V rámci seriálu věnovaného specifikám domácích turistů navštěvujících jednotlivé kraje České republiky se tentokrát vypravíme do Plzeňského kraje. Podkladem budiž opět výsledky loňské letní etapy monitoringu domácího cestovního ruchu, který pro CzechTourism zpracovává společnost Ipsos. Dotazování probíhalo v obou turistických regionech, které se nacházejí na území kraje – 1 250 respondentů odpovídalo v regionu Plzeňsko a Český les, 405 v regionu Šumava. Jako již tradičně dáme prostor pro vyjádření zástupcům kraje.

Plzeňsko a Český les

Charakteristiky pobytu

Nejvíce návštěvníků přijíždělo loni v létě do regionu ze vzdálenosti nad 100 km, z dopravních prostředků převažovala auta. Nejvíce turistů trávilo pobyt v regionu s partnerem/partnerkou či známými.

Od léta roku 2012 vzrostl podíl jednodenních výletů (loni 41 %); v souvislosti s tím pokleslo vy-­užití ubytovacích zařízení. Ubytovaní návštěvníci zpravidla nocovali u známých, na vlastní chalupě nebo v penzionech. V restauracích se během pobytu stravovalo (pravidelně nebo alespoň občas) 90 % návštěvníků. Průměrná útrata na osobu a den se postupně zvyšuje, loni zde návš­těvníci utratili nejčastěji 201–1 000 Kč denně.

Hlavními důvody návštěvy regionu byly poznání a relaxace. Nejlákavější aktivitou byla poznávací turistika, dále pak cykloturistika, pěší turistika a koupání. Více než předloni návštěvníky zajímala poznávací turistika a kulturní akce.

Více než třikrát bylo v minulosti v regionu 58 % návštěvníků (opakovaných návštěv v čase přibývá), polovina plánovala se v brzké době vrátit. Mezi upřednostňované destinace k pobytu řadilo region 56 % turistů.

Hodnocení regionu

Celková spokojenost se postupně zvyšuje – přibývá velmi spokojených návštěvníků (loni 76 %).

Na celkovou spokojenost má největší vliv úroveň ubytovacích služeb, kterou je potřeba udržovat. Návštěvníci nejlépe hodnotili přátelskost místních lidí a úroveň poskytování informací o regionu. Oproti předminulému létu vzrostla loni spokojenost s nákupními možnostmi. Nejvíce návštěvníků bylo nespokojených s dopravní infrastrukturou a dostupností regionu hromadnou dopravou, kde spokojenost oproti předchozí vlně klesla.

Graf 1 – Spokojenost návštěvníků s cílem výletu/pobytu

Zdroj: Institut turismu ČR, Czech Tourism, 2013, n = 1 655
Foto: Plzeňský Prazdroj

Mezi silné lokality patří na základě loňských výsledků Mariánská Týnice, ale i Chodová Planá, Starý Plzenec – zámek Kozel, Kašperk a Konstantinovy lázně.

Informační zdroje

Dvě třetiny turistů zaznamenaly před příjezdem nějakou reklamu na region, nejčastěji to byla reklama na internetu a venkovní reklama, přestože se zásah těmito typy reklamy od roku 2012 snížil.

Nejčastěji využívanými zdroji informací o regionu byli internet, příbuzní a známí, tisk a personál ve službách. Na internetu využívali lidé zejména vyhledávače.

Regionální otázky

Čtvrtina návštěvníků v minulosti navštívila turistický webový portál Plzeňského kraje www.turisturaj.cz a téměř všichni (97 %) jej hodnotili jako dostatečně informativní a přehledný. Ty, co portál nenavštívili, by k jeho návštěvě nejčastěji motivovala upoutávka v médiích (42 %) či doporučení přátel/známých (36 %).

Významné rozdíly od roku 2010

• Přibývá návštěvníků, kteří v minulosti navštívili Plzeňsko a Český les již více než třikrát (48 % » 53 % » 54 % » 58 %).
• V letech 2012 a 2013 návštěvníci méně volili ubytování v kempech (17 % » 13 % » 9 % » 9 %) a více v penzionech (11 % » 12 % » 17 % » 15 %).
• Průměrná denní útrata se v čase zvyšuje (méně návštěvníků utratí do 500 Kč: 65 % » 59 % » 54 % » 46 % a naopak častěji 1 000
  až 2 000 Kč: 6 % » 9 % » 13 % » 14 %).
• Ubývá návštěvníků, kteří se téměř nikdy nestravují v restauracích (27 % » 16 % » 13 % » 10 %) ve prospěch těch, kteří je využívají téměř vždy (27 % » 37 % » 42 % » 43 %).
• Postupně přibývá velmi spokojených návštěvníků (38 % » 53 % » 71 % » 76 %).
• Stále více návštěvníků uvažuje o opakované návštěvě v brzké době (38 % » 43 % » 46 % » 50 %).
• Ubývá výhrad k vybavenosti a infrastruktuře (63 % » 44 % » 43 % » 39 %).
• Domácí turisté do regionu častěji přijíždějí za turistikou/
  /sportem (13 % » 14 % » 17 % » 18 %) a poznáním (20 % » 18 % » 24 % » 29 %), naopak méně často na návštěvu za příbuznými (10 % » 9 % » 7 % » 5 %).
• Častěji je láká venkovská turistika (2 % » 10 % » 10 % » 15 %) a návštěvy kulturních akcí (11 % » 14 % » 15 % » 23 %).
• Oproti předloňskému roku si méně návštěvníků všimlo venkovní reklamy (47 % » 38 %) a reklamy na internetu (41 % » 29 %).

