Jak si stojíš, Praho?

Zástupci odborné veřejnosti v branži cestovního ruchu bijí na poplach. Finanční krize se naplno rozjela, radikálně ubývá zahraničních i domácích turistů, návštěvníci zkracují délku pobytu v ubytovacích zařízeních a méně utrácejí, hotely jsou poloprázdné a živoří, alarmující je vzrůstající nezaměstnanost v oboru, zkrátka situace je kritická… Je ale opravdu všechno tak bezútěšné a zoufalé? A jak je na tom vlastně Praha – od nepaměti hlavní incomingová destinace České republiky?

Není žádným tajemstvím, že hospodářská krize mezi jinými evropskými turistickými cíli zasáhla i Českou republiku. Poslední údaje mluví jasně – za první pololetí letošního roku k nám přijelo 2,7 milionu zahraničních turistů, což je meziročně o 12 % méně. V samotné Praze úbytek činí 11 %. Ruku v ruce s tím hlásí dvanáctiprocentní pokles pasažérů i pražská letecká přeprava. Nekonal se ani předpokládaný boom domácího cestovního ruchu – do tuzemských luhů a hájů se v první půlce roku rozjelo zhruba o 5 % méně Čechů. Analytická společnost Mag Consulting navíc předpovídá, že podobný vývoj bude pokračovat přinejmenším i v prvním pololetí příštího roku. Citelný je zejména pokles příjezdů ze Španělska (-30 %), Velké Británie (-27 %) a z tradičně „silného“ Ruska (-19 %), kde je odliv turistů ovlivněn oslabením rublu vůči euru a seškrtáním rozpočtů na sociální programy u velkých průmyslových podniků. Svou (trochu skrytou) roli jistě sehrálo i loňské zdražení turistických víz pro Rusy cestující do České republiky a s tím spojená administrativa. Ve světle těchto čísel není situace nejrůžovější, nutno ovšem podotknout, že s výrazným odlivem zahraničních turistů se potýkají i jiné evropské země a jejich metropole. Uveďme například dvouciferné poklesy příjezdů do Polska (-12,5 %), Irska (-11,3 %), Velké Británie (-12 %), Maďarska (-13,9 %) nebo Litvy (-16 %). Pokud jde o celkový vývoj v Evropě, mezinárodní organizace cestovního ruchu UNWTO hlásila pro období leden – duben 2009 pokles o 10 %.

Ano, Praha se v současné době pere s jedenáctiprocentním návštěvnickým propadem, přesto, nebo právě proto, je vhodné zmínit, že až do loňského roku počet návštěvníků v našem hlavním městě rostl (50% nárůst v roce 2007 oproti roku 2001). Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) přijelo loni do naší metropole takřka 4,6 milionu turistů, což bylo asi o 100 000 lidí více než v roce 2007. V této souvislosti je markantní disparita, která panuje mezi Prahou a ostatními regiony České republiky. Důkazem budiž fakt, že 61 % z přicestovavších zahraničních turistů navštíví pouze Prahu. Přestože se turistické služby v mimopražských oblastech rok od roku zlepšují, efekt široce rozevřených nůžek je tu více než zřejmý. Turistická „nevyspělost“ českých regionů a jejich neefektivní propagace stále brání většímu rozptylu zahraničních návštěvníků po celé zemi. Přes neradostná čísla mračící se z letošních statistických tabulek zaznamenala Praha přece jeden pozitivní a svým způsobem zajímavý údaj. Ačkoliv by na to málokdo vsadil, hlavní město bylo v první polovině roku jediným krajem, který vykázal meziroční nárůst tuzemských turistů (konkrétně o 2 %). Podle některých odborníků zvítězila Praha tím, že jako jediná část země nabízí standard srovnatelný se západní Evropou. Češi podle všeho omezili cesty do zahraničí a za kvalitou si vyjeli do stověžaté metropole.

