem chráněných nemovitých kulturních památek a tisíce staveb, které se nacházejí v historicky významných lokalitách, památkově chráněných rezervacích a zónách.

K důležitým úkolům hl. m. Prahy patří nejen poznávat, chránit a následně pečovat o kulturní památky a památkově významné objekty, ale také finančně podporovat vlastníky těchto objektů, kteří se o státem chráněné hodnoty starají a pravidelně je opravují.

Dotace pro vlastníky

Hlavní město Praha každoročně vyhlašuje pro vlastníky kulturních památek a památkově významných objektů dotační program, který stanoví pravidla pro poskytování dotací na zachování památkové hodnoty a podstaty objektů nacházejících se na území hl. m. Prahy, tedy objektů, které slouží nejen jejich vlastníkům, ale také široké veřejnosti. Již od roku 1992 poskytuje hlavní město Praha ze svého rozpočtu na opravu a obnovu těchto objektů finanční prostředky formou účelové dotace, a to především na obnovu jejich památkově chráněných prvků, jako jsou fasády, vstupní portály, historická vrata či okna nebo střechy (krov, krytina, statické zajištění), dále na restaurování soch nástěnných i nástropních fresek, na umělecké a restaurátorské práce, čímž jsou podporována i řemesla, která pomalu zanikají.

Grantový program byl v roce 2015 rozšířen i o dotace na restaurování movitých kulturních památek na veřejně přístupných místech, které jsou často nedílnou součástí nemovitých kulturních památek a významně se podílejí na jejich památkové hodnotě. Jedná se například o intaktní interiéry paláců a církevních objektů. Dotační program byl v témže roce rozšířen také o možnost poskytnout dotaci na obnovu a opravu fasádních omítek, vstupních vrat či dveří, zasažených formou vandalismu – malbami graffiti, použitím antigraffiti nátěrů. Výsledkem programu je podpora kulturního a ekonomického potenciálu města prostřednictvím příspěvků do státem uznaných významných kulturních hodnot.

Vybrané projekty oprav podpořených granty hl. m. Prahy: Horní řada zleva – Kostel sv. Petra a Pavla – oprava fasády kostela a věže a vnitřní strany ohradní zdi Kulturní památka – viniční usedlost Mazanka – oprava střechy a štítu objektu Poutní kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře – obnova fasády kostela
Dolní řada zleva: Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně – restaurování žaluziových okenic ve zvonici Kulturní památka – vila Na Cihlářce – oprava objektu – repase oken Restaurování Pašijového cyklu v kostele sv. Haštala

Kde prostředky pomáhají?

Za období 27 let (1992–2018) byla prostřednictvím finančních prostředků – grantů hl. m. Prahy – vlastníkům památkově významných objektů poskytnuta na zachování památkové hodnoty či podstaty hmotného majetku celkem 1 miliarda 392 mil. korun (1 391 931 734 Kč). V rámci tohoto programu bylo za uvedené období obnoveno 1 731 památkově chráněných objektů na území hlavního města Prahy.

Mezi významné objekty, které byly opraveny za finanční podpory hl. m. Prahy, patří například i viniční usedlost Mazanka, nacházející se v Praze 8 – Libni. Historie této usedlosti je datována do 17. století a od roku 1964 je památkově chráněná. Současní majitelé tento objekt na poslední chvíli zachránili z havarijního stavu a postupně realizují obnovu celé usedlosti včetně revitalizace rozlehlého parku. Formou dotace hlavního města Prahy byla v uplynulých letech podpořena výměna krovů hospodářských budov, rekonstrukce a oprava střechy bývalé školy. Záměrem vlastníka objektu je rekonstrukci celé usedlosti dokončit, najít její vhodné využití a objekty zpřístupnit široké veřejnosti. Mezi další objekty, jejichž obnova byla podpořena formou dotace hl. m. Prahy, patří Winternitzova vila, která byla majitelem objektu postavena jako rodinná vila podle projektu významných funkcionalistických architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty v roce 1932. V rámci restitucí po roce 1989 byla vila navrácena do rukou potomků původních majitelů. Rekonstrukce proběhla v letech 1999–2002 a podílela se na ní celá rodina. Za přispění dotace hl. m. Prahy byla u vily provedena repase oken na celém objektu. Od roku 2017 je vila otevřená veřejnosti a je možné ji navštívit v rámci komentovaných prohlídek nebo při některém bohatém kulturním programu, který ve vile probíhá.