Graf 2 – Jakou reklamu na region zaznamenali návštěvníci před příjezdem (v %)

Zdroj: Institut turismu ČR, Czech Tourism, 2013, n = 1 655

Doporučení

• Propagovat region jako atraktivní destinaci vhodnou k dlouhodobějším pobytům pro všechny skupiny turistů.
• Udržovat vysokou úroveň ubytovacích služeb a jejich dostupnost pro různé skupiny turistů. Nabídnout návštěvníkům vyhledávajícím relaxaci atraktivní zázemí v ubytovacích zařízeních.
• Udržovat úroveň stravovacích zařízení.
• Využít vysoké atraktivity poznání a rozmanitých možností trávení pobytu v regionu.
• Využít atraktivity místních kulturních akcí v propagaci regionu, informovat také o dalších aktualitách a možnostech vyžití. Poskytnout tak návštěvníkům přijíždějícím primárně za poznáním, relaxací, turistikou či sportem možnost doplňkových aktivit ke zatraktivnění vícedenního pobytu.
• Udržovat úroveň informovanosti, místního značení a služeb pro turisty.
• Využít rostoucí ochotu návštěvníků utrácet k dalšímu rozšiřování nákupních možností.
• Zaměřit se na zlepšení dostupnosti regionu hromadnou dopravou.
• S ohledem na vysoký zásah reklamou nadále využívat internet, venkovní reklamu a tisk k propagaci regionu.
• Provázat jednotlivé informační zdroje, informovat o portálu www.turisturaj.cz.

Šumava

Charakteristiky pobytu

Návštěvníci Šumavy přijížděli loni nejčastěji autem ze vzdálenosti nad 100 km. Přibylo však těch, kteří přijeli hromadnou dopravou (vlakem nebo linkovým autobusem). Většina návštěvníků přijížděla v doprovodu partnera nebo známých a případně i dětí. Samo přijelo jen 8 % návštěvníků, což bylo ale více než v předloňském roce.

Téměř polovina návštěvníků zůstávala v regionu 3 až 7 nocí, oproti létu 2012 však takto dlouhých pobytů asi o 7 procent ubylo. O zhruba 6 procent naopak přibylo pobytů bez noclehu. Méně často se oproti létu roku 2012 turisté ubytovávali v penzionech a kempech, více naopak využívali ubytování v soukromí nebo hotelech s třemi a více hvězdičkami.

Průměrná útrata spíše poklesla, návštěvníci nejčastěji utratili mezi 501 až 1 000 Kč za den a osobu. Ubylo návštěvníků, kteří se téměř vždy stravují v restauracích.

Většina návštěvníků již někdy předtím Šumavu navštívila. Přibylo těch, kteří zde byli již více než potřetí. Zároveň také většina uvažovala o tom, že se do regionu znovu vrátí a oproti předloňsku dokonce přibylo těch, kteří o tom uvažují v brzké době.

Hodnocení regionu

Celková spokojenost s pobytem v regionu byla vysoká a obdobná jako v předloňském roce. Pro naprostou většinu návštěvníku byla Šumava preferovaným regionem v souvislosti s výletem/pobytem. Přibylo však návštěvníků, kteří o ní takto uvažují pouze za určitých okolností.

Nejlépe hodnocenou oblastí služeb byly rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit a také přátelskost místních lidí k návštěvníkům. Hůře hodnotili návštěvníci dostupnost regionu hromadnou dopravou a cenovou úroveň služeb. Nejvíce stížností a výhrad směřovalo k vybavenosti a infrastruktuře regionu, především co se týče parkování a turistického značení.

Mezi nejsilnější lokality té části Šumavy, která spadá do Plzeňského kraje, patřily podle loňských letních výsledků monitoringu Klatovy, Černé a Čertovo jezero.

