Jak rozvíjet místní cestovní ruch

Autoři: Miroslav a Věra Foretovi

Publikace„Jak rozvíjet místní cestovní ruch“ je zajímavou prací mapující možnostirozvoje cestovního ruchu v podmínkách dnešní České republiky. Práce mápragmatický charakter – chce ukázat na řadě výsledků vlastních studií,výzkumů a příkladů, jak mohou postupovat orgány místní samosprávy při naplňovánínejrůznějších úkolů souvisejících s rozvojem cestovního ruchu. Použitézahraniční zkušenosti vycházejí v řadě případů z míst, kde se původně zdálo,že cestovní ruch bude popelkou. Přesto je opak pravdou a cestovní ruchdnes v těchto oblastech hraje významnou úlohu. Silný akcent na aplikaciprincipů marketingu je výrazně pozitivním prvkem díla. I když autoři přejímajíklasické schéma marketingových nástrojů (přičemž v některých současnýchpracích je například Internet uváděn jako samostatný marketingový nástroj,objevují se nové nástroje jako kvalita apod.), pro potřeby knihy je zvolenéčlenění zcela postačující.
Asi nejzajímavější a dle mého názoru i nejpřínosnější je druhá kapitolanazvaná „Partnerství pro cestovní ruch“, jež je věnovaná ozřejmení marketingovéhoprincipu partnership, nebo-li partnerství. Uplatnění tohoto principu předpokládáúzkou a trvalou spolupráci místních, regionálních, státních a podnikatelskýchsubjektů při řešení každodenních ale i dlouhodobých problémů spojenýchs rozvojem místního cestovního ruchu. Tato část díla přináší důležité informaceo oblasti, která je v podmínkách České republiky zatím „zemí neprobádanou“,a to jak po stránce praktické, tak i teoretické. Stejně jako autoři zastávámnázor, že princip partnerství je dominantní při řízení a organizování takkomplexní a široce strukturované činnosti, jakou je cestovní ruch. Pochopeníprincipů partnerství a jejich uvedení v praktický život je základním předpoklademrozvoje cestovního ruchu v České republice.
Další, z mého pohledu významná, je část věnovaná informacím (kapitola11 a 12). Podceňování a neznalost této oblasti, spolu s často horšími technickýmimožnostmi, značně oslabují rozvoj místního cestovního ruchu u nás.
Již v úvodu autoři avizují, že se budou zabývat pouze vybranými aspektyproblematiky cestovního ruchu. To se samozřejmě odráží ve struktuře a rozsahutextu. Autoři reflektují v knize přece jenom o poznání více „komunální,municipální a regionální“ pohled na daný problém na úkor jeho „turistické“stránky. Z hlediska rozvoje území a jeho využití pro potřeby cestovníhoruchu existuje celá řada dalších významných faktorů, jako jsou napříkladpředvstupní a strukturální fondy Evropské unie, které představují jednuz možností financování cestovního ruchu nebo „Rajonizace cestovního ruchu“jako základní územně-plánovací dokument cestovního ruchu apod., které vtextu nejsou zmíněny vůbec nebo jen okrajově.
Mimochodem  s ohledem na to, jak je cestovní ruch významným oborem,je prací s tématikou cestovního ruchu na našem knižním trhu stále žalostněmálo. Proto se domnívám, že vydání takového díla je prospěšné a užitečnéa že se může setkat se slušným čtenářským ohlasem.

Ing. Pavel Attl