Co ovšem současnou Prahu trápí nejvíce, je naprosto kritická situace v hotelnictví. Někteří hoteliéři dokonce hovoří o nejhorší sezoně za posledních dvacet let. Neblahý trend zkracování délky pobytu a úbytek tzv. „city breaks a short breaks“ turistů v evropských metropolích naplno zasáhly i naše hlavní město, kde průměrná doba pobytu turisty klesla na tristních 2,7 dne. Ve spojení s poklesem návštěvnosti v prvním pololetí letošního roku se dostáváme k propadu počtu přenocování o 6,2 %. Podle odhadů společnosti Mag Consulting klesly letní tržby pražských hotelů až o 15 procent. Jejich průměrná vytíženost se přiblížila padesáti procentům, přičemž za hranici rentability se považuje obsazenost přibližně 40 % (od ledna do září vykazuje RevPAR v Praze čtvrtinovou ztrátu). Pokud bude nastolený trend pokračovat, začnou ubytovací zařízení krachovat a začne se propouštět. Zatím se pouze zastavily projekty na stavbu nových luxusních hotelů, ovšem analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek predikuje, že v krátkodobém horizontu skončí v insolvenci deset až patnáct ze zhruba 560 pražských hotelů. Část činžovních domů, které se v uplynulém desetiletí přestavěly na hotely, se kvůli krizi zřejmě vrátí ke svému původnímu účelu a apartmány se znovu změní na byty.

Chmurný stav příjezdového cestovního ruchu navíc vyvolal mezi hotely cenovou válku spojenou s radikálním snižováním cen za ubytování. V některých luxusních hotelech je možné za určitých podmínek přespat už za 40 eur (zhruba 1 000 korun). Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací, k tomu dodává: „Pražští hoteliéři si minimálně z poloviny kopou vlastní hrob sami, protože žádné jiné metropolitní město přes pokles poptávky nezlevnilo své hotelové služby v takové výši, jako to udělala Praha. To vyplývá i ze statistik, kdy RevPAR jde dolů podstatně rychleji než průměrná obsazenost. Spoléhat na to, že tímto způsobem zlikviduji konkurenci, je omyl.“ Příčiny hotelové recese musíme hledat i v euforickém hotelovém stavebním boomu, který vycházel z pozitivních statistik příjezdů do Prahy na konci devadesátých let minulého století i na začátku nového milénia. Zastavení příznivého vývoje se tak pro mnohé hotely stalo ekonomickou pastí. Vysoký převis nabídky nad poptávkou demonstruje počet lůžek. Praha jich nabízí asi 85 000 (více jich má v regionu střední Evropy jen Berlín), což v přepočtu znamená, že na jednoho turistu vychází sedm hotelových postelí.

Celosvětová finanční krize vyvolala globální pokles zájmu o cestování, stagnaci městské turistiky a propad obsazenosti hotelů. O tom není sporu. Podle některých pozorovatelů však návštěvnost hlavního města brzdí i veřejně známé nešvary (nepoctiví taxikáři, šidící směnárny, krádeže), které v důsledku kazí pověst celé zemi. Tyto (mediálně notně propírané) problémy však řeší více či méně každé velkoměsto a určitě nelze věřit nejrůznějším, často pofidérním průzkumům a žebříčkům, které tvrdí, že pražská metropole je džunglí bez zákonů. Nedávno například vydal cestovatelský server TripAdvisor.com zprávu, že se Praha umístila na třetím místě v počtu kapesních krádeží (po Barceloně a Římě). Na druhou stranu loni vešlo ve známost, že podle tzv. Global Peace Indexu je Česká republika (pro zahraničního turistu tedy především Praha) sedmnáctým nejbezpečnějším místem na světě a v rámci regionu střední a východní Evropy jí dokonce patří druhá pozice, hned za Slovinskem. Zvláštní, že? Tato poznámka rozhodně nemá omlouvat hříchy města pražského. Těch je víc než dost. Pouze poukazuje na to, jak by se mělo k těmto „statistikám“ přistupovat – to znamená opatrně a s nadhledem.