Informační zdroje

Více než dvě třetiny návštěvníků nezaznamenaly před svým příjezdem žádný typ reklamy. Hlavním impulsem pro návštěvu regionu byla pro víc než polovinu lidí předcházející vlastní dobrá zkušenost. Necelá pětina návštěvníků dala na doporučení přátel a blízkých.

Nejvyužívanějším informačním zdrojem a zároveň zdrojem nejdůležitějších informací je internet (především internetové vyhledávače). Celkově ale vy-­užívání většiny informačních zdrojů kromě propagačních materiálů pokleslo.

Regionální otázky

Necelá čtvrtina návštěvníků regionu se setkala se značkou Šumava originální produkt. Nejčastěji ji zaznamenali na certifikovaných výrobcích v kamenných obchodech nebo v médiích.

Při výběru ubytovacích a stravovacích služeb většina návštěvníků neupřednostňovala ty, které získaly nějakou značku či ocenění.

Graf 3 – Nejlákavější aktivity pro návštěvníky plzeňského KRAJE (v %)

Zdroj: Institut turismu ČR, CzechTourism, 2013
n = 1 655 (léto 2013), n = 1 461 (léto 2012)

Třetina návštěvníků se v zimě věnuje alespoň občas běžeckému lyžování; většina z nich by byla ochotna přispět na údržbu běžeckých tratí na Šumavě – nejčastěji jednorázově maximálně 100 Kč za sezonu nebo případně maximálně 30 Kč za den.

Významné rozdíly od roku 2010

• Délka pobytu návštěvníků v regionu se postupně zkracuje. Méně často volí návštěvníci pobyty na 3 až 7 nocí (64 % » 48 % » 56 % » 49 %), přibývá naopak pobytů bez noclehu (16 % » 33 % » 27 % » 34 %)
• Méně návštěvníků se ubytovává v kempech (12 % » 5 % » 10 % » 7 %). Více využívají tří- a vícehvězdičkové hotely nebo ubytování v soukromí.
• Průměrná útrata za pobyt v regionu se snižuje. Ubývá návštěvníků, kteří v průměru utratí 1 000 až 2 000 Kč.
• Přibývá rodin, které na Šumavu přijíždějí s malými dětmi (19 % » 19 % » 24 % » 25 %).
• Klesá atraktivita koupání (24 % » 6 % » 10 % » 18 %) jako oblíbené aktivity na Šumavě, stejně tak jako atraktivita poznávací turistiky (61% » 58 % » 47 % » 48 %).
• Návštěvníci stále méně využívají turistická informační centra (47 % » 33 % » 18 % » 14 %), turistické informační portály (23 % » 13 % » 3 %) či informace od příbuzných (49 % » 36 % » 18 % » 11 %) jako zdroj informací o regionu.
• Přibývá návštěvníků, kteří před svým příjezdem nezaznamenali žádný typ reklamy na region (62 % » 54 % » 66 % » 68 %), nejvíce poklesl podíl zaznamenané reklamy na internetu (20 % » 24 % » 17 % » 11 %).

Doporučení

• Podporovat poznávací turistiku a propagovat i méně známá zajímavá místa Šumavy (především prostřednictvím internetu, letáků a informačních center), aby nedošlo k vyčerpání možností poznávání a odlivu turistů do jiných lokalit.
• Rozšiřovat nabídku atrakcí pro děti, kulturních akcí a možností společenského vyžití pro všechny věkové kategorie, aby bylo pokryto co nejširší spektrum zájmů návštěvníků.
• Udržovat image Šumavy jako regionu vhodného pro delší pobyty.
• Nadále dlouhodobě zlepšovat dopravní infrastrukturu a zaměřit se především parkování.
• Zlepšit také dostupnost regionu hromadnou dopravou, a přilákat tak další návštěvníky.
• Posílit úroveň místního orientačního značení.
• Udržovat vysokou úroveň rozsahu a dostupnosti ubytovacích kapacit, která návštěvníky motivuje zůstat v regionu déle.

Reakce krajského úřadu

K výsledkům monitoringu domácího cestovního ruchu se pro COT business vyjádřil Jiří Struček, náměstek hejtmana pro oblast školství, sportu, cestovního ruchu a projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015: „Plzeňský kraj je rozmanitý kousek naší země, který se může pochlubit velice komplexní nabídkou nejen v rámci cestovního ruchu, ale i kultury a památek vůbec. Jsme proto velice rádi, že je náš kraj oblíben jak mezi ‚domácími‘ obyvateli Plzeňského kraje, tak úspěšně konkuruje i ostatním turistickým oblastem a je vyhledávaným cílem napříč celou republikou a zejména také sousedy z německého příhraničí. Velice nás těší, že úroveň oblíbenosti a návštěvnosti je vzestupná a jak se potvrzuje, stále přibývá těch, kteří se chtějí do regionu opakovaně vracet. Uvědomujeme si závaznost této skutečnosti a snažíme se ukazovat těmto návštěvníkům i další potenciály našeho kraje, aby se jim náš region ne­omrzel. Jako příklad můžeme uvést Kulturní kalendář akcí. Zvýšená intenzita kultury v našem kraji souvisí s faktem, že Plzeň bude v roce 2015 Evropským hlavním městem kultury a tato skutečnost se projeví v celém regionu. V roce 2015 se mají návštěvníci opravdu na co těšit a naším úkolem je důkladně se na ně připravit a nezklamat je.

