Mnoho Čechů během teplých letních dnů, ale nejen tehdy, využívá k trávení volného času tuzemské vodní toky, což představuje ideální způsob aktivní dovolené. Kanoe, raft či jiné plavidlo poháněné lidskou silou se pro ně stává prostředkem, který je má nejen přepravit, ale i poskytnout řadu zážitků. Na co se během vodáctví připravit představí tento článek.
Při výběru vhodné lodě je třeba zvážit, zda může být dané plavidlo provozováno na daných vodních tocích, a jestliže ano, jaké podmínky musí splňovat. Vodácké lodě spadají pod tzv. malá plavidla, což jsou plavidla, jejichž délka trupu je menší než 20 metrů. Zároveň tato plavidla nepodléhají zápisu do žádného rejstříku či evidence, což znamená, že pokud splňují podmínky technické způsobilosti, lze je na vodní cestě bez dalšího provozovat. Vyhláška Ministerstva dopravy o vedení rejstříků malých plavidel stanoví jako vodácké plavidlo pouze takové plavidlo, které je poháněno lidskou silou. Z tohoto důvodu nelze mezi vodácká plavidla řadit například čluny s jakýmkoli motorovým pohonem a už vůbec ne skútry, na jejichž provozování se uplatní přísnější podmínky.

Zmíněná vyhláška navíc stanovuje „povinnou výbavu“ plavidla, kterou vodácká loď musí splňovat. Plavidlo tak musí být vybaveno nádobkou pro vylévání vody nebo ruční pumpou, vyhazovacím lanem nebo řetězem v délce nejméně 5 metrů a alespoň jedním pádlem, pokud plavidlo není vybaveno vesly. Dále poté záchrannými vestami, jejichž počet odpovídá počtu osob v plavidle.
Při samotné plavbě je třeba dodržet řadu pravidel. S vodáctvím si řada lidí spojuje i konzumaci alkoholu, avšak mnohdy si někteří neuvědomují, že jim za to může hrozit vysoká pokuta. Ač z řad poslanců a veřejnosti proběhlo mnoho připomínek ke stávajícímu znění zákona o vnitrostátní plavbě, který vodákům neumožňuje přítomnost ani minimálního množství alkoholu v krvi při plavbě po vnitrostátních tocích, novela, která by tento stav změnila, nebyla nakonec 24. září loňského roku schválena.
Znění tohoto návrhu novely umožňovalo vodákům na vybraných tocích plavbu po požití alkoholu odpovídající 0,5 promile, což se rovná dvěma pivům. Návrh novely zákona o vnitrostátní plavbě však nebyl přijat a to znamená, že pokud bude při plavbě po říčním toku u kormidelníka či u člena posádky plavidla zjištěna přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, jedná se o přestupek, za což viníkovi může hrozit postih až do výše 100 000 Kč. Stejně tomu tak je v případě, kdy se tyto osoby odmítnou při vedení nebo obsluze plavidla podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda nejsou ovlivněni požitím alkoholu nebo užitím jiné návykové látky. Kontrolující osoba, což je zaměstnanec plavebního úřadu, může dále při zjištění přítomnosti alkoholu či jiné návykové látky v krvi zakázat plavbu plavidla. Za takové jednání však hrozí i trestní odpovědnost, při které by se jednalo o přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, za což hrozí trest odnětí svobody až jeden rok, peněžitý trest či zákaz činnosti.
Pro vedení plavidel není žádné věkové omezení. Může je vést každý, kdo je seznámen s technikou vedení plavidla a v potřebném rozsahu se základními pravidly plavebního provozu. Při vedení plavidla je třeba počínat si bezpečně a neohrozit ostatní plavidla. Při výpravě na vodu je tak třeba si dát pozor na všechna výše uvedená pravidla a dostatečně se na „sjezd“ řeky připravit. Ahoj!
Foto: Shutterstock.com