Dotací hl. m. Prahy jsou podporovány i objekty ve vlastnictví církví a náboženských společností. Jako příklad uvádíme poutní kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, jehož ukázková barokní architektura je součástí komplexu areálu tvořícího harmonicky utvářený celek a je jeho hlavní místní dominantou. Pomocí dotace hl. m. Prahy byly opraveny ambity, fasáda a střecha kostela. Také obnova architektonicky zajímavého areálu kostela sv. Petra a Pavla v Radotíně, tvořící výraznou lokální dominantu, byla podpořena dotací hl. m. Prahy. Kostel sv. Petra a Pavla je v jádru středověký, první zmínka o něm pochází z roku 1298 a dotace směřovala na obnovu fasády kostela a ohradní zdi. V rámci výčtu významných akcí památkové obnovy také nelze opomenout nejvýznamnější církevní objekt na území Prahy 3, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, který byl postaven v letech 1928–1932 podle architektonického návrhu Jože Plečnika z roku 1927. Vzhledem ke svým mimořádným památkovým a architektonickým hodnotám byl objekt v roce 2010 prohlášen za národní kulturní památku. Dotací hl. m. Prahy byla podpořena repase žaluziových okenic a fasáda věže tohoto kostela. Z podpořených movitých kulturních památek zmiňme například restaurování souboru soch Pašijového cyklu v kostele sv. Haštala na Starém Městě pražském, který představuje velmi kvalitní řezbářskou práci Ferdinanda M. Brokoffa z roku 1716 a je mimořádně cennou součástí barokního mobiliáře kostela. Všechny zmíněné církevní objekty jsou přístupné veřejnosti. 

Bude Baba evropským dědictvím?

Jednou z dalších důležitých aktivit odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy a partnerů je aktuálně podaná nominace funkcionalistického obytného souboru osada Baba na získání označení „Evropské dědictví“. Toto ocenění je udělováno pamětihodnostem, které oslavují a symbolizují evropskou historii a ideály. Česká republika je zatím na tomto prestižním seznamu Evropské unie zastoupena pouze jediným zápisem – areálem Přemyslovského hradu a Arcidiecézním muzeem v Olomouci. Případné udělení prestižního ocenění by znamenalo nejen vyjádření mezinárodního uznání unikátně zachovalého obytného souboru na Babě, ale také by odpovídalo dlouhodobé strategii rozvoje cestovního ruchu v Praze. Jejím hlavním cílem je propagace památek a pamětihodností na území hlavního města, ovšem mimo památkovou rezervaci, a s tím spojená redistribuce návštěvníků z přetíženého centra do méně frekventovaných městských čtvrtí. Je však nutné připomenout, že architektonická a urbanistická kvalita Baby je značně specifická, a proto zatížení lokality masivním přílivem turistů jistě nehrozí.

Funkcionalistický obytný soubor Osada Baba byl vybudován na stejnojmenném vrchu v pražských Dejvicích ve 30. letech 20. století

Kandidatura na získání ocenění je podávána ve spolupráci s dalšími městy, ve kterých byly vybudovány obdobné funkcionalistické obytné soubory, konkrétně se jedná o Brno, Vídeň, Stuttgart, Vratislav a Curych. Osada Baba se oproti ostatním lokalitám vyznačuje několika specifiky. Domy zde nebyly stavěny jako „manifesty architektonického rozvoje“, ale jejich vznik byl založen na dialogu mezi architekty a klienty, tedy stavebníky. Právě z tohoto důvodu měla osada Baba enormní vliv na šíření idejí funkcionalismu v oblasti bydlení, a to nejen v Československu, nýbrž i v mezinárodním kontextu (Balkán, Skandinávie).

Obytný soubor čítající 33 vilových objektů byl postaven v pražských Dejvicích mezi roky 1932 a 1936. K finálnímu dokončení původního plánu výstavby, jehož autorem byl významný český architekt Pavel Janák, však, zejména kvůli nástupu hospodářské krize, nedošlo. Přesto se dodnes jedná o mimořádný architektonický počin s jedinečným výhledem na město. Všechny domy obytného souboru jsou zachovány do současnosti, nacházejí se v soukromém vlastnictví a od roku 1993 jsou památkově chráněny.

Foto: archiv OPP