Veškeré výstupy vyplývající z analýzy agentury CzechTou­r-ism potvrzují výsledky našich předchozích šetření. V loňském roce probíhala v našem kraji rozsáhlá studie v rámci nově vznikající Koncepce cestovního ruchu pro nadcházející roky. Výsledky těchto studií potvrzují i obecně platné trendy v cestovním ruchu, jako je např. obliba tzv. prodloužených víkendů a zkracování dlouhodobějších pobytů, s čímž se snažíme vyrovnat co nejširší nabídkou různorodých aktivit zaměřených na různé cílové skupiny – rodiny s dětmi, senio­ry, aktivní mladé apod. Dalším trendem je nedostatečná dopravní dostupnost odlehlejších oblastí, s čímž se potýká celá republika. Plzeňský kraj proto již opakovaně podporuje provoz cyklobusů – do oblastí Severního Plzeňska, Brd, Českého lesa a NP Šumava, podporuje též cyklobusy na Šumavě. Dalším celorepublikovým problémem je nedostatek infrastruktury. Za účelem její podpory jsou opakovaně vypisovány dotační programy, zejména Program podpory rozvoje venkovského cestovního ruchu v Plzeňském kraji se zaměřuje na obnovu a další budování venkovské a turistické infrastruktury a vznik regionálních produktů s akcentem na regionální gastronomické speciality, tradice a tradiční řemeslnou výrobu, turistické informační systémy, ubytovací zařízení, zařízení pro volný čas a sport, agroturistiku, hipoturistiku, vodáctví, adrenalinové sporty, turistiku pro rodiny s dětmi apod., ale i programy Podpora rozvoje cykloturistiky a cyklistické dopravy v Plzeňském kraji a Podpora činnosti informačních center v Plzeňském kraji jsou zaměřeny na zlepšení cestovního ruchu.

Co se oblastí týče, Český les je znám mj. i pro svou gastronomii, ale též nedotčeností, odlehlostí a někdejší nedostupností. V současnosti nabízí mnoho příležitostí pro poznávání a aktivní způsob trávení volného času, což se v analýze projevuje zvýšeným zájmem o tento region, opakovanými návštěvami, spokojeností s úrovní restauračních zařízení a celkovou spokojeností.

Pokud bychom se zaměřili na Plzeňsko, je třeba zdůraznit, že je to region mnoha možností, ať už se jedná o kulturu (zvláště s blížícím se rokem 2015 bude kulturní nabídka výjimečná), památky, technické památky, sport, turistiku, poznávání či gastronomii. Díky této komplexnosti a blízkosti velkého města, což způsobuje i relativně vyšší dopravní dostupnost, se stává Plzeňsko stále atraktivnější oblastí schopnou konkurovat tradičním turistickým regionům.

O region Šumava se dělíme s Jihočeským krajem, ale západočeská část Šumavy je hlavní a největší turistickou oblastí Plzeňského kraje, proto jsou zde pobyty delší. Šumava je lákavý region, kde je infrastruktura rozvinutější oproti jiným oblastem Plzeňského kraje, je zde dostatek stravovacích a ubytovacích kapacit, na druhou stranu s vyšší cenovou úrovní služeb. Dlouhodobým problémem jsou ovšem parkovací možnosti. Plzeňský kraj se proto rozhodl podpořit velkokapacitní parkoviště na Špičáku v Železné Rudě, což je největší turistické centrum oblasti. Parkoviště bude vybudováno poblíž největšího ski areálu regionu, který v létě slouží jako bike park.

Tyto regiony jsou hodnoceny jako dobře propagované. I zde je třeba připomenout, že Plzeňský kraj má z minulosti bohaté zkušenosti s čerpáním dotačních prostředků z evropských zdrojů na propagaci turismu a cestovního ruchu.

Stoupající obliba různých regionů Plzeňského kraje nás těší a i nadále se budeme snažit o její růst. Jednou z nejlépe hodnocených oblastí domácího cestovního ruchu je v našem kraji hodnocena přátelskost místních lidí a toho si velmi vážíme. Věříme, že cestovní ruch nelze budovat bez jeho základního kamene – pozitivního osobního přístupu.“

Foto: Pavel Ouředník / CzechTourism, Plzeňský Prazdroj