Praha má oproti jiným metropolím jednu velkou výhodu – je kompozičně neobyčejně krásná. Unikátní historické souměstí protnuté tokem Vltavy a korunované komplexem Pražského hradu nemá v Evropě obdoby. Přes veškerou jedinečnost však přestává tato nesporná devíza stačit. Ačkoliv má Praha coby incomingová destinace stále dobré jméno (7. místo v Evropě co do počtu zahraničních návštěvníků), začíná být „poznaná“. Západní turisté jsou dvacet let po sametové revoluci ve fázi druhých návštěv a před Prahou (a Českou republikou obecně) stojí náročný úkol, jak vylepšit image hlavního města a přilákat tyto turisty podruhé. A tady už si s malebným panoramatem Hradčan nevystačíme. Situaci navíc ztěžují turisté – individuálové (a 70 % návštěvníků Prahy jsou právě individuální turisté), kteří v poslední době stále intenzivněji zaměřují pozornost na – jimi dosud neobjevené – cestovatelské cíle východně od nás (Bratislava, Budapešť, Kyjev, metropole pobaltských republik apod.).

Co se tedy chystá? Magistrát hlavního města podpoří nejrůznější projekty na rozvoj cestovního ruchu částkou přes 21 milionů korun. Půjde například o akce zaměřené na kongresovou turistiku nebo projekty cestovních kanceláří, které chtějí své služby předvést na nových trzích v Bulharsku, Rumunsku a středovýchodní Asii. Odborníci také vybrali akce, které zejména na internetu zvýší informovanost o Praze. Česká metropole vydá 26 milionů korun na svou účast na veletrzích cestovního ruchu v zahraničí. Ta bude buď samostatná, nebo se bude realizovat v rámci výstavních aktivit agentury CzechTourism. Samostatně bude Praha své stánky v roce 2010 představovat na veletrzích v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Belgii, Švédsku, ve Francii, ve Velké Británii, na Kypru, v Rusku, v Hongkongu, Jižní Koreji a Rusku. Především lukrativnímu asijskému trhu by měla být věnována zvýšená péče, neboť jen za první pololetí letošního roku k nám přijelo z této části světa 208 tisíc návštěvníků. Stále více se tak ukazuje, že budoucnost incomingu leží v Asii.

Pokud jde o bonitní kongresovou klientelu, magistrát připravuje balíček opatření, kterým chce do hlavního města přilákat více kongresů. I v tomto segmentu cestovního ruchu totiž Praha zaznamenala pokles. Zatímco v roce 2006 hlavní město hostilo 82 kongresů, loni to bylo o osm kongresů méně, a česká metropole klesla v celosvětovém srovnání měst z 12. na 13. příčku (celkem se v roce 2008 v ČR zorganizovalo 92 velkých kongresů).

Ve světě se přitom konal rekordní počet akcí tohoto typu. Kongresová asociace International Congress & Convention Association (ICCA) evidovala 7 475 velkých kongresů, což je vůbec nejvíce v historii kongresové turistiky. Světovému žebříčku vévodí Spojené státy (507 kongresů), Německo (402) a Španělsko (347). Mezi městy si vedou nejlépe Paříž a Vídeň, kde se konalo shodně 139 akcí, na třetím místě je Barcelona (136). V této souvislosti můžeme jen zaplakat nad letošním pádem vlády v době českého předsednictví v Radě EU. Vládní krize měla totiž mimo jiné také neblahý dopad na rozvoj a propagaci kongresové turistiky v České republice. Zájem předních zahraničních činitelů o účast na námi pořádaných kongresech ze dne na den upadal a Česko tak přišlo o cennou šanci vyprofilovat se ve vysokých zahraničněpolitických kruzích jako atraktivní kongresová destinace.

Text: Jan Pomykal
Foto: CzechTourism